Kvůli vysokým teplotám a dlouhotrvajícímu suchu chybí na některých místech voda v potocích a řekách. V Povodí Moravy má zároveň většina nádrží přibližně o třetinu méně vody, než odpovídá běžnému stavu. V období sucha přitom tyto nádrže uvolňují vodu ze svých zásob, aby zlepšily průtoky v řekách. To je nyní stále větší problém.
Na Loučce v Dolních Loučkách je v posledních dnech průtok extrémně nízký. „Aktuálně dosahuje jen kolem šesti, maximálně sedmi procent obvyklého objemu, který tudy v srpnu protéká,“ přiblížila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Podle ní jde za posledních čtyřicet let o nejsušší období v této části roku. „V průběhu července byly všechny řeky na našem území výrazně pod průměrem. Nejčastěji dosahovaly maximálně třiceti procent běžného průtoku,“ shrnula.
Minimální průtok nebo nižší hladiny přehrad
Některé toky podle ní vyschly úplně. „Jde zejména o ty malé a drobné. Jsou ale i větší řeky, které dosahují průtoku kolem pěti procent, což je jen zlomek obvyklého množství vody,“ poznamenala. Týká se to například Dyje na přítoku do Vranova nebo Jihlavy v Třebíči.
Hladiny klesají také ve většině vodních nádrží. Vranovská a Vírská přehrada jsou naplněné přibližně z šedesáti procent. „Hladina Vírské přehrady je aktuálně jedenáct metrů pod úrovní plného zásobního prostoru,“ popsala Kučerová. Na Nových Mlýnech je hladina snížená o osmdesát centimetrů.
Vír pomáhá zásobovat pitnou vodou Brno
Naopak Brněnská přehrada je téměř plná. V porovnání s ostatními je na tom velice dobře právě proto, že je „dotována“ vodou z Vírské přehrady.
Vodní nádrž Vír navíc stále více pomáhá zásobovat pitnou vodou jihomoravskou metropoli a přilehlé obce. „Ještě před deseti lety se z Vírské přehrady odebíralo k úpravě 1,8 milionu metrů krychlových vody ročně. Loni už to bylo 5,5 milionu. Za letošní první pololetí už bylo k úpravě na pitnou vodu dodáno 6,2 milionu metrů krychlových,“ podotkla Kučerová.
Extrémní nedostatek sněhu a suché jaro
Letošní sucho podle geografa a hydrologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumíra Jánského předznamenala už loňská zima, během níž byl extrémní nedostatek sněhu. Situaci následně zhoršily také suché jarní měsíce.
„Zatím nejsme na extrému ze srpna 2018, který byl nejsušším srpnem v historii měření. Blížíme se ale k němu,“ zhodnotil aktuální situaci na tuzemských řekách. Přítok do Orlíku, největší české vodní nádrže, je podle něj nejnižší od osmdesátých let minulého století.
„Když se podívám na mapu Českého hydrometeorologického ústavu, tak hladiny mělkých vrtů do hloubky přibližně třiceti metrů jsou téměř na celém území státu na hranici sucha. O něco lepší je situace v okolí Vltavy a Jizery,“ uvedl hydrolog.
Nejen málo vody, ale i horší kvalita
Sucho se podle něj odráží nejen na množství, ale také kvalitě vody. „Máme malý průtok, ale současně konstantní přítok odpadních vod. Jde o vodu z čistíren, které mají vždy určitou účinnost, ale také o odpadní vody zejména z venkova, kde je napojení na čistírny stále nedostatečné. Malé ředění proto vede ke zhoršování kvality vody,“ vysvětlil expert.
Bouřky a studená fronta, která by měla ve čtvrtek dorazit do Česka, podle něj zmírní půdní sucho pouze krátkodobě. Stav hladin podzemních vod však prakticky neovlivní. „Muselo by pršet několik dní, nebo dokonce měsíců, abychom obnovili zásoby podzemní vody,“ poznamenal Jánský.
Za důležité považuje, aby si lidé uvědomili, že voda je jednou z nejdůležitějších surovin. „Vadí mi, že pitnou vodou splachujeme toalety nebo myjeme auta. Používáme ji také k napouštění bazénů. To je všechno špatně. Tyto odběry je třeba omezit,“ zdůraznil. Lidé by se podle něj měli naučit také důsledněji hospodařit s dešťovou vodou.
