Víc než hezké krajinky. Národní galerie vystavuje akvarel mezi Prahou a Vídní

Hlavní podzimní výstava Národní galerie Praha se změřila na akvarel. Výtvarná technika založená na práci s vodou ředitelnými barvami dosáhla největšího rozkvětu v devatenáctém století, ambicí autorů výstavy Akvarel mezi Prahou a Vídní je představit ho jako klíčové výtvarné médium své doby s vlivem na architekturu nebo fotografii. Prezentace staví na pracích českých a rakouských mistrů.

S akvarelem se spojuje lehkost, barevnost a světelnost. V devatenáctém století, kdy tato technika dosáhla svého vrcholu, se uplatnil v zobrazení vedut a krajin, v drobném portrétu i v pohledech do interiérů.

„Prostřednictvím fenoménu akvarelové malby výstava odhaluje, že umění devatenáctého století bylo mnohem dynamičtějším vizuálním světem, než jak si ho dnes běžný divák představuje,“ uvedl autor výstavy Petr Šámal. Je podle něho na škodu, že akvarel je vnímán často jen přes biedermeier spojený s měšťanskou kulturou.

Výstava upozorňuje, že práce s vodou ředitelnými barvami si žádala i jistou suverenitu. „Na akvarelech můžeme obdivovat nejen virtuózní ovládnutí detailu, ale překvapivě také uvolněné pojetí akvarelových skic blížící se modernímu umění,“ doplňuje kurátorka výstavy Petra Kolářová.

4 minuty
Národní galerie přibližuje akvarel
Zdroj: ČT24

Kolorování fotografií

Navíc šlo o neobyčejně univerzální techniku, kterou používali všichni výtvarní umělci. Akvarely byly často stejně realistické jako fotografie, která byla právě v devatenáctém století vynalezena. Oproti ní ale měly velkou výhodu – dovolovaly zobrazit svět v barvách. „Akvarel byl používán jako prostředek kolorování fotografií. To se běžně provádělo ještě ve dvacátém století,“ podotýká Petr Šámal.

Národní galerie akvarel představuje v kontextu tehdy čilého uměleckého dialogu mezi Prahou a Vídní. K vystaveným umělcům také patří vídeňští Franz a Rudolf Altovi, Thomas Ender či Josef Kriehuber a přední čeští malíři jako Vincenc Morstadt, Bedřich Havránek a Antonín Mánes i dcera tohoto známého krajináře Amálie.

Vybrané akvarely pocházejí především ze sbírek Národní galerie, doplňují je zápůjčky například z vídeňské Albertiny. Akvarel mezi Prahou a Vídní mohou návštěvníci srovnávat do ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rozeznal, že příčinou války je poslušnost, říká autorka esejů o Haškovi

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vyšly před více než sto lety a dodnes zůstávají zásadním románem české literatury. Spisovatelka Sylvie Richterová se zkoumání díla a osobnosti Jaroslava Haška věnuje dekády. Její eseje teď vyšly knižně pod titulem Humor jako zvláštní rozměr vědomí.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025

Batolata mají své první divadlo v Česku, na představení můžou i jinam

Nedaleko pražského Kačerova začalo fungovat první divadlo pro batolata v Česku. Prostor nazvaný KUK chce střídat inscenace pro nejmenší diváky s hernou. Pro děti ve věku 0+ hrají i jiné tuzemské scény, i když jejich repertoár necílí primárně na batolata. V kladenském divadle vedlo jedno takové představení dokonce ke sporům.
5. 6. 2025

Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.
5. 6. 2025
Načítání...