Víc než hezké krajinky. Národní galerie vystavuje akvarel mezi Prahou a Vídní

Hlavní podzimní výstava Národní galerie Praha se změřila na akvarel. Výtvarná technika založená na práci s vodou ředitelnými barvami dosáhla největšího rozkvětu v devatenáctém století, ambicí autorů výstavy Akvarel mezi Prahou a Vídní je představit ho jako klíčové výtvarné médium své doby s vlivem na architekturu nebo fotografii. Prezentace staví na pracích českých a rakouských mistrů.

S akvarelem se spojuje lehkost, barevnost a světelnost. V devatenáctém století, kdy tato technika dosáhla svého vrcholu, se uplatnil v zobrazení vedut a krajin, v drobném portrétu i v pohledech do interiérů.

„Prostřednictvím fenoménu akvarelové malby výstava odhaluje, že umění devatenáctého století bylo mnohem dynamičtějším vizuálním světem, než jak si ho dnes běžný divák představuje,“ uvedl autor výstavy Petr Šámal. Je podle něho na škodu, že akvarel je vnímán často jen přes biedermeier spojený s měšťanskou kulturou.

Výstava upozorňuje, že práce s vodou ředitelnými barvami si žádala i jistou suverenitu. „Na akvarelech můžeme obdivovat nejen virtuózní ovládnutí detailu, ale překvapivě také uvolněné pojetí akvarelových skic blížící se modernímu umění,“ doplňuje kurátorka výstavy Petra Kolářová.

Nahrávám video

Kolorování fotografií

Navíc šlo o neobyčejně univerzální techniku, kterou používali všichni výtvarní umělci. Akvarely byly často stejně realistické jako fotografie, která byla právě v devatenáctém století vynalezena. Oproti ní ale měly velkou výhodu – dovolovaly zobrazit svět v barvách. „Akvarel byl používán jako prostředek kolorování fotografií. To se běžně provádělo ještě ve dvacátém století,“ podotýká Petr Šámal.

Národní galerie akvarel představuje v kontextu tehdy čilého uměleckého dialogu mezi Prahou a Vídní. K vystaveným umělcům také patří vídeňští Franz a Rudolf Altovi, Thomas Ender či Josef Kriehuber a přední čeští malíři jako Vincenc Morstadt, Bedřich Havránek a Antonín Mánes i dcera tohoto známého krajináře Amálie.

Vybrané akvarely pocházejí především ze sbírek Národní galerie, doplňují je zápůjčky například z vídeňské Albertiny. Akvarel mezi Prahou a Vídní mohou návštěvníci srovnávat do ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 4 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 6 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled