Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
Národní park Šumava navštíví ročně zhruba dva a půl milionu lidí. Zatímco centrální parkoviště na Modravě bývá téměř plné, na Zadních Paštích se za celé dopoledne objeví jen několik návštěvníků. Právě do takových oblastí chce vedení parku turisty více směřovat.
„Občas sem někdo přijede, projede si to na kole a také sem jezdí znalci, kteří mají rádi klid, krásnou přírodu a výhledy směrem k Srní nebo na Spálený vrch,“ řekl člen Informační a strážní služby NP Šumava Jan Schafhauser. Dalším méně vytíženým místem je údolí Křemelné u Prášil. Výletníci tam však musí počítat s tím, že most přes Křemelnou je uzavřený.
Nejnavštěvovanější místa národních parků
Fenomén takzvaného nadměrného turismu neboli overturismu se projevuje i v dalších národních parcích. „Typicky nejnavštěvovanější oblastí v Národním parku České Švýcarsko je Hřensko, kde se nacházejí oblíbené turistické cíle, jako jsou Pravčická brána a plavby na lodičkách v soutěskách říčky Kamenice,“ sdělil mluvčí parku Tomáš Salov. U těchto cílů zaznamenává správa parku statisíce návštěv ročně. Oblíbené turistické destinace se nacházejí také v okolí Jetřichovic, kde se návštěvnost pohybuje v řádu vyšších desítek tisíc lidí ročně.
Národní park Podyjí během roku navštíví bezmála půl milionu lidí. „Mezi nejvytíženější místa patří oblast Devíti mlýnů mezi Hnanicemi a Podmolím, tedy území zahrnující známou vinici Šobes a kaňon řeky Dyje v jejím okolí. Druhou nejčastěji navštěvovanou oblastí je okolí obce Čížov a území směrem k rakouskému městečku Hardegg,“ shrnul vedoucí odboru ochrany přírody NP Podyjí Zdeněk Mačát.
Nejnavštěvovanějšími lokalitami Krkonošského národního parku jsou podle jeho správy Sněžka, pramen Labe a Mumlavské vodopády v Harrachově. Mezi další masově vyhledávané cíle patří Černohorské rašeliniště, údolí Obří důl nebo Cesta česko-polského přátelství.
Informace o vytíženosti míst
S regulací návštěvnosti na frekventovaných místech mají pomoci také nové sčítače na vybraných parkovištích. Správa NP Šumava je už na řadě míst využívá. Zatím jde o interní data, která ukazují návštěvnost jednotlivých oblastí. Nově by se k těmto údajům měli dostat i návštěvníci. „Bude se sledovat vytíženost parkovišť a v reálném čase prostřednictvím webové platformy informovat veřejnost o tom, zda je parkoviště plné a jak rychle se zaplňuje,“ nastínil mluvčí šumavského NP Jan Dvořák.
„Ideální by bylo rozprostření návštěvníků v čase a prostoru. Aby přijížděli na jaře i na podzim, nejen o letních či zimních prázdninách. A prostorově pak každý, kdo nejde na Sněžku, ale projde se třeba kolem Albeřic, Strážného, Poniklé, je pro přírodu dobře,“ míní mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
Před několika lety zavedla správa tohoto národního parku telematický monitorovací systém. Ten pomáhá efektivněji kontrolovat dodržování pravidel pro vjezdy do parku a ochranu nejcennějších oblastí. Systém funguje na principu kamer, které zaznamenávají pouze registrační značky vozidel. V polovině letošního května nově správa KRNAP nainstalovala kameru pod Lesní boudou nad Pecí pod Sněžkou. „V současné době je v provozu deset kamer. V budoucnu by měly celý národní park strážit tři desítky těchto zařízení,“ nastínil Drahný.
Správa Národního parku České Švýcarsko považuje za účinný nástroj také informování návštěvníků o termínech a časech, kdy typicky dochází k návštěvnickým špičkám, a o místech, kde je návštěvnost naopak nižší. „Výletník se pak může sám rozhodnout, jestli se k jím zvolenému cíli vydá ve vytíženém termínu, nebo si itinerář upraví tak, aby na cestu vyrazil v klidnější době,“ přiblížil Salov.
„Snažíme se předcházet hromadění lidí na nejvytíženějších místech tím, že návštěvníkům pomáháme vybírat lokality i mimo území národního parku, kde si přírodu užijí v souladu se svým očekáváním,“ poznamenal Mačát z NP Podyjí.
Vzdělávání veřejnosti
Podle správců parků však není hlavním problémem ani tak absolutní počet návštěvníků jako spíše skutečnost, že část z nich nerespektuje pravidla ochrany přírody. Ti neukáznění se pohybují mimo značené cesty, táboří na nepovolených místech, ruší zvěř, vstupují do jádrových území nebo nechávají volně pobíhat psy.
Kvůli nárůstu turismu proto začaly správy parků v rámci projektu Zodpovědně do přírody věnovat větší pozornost vzdělávání veřejnosti. „Zájemce vezmeme na komentované vycházky do přírody, aby viděli, co je předmětem ochrany,“ vysvětlil mluvčí NP Šumava Dvořák.
Národní parky pro návštěvníky připravily dva dny věnované vzdělávání a ukázkám práce jejich správ. První Den národních parků se uskutečnil během posledního květnového víkendu, další je naplánován na září. „S těmito akcemi se budou moci návštěvníci setkávat i v následujících letech. V rámci projektu Zodpovědně do přírody se uskuteční také další menší akce zaměřené na jednotlivá témata, vzdělávání veřejnosti i její zapojení do ochrany přírody prostřednictvím dobrovolnictví,“ vypočítal Mačát.
Na projektu Zodpovědně do přírody se podílejí také Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci. Mezinárodním partnerem a inspirací je Schweizerischer Nationalpark, který byl založen v roce 1914 a je nejstarším národním parkem ve střední Evropě. Projekt podporuje Program švýcarsko-české spolupráce prostřednictvím dotačního programu Udržitelný turismus a posílení biodiverzity.
