V pražském Šternberském paláci jsou vystaveny české i zahraniční falzifikáty z období od patnáctého až do poloviny dvacátého století. Nová výstava Národní galerie tematizuje, jak se dá originál obrazu rozeznat od svého padělku. Expozice je výsledkem zkoumání, do kterého se zapojili kromě pracovníků Národní galerie i specialisté z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a Kriminalistického ústavu Policie České republiky.
V galerii vedle sebe záměrně visí dva nápadně podobně obrazy – jeden je originál a druhý dobová kopie. Jejich konfrontace má návštěvníka podle kurátorky výstavy Olgy Kotkové naučit poznat imitaci, kterých je v oběhu mnoho.
„Zatímco ve starých, šlechtických sbírkách najdete těch padělků minimálně, ve sbírkách, které vznikaly překotně ve dvacátých a třicátých letech, je těch imitací, padělků a kopií opravdu hodně,“ říká.
V laboratoři odhalí originál díky vrstvám maleb
Národní galerie do svých sbírek falzifikáty nakoupila v době, kdy neexistovalo tolik technologií, jak je odhalit. „Necháváme na divákovi, aby zkusil odhadnout, který je ten nepravý,“ objasňuje rozložení výstavy její kurátorka. Pravost děl ale v první řadě zkoumají odborníci.
Například v chemicko-technologické laboratoři spadající pod Národní galerii Praha vidí vědci díky mikroskopům všechny vrstvy maleb. Až pětisetnásobně zvětšené vzorky o velikosti makového zrna sledují v dopadajícím světle i pod ultrafialovým zářením.
Stejným způsobem prováděli chemici kvůli výstavě analýzu asi 150 vzorků sebraných z šedesáti uměleckých děl. Ta prošla i restaurátorským výzkumem. Přišlo se třeba na to, že falzum vytvořil jeho autor už na hotovou krajinomalbu.
Český trh je až z jedné třetiny plný padělků, tvrdí odborníci
Pro obchodníky s uměním představují falzifikáty jednu z největších obav – koupit padělaný obraz je pro ně totiž stoprocentně ztracená investice. Podle odhadů některých kurátorů je český trh s uměním zamořen padělky až z jedné třetiny. Až na výjimky se je odborníkům podaří odhalit, ještě než se dostanou do aukce.
„Většina padělků je odhalitelná. Jde o to, že ve většině případů se ty podvody dějí v takových situacích, že si nikdo nedá tu práci ty podvody odhalit,“ myslí si kurátor Jan Skřivánek.
Jako jeden z mála případů skončil u českého soudu důmyslný obchod s patnáctimilionovým ziskem. Skupině podvodníků se podařilo prodat až sto šedesát falešných obrazů českých malířů včetně Jana Zrzavého. „Jakmile obrazy od určitého autora začnou nabývat na ceně, tak to láká i podvodníky, kteří se falza pak snaží prodávat za vysoké částky,“ doplňuje konzultant Galerie Kodl, Matyáš Kodl.
Padělané obrazy Emila Filly za několik milionů korun koupila kdysi nevědomě herečka Jiřina Bohdalová. Od bývalého privátního bankéře nakonec vysoudila odškodné. Autor padělků ale není dodnes známý.
„Ve světě, když by se objevila významná olejomalba Pabla Picassa, kterou padesát let nikdo neviděl, tak je to velké překvapení. V českém prostředí, když se objeví neznámý Filla, tak je to možné, protože tam není ta evidence,“ zmiňuje Skřivánek. Většina autorů české moderny totiž nemá souborné katalogy. Pokud obraz nemá známou historii ve sbírkách nebo fotografiích s umělcem v ateliéru, jeho pravost se obtížně prokazuje.
Nejznámější světové výtvarné padělky
Mezi nejznámější padělky v historii patří třeba portrét Krásná princezna. V aukčních síních se objevuje od konce devadesátých let s předpokladem, že jde o dílo neznámého německého malíře, který napodoboval renesanční mistry. Odborníci v posledních letech řeší, zda nejde o ztracené dílo Leonarda da Vinciho.
Také nizozemský malíř Han van Meegeren se specializoval na falšování děl, konkrétně malíře Jana Vermeera. Obraz Emauzští učedníci byl ve své době jedním z vrcholů padělatelství.
O pravosti sochy řeckého Kourose se spekuluje už od osmdesátých let, kdy ji americký sběratel Paul Getty koupil v přepočtu za dvě stě milionů korun. Před třemi lety ji jeho losangeleské muzeum odstranilo ze sbírky s tím, že jde o padělek.
Portrét Alexandra Mornauera zakoupila Londýnská národní galerie do své sbírky v domnění, že jde o originál renesančního malíře Hanse Holbeina. Experti ale později potvrdili, že jde o falzifikát.
