Národní galerie

Jméno Davida Černého patří ve veřejném prostoru momentálně k těm skloňovaným. Stále ještě neutichla debata ohledně rozměrných plastik motýlů-stíhaček, které vytvořil pro obchodní dům v centru Prahy a které někteří odborníci označují za kýč. Zároveň se výtvarník svým podpisem přidal k signatářům výzvy mířící kriticky na instituce a ceny české výtvarné scény. Své důvody rozebral jako host Interview ČT24.

Výtvarníci Milan Knížák, David Černý, František Skála nebo architekt Josef Pleskot a bezmála stovka dalších kulturních osobností nesouhlasí se současnou podobou Akademie výtvarných umění, Národní galerie i Cenou Jindřicha Chalupeckého. Žádají změny a v případě rektorky AVU odstoupení z funkce. Vedení kritizovaných institucí námitky nepovažuje za opodstatněné, mluví mimo jiné o generačním nepochopení.

Národní galerie v Praze poprvé vystavuje originál kresby od Michelangela Buonarrotiho. Výstava Od Michelangela po Callota ukazuje vrcholné období renesančního umění, takzvaný manýrismus. A to především na grafikách evropských umělců. Některá díla zapůjčilo pařížské Muzeum Louvre.

Národní galerie Praha pohlíží na český národní sport skrze výtvarné umění. Historii ledního hokeje a bruslení u nás přibližuje prostřednictvím maleb, fotografií a také soch. Výstava s názvem Na led! potrvá do října.

Hlavní podzimní výstava Národní galerie Praha se změřila na akvarel. Výtvarná technika založená na práci s vodou ředitelnými barvami dosáhla největšího rozkvětu v devatenáctém století, ambicí autorů výstavy Akvarel mezi Prahou a Vídní je představit ho jako klíčové výtvarné médium své doby s vlivem na architekturu nebo fotografii. Prezentace staví na pracích českých a rakouských mistrů.

Spor bývalého předsedy KSČM Vojtěcha Filipa a někdejšího ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta po téměř čtyřech letech končí. Filip se v únoru omluvil Fajtovi za výrok, že v institucích, ve kterých působil, vytvořil nekryté dluhy za desítky milionů korun. Smír pravomocně schválil Městský soud v Praze. Muži se soudili i kvůli Filipově výroku, že Fajt jako šéf galerie uzavřel smlouvu sám se sebou. Soud dal ale bývalému poslanci za pravdu.

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Prezentace českého umění je leitmotivem výstavní sezony 2023 v Národní galerii Praha. V letošním roce otevře novou stálou expozici mapující dějiny od vyhlášení protektorátu Čechy a Morava až téměř do současnosti. Samostatné výstavy slibují novátorský pohled na osobnosti, jakými byli Josef Mánes a Petr Brandl. V projektu Květinová unie, dílu Mileny Dopitové a bienále architektury je zastoupeno současné tuzemské umění prezentované v zahraničí. „Přirovnávám to ke kaleidoskopu, který dává statickým věcem zcela novou podobu,“ uvedla k dramaturgickému plánu generální ředitelka NGP Alicja Knast.

Dva aktivisté v neděli vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila, uvedla agentura AP.

Ekologické aktivistky z hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) v pátek v londýnské Národní galerii vychrstly na obraz Slunečnice nizozemského malíře Vincenta van Gogha rajčatovou polévku, informují britská média. Obě ženy později zatkla policie. Obraz podle galerie chránilo sklo, takže nebyl poničen, mírně byl však poškozen rám.

Třemi různými výstavami ve Veletržním paláci zahájí Národní galerie Praha svou podzimní sezonu. Návštěvníkům budou přístupné od pátku. Výstava V kroužcích dýmu představí portréty a autoportréty moderních umělců, kteří jsou zachyceni jako kuřáci cigaret, milovníci doutníků a dýmek. Otevře se také přehlídka letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let a jedna z hlavních výstav festivalu Fotograf.

Československo v roce 1992 stále nemělo samostatnou galerii moderního umění. Už mnoho let se uvažovalo o tom, že by měla vzniknout v pražském Veletržním paláci, v budově, jež v roce 1974 kompletně vyhořela a od roku 1987 procházela zdlouhavou rekonstrukcí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Národní galerie ve Veletržním paláci představuje odkládanou výstavu Markéty Othové s ironickým názvem Již brzy. Ohlédnutí za třicetiletou kariéru umělkyně přináší v neobvyklé formě a zároveň poprvé představí soubor barevných fotografií určených speciálně pro funkcionalistický prostor galerie. Fotografie Othové nejsou v Národní galerii k vidění poprvé.

Veletržní palác, jedno ze sídel Národní galerie Praha, který slouží i jako depozitář, bude po pondělní havárii vody uzavřen. Uvedla to mluvčí galerie Eva Sochorová. Uzavřena je i prodejna a zrušeny jsou i doprovodné programy. Lehce poškozeno bylo při havárii podle mluvčí jen jedno dílo.

Ukrajinské úřady a instituce, které mají na starosti kulturní dědictví, upozorňují, že ruští vojáci cíleně ničí památky a významné budovy. Česko nabídlo pomoc s ochranou významných staveb i děl. Ministerstvo kultury má plán i pro případ, že by se v ohrožení ocitly české památky.

Mnoho ukradených uměleckých děl se nikdy nenajde, socha Klečícího adorujícího anděla z kostela na Plzeňsku je ten šťastnější případ. Barokní dílo od Ignáce Františka Platzera se podařilo navrátit trvale do Česka. Nově se stalo součástí sbírek starého umění Národní galerie Praha.

V pražském Šternberském paláci jsou vystaveny české i zahraniční falzifikáty z období od patnáctého až do poloviny dvacátého století. Nová výstava Národní galerie tematizuje, jak se dá originál obrazu rozeznat od svého padělku. Expozice je výsledkem zkoumání, do kterého se zapojili kromě pracovníků Národní galerie i specialisté z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a Kriminalistického ústavu Policie České republiky.

Národní galerie Praha (NG) otevírá ve Veletržním paláci dvě nové výstavy. Digitální blízkost si všímá propojení intimity a odcizení, které vyplývá z všudypřítomných komunikačních technologií. Cena Empatie přibližuje práce laureátek nově vzniklého ocenění Romany Drdové a Lenky Záhorkové. Sezonní otevírání více výstav je zvykem NG, obě nové instalace může veřejnost zhlédnout od 11. listopadu. Začátkem měsíce také ředitelka galerie Alicja Knastová zveřejnila, čeho by přední tuzemská výtvarná instituce pod jejím vedením měla dosáhnout. Přilákat chce ročně milion lidí.

Bývalý prezident Václav Klaus se omluví někdejšímu řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za výrok, že kvůli němu zdědil Pražský hrad milionové dluhy. Muži uzavřeli smír, který ve čtvrtek pravomocně schválil pražský městský soud. Spor se týkal výstavy o umění v době Karla IV.

Část výtvarníků kritizuje Národní galerii. Podle nich se snižuje její kvalita a nová ředitelka Alicja Knastová, která dříve působila jako šéfka Slezského muzea v Katovicích, nekomunikuje s umělci. Nedávno do pražského Veletržního paláce přinesly dvě desítky umělců vlastní díla a vystavily je tam. Vedení galerie kritiku odmítá. V Událostech, komentářích o situaci debatovali Knastová a vedoucí kulturni redakce týdeníku Respekt Jan H. Vitvar.

Rozsáhlou retrospektivní výstavu děl Viktora Pivovarova nabízí Národní galerie, v DOXu zase můžete vidět tvorbu Siegfrieda Herze, jenž žije více než deset let v izolaci, či Epose 257, který se vyjadřuje k informační přesycenosti. Čím vším chtějí aktuálně pražské galerie zaujmout?

Rovných pět set padesát let uplynulo 21. května od narození Albrechta Dürera. Mistr německé renesance vytvořil stovky rytin, kreseb i maleb a mimo jiné patřil v Německu k prvním tvůrcům, kteří se pustili do aktů podle živých modelů. Jeden z jeho nejhodnotnějších obrazů – Růžencová slavnost – visí v Národní galerii v Praze. Sám Dürer o něm po dokončení v roce 1506 napsal, že lepšího obrazu podle něho v celé zemi není.

Vzácný portrét od italského renesančního malíře Sandra Botticelliho se v dražbě aukční síně Sotheby’s v New Yorku prodal za 92,2 milionu dolarů (více než 1,9 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to dosud nejvyšší částka, za kterou bylo kdy dílo tohoto umělce vydraženo. Botticelli je jednou z klíčových postav florentské renesance. Krása, šarm a elegance jeho obrazů s melancholickým nádechem z něj udělaly ikonu zlatého věku vlády šlechtického rodu Medicejů.

Umění a kultura mohou být mocnou zbraní diplomacie. Česká centra spouští osvětový projekt s názvem Jazzman versus špioni, který představuje opomíjenou, ale důležitou roli umění ve 20. století, zejména během studené války. Kultura jako diplomatická zbraň se ale používá dodnes.