Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
Hantec vznikal v Brně několik staletí. Ovlivnila jej hanácká nářečí češtiny, brněnská němčina i historický středoevropský argot, zejména vídeňský. Vliv na něj měla také romština nebo jidiš. Mnoho jednotlivých výrazů se používá dodnes, například šalina, tedy tramvaj, hokna neboli práce, koc čili dívka nebo love, v překladu peníze.
„Z pohledu jazykovědců hantec zapadá nejlépe do dvou škatulek. Je to takzvaný sociolekt – mluva určité uzavřené sociální skupiny. A druhá je takzvaná městská mluva čili zase specifická mluva nějakého konkrétního městského prostředí,“ vysvětlil jazykovědec z Ústavu pro jazyk český Akademie věd Martin Prošek.
„Ta výjimečnost z pohledu zápisu do seznamu spočívá v tom, že se někdo explicitně přihlásil k hodnotám, které jsou s hantecem spojené. Ale neznamená to, že by byl lepší nebo specifičtější než jiné jazykové útvary,“ poznamenal. Totéž podle něj může někdo udělat například s valašským či slováckým nářečím nebo s městskou mluvou jiného sídla.
Kocourek s Polívkou povýšili hantec na krasomluvu
Hantec zpopularizovali někteří brněnští hudebníci a herci a stále má své znalce a uživatele. Nová slovíčka dnes přicházejí nejčastěji z angličtiny. V Brně hantec výrazně proslavil místní zápasník, herec a recesista Franta Kocourek. Propagátoři hantecu na něj vzpomínají i 35 let po jeho smrti.
Kromě siláckých kousků nebo hereckých vystoupení například s Bolkem Polívkou či Miroslavem Donutilem se Kocourek vyznačoval také právě specifickou mluvou. „V 60. letech borci kolem Franty Kocourka a brněnští bohémové hantec povýšili na krasomluvu. Tvořili a vytvářeli nová větná spojení,“ řekl propagátor hantecu a autor řady knih na toto téma Jan (Žanek) Hlaváček.
Suprové bišop ve štatlu
Svou webovou stránku v hantecu má i brněnské biskupství. „Církev by měla hovořit v daném místě k lidem srozumitelným jazykem,“ napsal na facebooku biskup Pavel Konzbul, v hantecu titulovaný jako „14. suprové bišop ve štatlu“.
„Šalingradská diecézní sajtna je Římskýho rajchu katolická skvadra, kerá kvartýruje na jihu oltovýho Moravska, kam před těžkýma járama doklapali sv. Cyroš s Metudem,“ dočtou se lidé o brněnském biskupství na hantecové stránce.
„Bišop špicově vegetí na šalingradským Francisberku a z fenstru hází čučku na Špilas,“ pokračuje text na webu. V překladu to znamená, že biskup sídlí v Brně na Petrově a z okna pohlíží na hrad Špilberk. Stránka dále nabízí kontakt na sajtnu nebo hoďky na vizitu, tedy kontaktní údaje a návštěvní hodiny.
„To jsou takové půvabné počiny samotných nositelů anebo příznivců podobných jazykových útvarů. A není to specifikum jenom hantecu,“ poznamenal k aktivitě biskupství Prošek.
V hantecu už vyšly přes tři desítky knih, existuje také řada písniček i divadelních představení. Městské divadlo Brno například uvádí inscenaci My Fair Lady ze Zelňáku. Hantec má i svůj slovník.
O srpnových sobotách připravilo Muzeum města Brna prohlídky hradu Špilberk v hantecu nazvané Příběh hradu. „Je to náročné na přípravu, musela jsem se to naučit, protože úplně běžně takto nemluvím,“ řekla průvodkyně Jolana Darmopilová.
Překlad materiálu vznikl ve spolupráci s Českým rozhlasem Brno. Moderátor Borek Kapitančik má ve svém odpoledním pořadu také rubriku věnovanou hantecu a patří k jeho propagátorům.
První krok k zápisu do UNESCO
Muzeum touto nabídkou reaguje na Hlaváčkovu iniciativu, která usiluje o zápis hantecu na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.
„Asi před pěti lety mě oslovila německá televize s rozhovorem a sami se divili, proč už hantec není v UNESCO. Akademii věd se nápad líbil, a tak jsme se do toho asi před třemi lety pustili. Jen jsme zjistili, že to není vůbec jednoduchý proces,“ vysvětlil Hlaváček.
Propagátoři hantecu považují zápis na jihomoravský seznam za první krok na cestě k případnému zápisu na seznam UNESCO. „Odborná komise doporučila ještě více přepracovat a dopracovat podklady, aby se mohlo uvažovat o zápisu hantecu v národním kole. A potom, až bude hantec splňovat veškerá kritéria pro národní kolo, bude možné uvažovat o zápisu do mezinárodního rejstříku,“ řekla mluvčí Jihomoravského kraje Martina Žídková.
„Až by se to všechno podařilo, tak teprve by se šlo do Paříže – do UNESCO. Slibujeme si od toho, že by hantec znovu ožil, minimálně tím, že se o něm budou děti učit ve školách,“ dodal Hlaváček.
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje vznikl v roce 2013. Slouží k ochraně a dokumentaci významných projevů lidové kultury, které jsou stále živou součástí života místních komunit. Mezi již zapsané statky patří například slovácký verbuňk, jízda králů na Slovácku, technologie výroby modrotisku, ochotnické divadlo v Jihomoravském kraji nebo výroba textilních a papírových květin v Olešnici.
