Hlavní podzimní výstava Národní galerie Praha se změřila na akvarel. Výtvarná technika založená na práci s vodou ředitelnými barvami dosáhla největšího rozkvětu v devatenáctém století, ambicí autorů výstavy Akvarel mezi Prahou a Vídní je představit ho jako klíčové výtvarné médium své doby s vlivem na architekturu nebo fotografii. Prezentace staví na pracích českých a rakouských mistrů.
Víc než hezké krajinky. Národní galerie vystavuje akvarel mezi Prahou a Vídní
S akvarelem se spojuje lehkost, barevnost a světelnost. V devatenáctém století, kdy tato technika dosáhla svého vrcholu, se uplatnil v zobrazení vedut a krajin, v drobném portrétu i v pohledech do interiérů.
„Prostřednictvím fenoménu akvarelové malby výstava odhaluje, že umění devatenáctého století bylo mnohem dynamičtějším vizuálním světem, než jak si ho dnes běžný divák představuje,“ uvedl autor výstavy Petr Šámal. Je podle něho na škodu, že akvarel je vnímán často jen přes biedermeier spojený s měšťanskou kulturou.
Výstava upozorňuje, že práce s vodou ředitelnými barvami si žádala i jistou suverenitu. „Na akvarelech můžeme obdivovat nejen virtuózní ovládnutí detailu, ale překvapivě také uvolněné pojetí akvarelových skic blížící se modernímu umění,“ doplňuje kurátorka výstavy Petra Kolářová.
Národní galerie přibližuje akvarel (zdroj: ČT24)
Kolorování fotografií
Navíc šlo o neobyčejně univerzální techniku, kterou používali všichni výtvarní umělci. Akvarely byly často stejně realistické jako fotografie, která byla právě v devatenáctém století vynalezena. Oproti ní ale měly velkou výhodu – dovolovaly zobrazit svět v barvách. „Akvarel byl používán jako prostředek kolorování fotografií. To se běžně provádělo ještě ve dvacátém století,“ podotýká Petr Šámal.
Národní galerie akvarel představuje v kontextu tehdy čilého uměleckého dialogu mezi Prahou a Vídní. K vystaveným umělcům také patří vídeňští Franz a Rudolf Altovi, Thomas Ender či Josef Kriehuber a přední čeští malíři jako Vincenc Morstadt, Bedřich Havránek a Antonín Mánes i dcera tohoto známého krajináře Amálie.
Vybrané akvarely pocházejí především ze sbírek Národní galerie, doplňují je zápůjčky například z vídeňské Albertiny. Akvarel mezi Prahou a Vídní mohou návštěvníci srovnávat do ledna příštího roku.