Dyje

Nová studie vnesla další odborný pohled na jedinečnost krajiny takzvaného Soutoku, o které se nyní hojně diskutuje v souvislosti s vyhlášením CHKO.

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud ve středu zamítl návrh pětatřiceti poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla. Šlo o iniciativu končící vlády Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě staví k CHKO Soutok kriticky. Proti CHKO se vymezovali také Motoristé a jejich předseda Petr Macinka, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí.

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.

Rybáři dosud z řeky Dyje u Bulhar na Břeclavsku odklidili zhruba třicet tun uhynulých ryb. Řeku pod novomlýnskými nádržemi čistili spolu s dobrovolníky od pondělí, ve čtvrtek jsou už práce téměř hotové. Některé mrtvé kusy však v řece zůstaly. Vylovit je lze s ohledem na konzistenci stěží. Kvůli opakovanému úhynu v Dyji budou situaci v červenci řešit odborníci s ministry.

Česko má sedmadvacátou chráněnou krajinnou oblast. Vznikla v úterý na 125 kilometrech čtverečních na soutoku řek Moravy a Dyje. Pečovat bude o meandrující toky, tůně, nivní louky a komplex unikátních lužních lesů, největší nejen v tuzemsku, ale i v celé střední Evropě. O ochraně tamního území se už desítky let vedou debaty, které neutichají ani teď – odpůrci CHKO na její vznik reagují třeba kasačními stížnostmi či návrhem k Ústavnímu soudu, který podali poslanci hnutí ANO.

Hladiny řek v Česku se před koncem roku zklidnily, povodňový stav v neděli večer zůstával na dvanácti místech. Vltava v Českém Krumlově, kde hladinu zvedá řízený odtok vody z lipenské přehrady, klesla na stupeň pohotovosti a jinde už platila jen bdělost. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

V Lipenské a vranovské přehradě je na podzim méně vody než před rokem. Důvodem je nedostatek srážek a slabý přítok. Například vranovská přehrada je aktuálně naplněna zhruba z poloviny. Na Lipně hladina nádrže pro změnu klesla za poslední měsíc o šedesát centimetrů. Zatímco lodě po ní plují většinou bez omezení, majitelé jachet v přístavech mají problémy.

Vzniká nová Chráněná krajinná oblast Soutok. Podobně jako v případě Křivoklátska, které by se mělo stát národním parkem, se ozývají odpůrci. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) je přesvědčený, že CHKO nebude mít žádný negativní dopad na život v okolí. Podle hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) ale přináší omezení, která se musí lidem vysvětlit. O tématu politici debatovali v Událostech, komentářích.

Lokalita Soutok na jihu Moravy se může dočkat vyššího stupně ochrany. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Devadesát dnů bude sbírat připomínky a pak je vyhodnotí. CHKO následně musí vyhlásit vláda. Završily by se tím desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

Po letech sucha obce na Břeclavsku opět pociťují nápor komárů. V Kančí oboře mezi Břeclaví a Lednicí i v okolí obcí Lanžhot a Tvrdonice zaznamenali jihomoravští hygienici velmi vysokou až kalamitní aktivitu komárů. Mnohé tůně jsou ale již vyschlé, a tak se v nejbližší době nebudou objevovat noví komáři, řekl Oldřich Šebesta z protiepidemického odboru hygienické stanice.

Na říčce Bystřičce pod stejnojmennou přehradou na Vsetínsku platil i ve středu odpoledne druhý stupeň povodňové aktivity značící pohotovost. Nad nádrží klesla její hladina od rána na úroveň prvního stupně povodňové aktivity znamenající bdělost. První povodňový stupeň zůstával odpoledne ve Zlínském kraji i na Velké Stanovnici pod nádrží v Karolince na Vsetínsku. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle vodohospodářů hladiny většiny toků v regionu klesají. Situace se postupně uklidňuje i v Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Vydatný déšť, který v úterý odpoledne zasáhne jih Čech a východní polovinu země, rozvodní řeky. Jejich hladiny mohou dosáhnout na první, ojediněle i druhý stupeň povodňové aktivity. Týká se to zejména povodí Dyje, Jihlavy a Třebůvky, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Maximální výšky by hladiny řek podle něj měly dosáhnout během středy, v povodí Lužnice na jihu Čech by toky měly kulminovat ve čtvrtek.

Čeští vodohospodáři hlásí nadprůměrné toky. Deště z konce minulého týdne přinesly včas vláhu, kterou nyní vegetace potřebuje. Během jara a na začátku léta totiž rostliny vyžadují kvůli růstu vodu nejvíce. Voda se vrací také do některých dříve téměř vyschlých rybníků či studní.

Rozvodněno bylo po deštích z konce minulého týdne v úterý odpoledne stále šest řek na jedenácti měřicích stanicích v celém Česku. Večer počet míst s povodňovou aktivitou klesl na rovnou desítku. Nyní jsou už všechny na prvním stupni povodňové aktivity. Nežárka dlouho držela stupeň druhý, v 15:30 klesla těsně pod něj. Výstraha v souvislosti s povodněmi platí už jenom v Praze, vyhlášena je do středečního dopoledne.

Po vydatných deštích z druhé poloviny minulého týdne platil v pondělí ráno první povodňový stupeň ještě na přibližně dvaceti místech v Česku, včetně Prahy. Dyje na dvou místech dosahovala druhého stupně. Vyplývá to z údajů na povodňovém serveru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hladiny některých řek v Česku mohou být podle meteorologů zvýšené až do úterního poledne.

Kvůli zvyšující se hladině Vltavy uzavřela Praha náplavky u řeky i protipovodňová vrata na Čertovce. Reaguje tak na zvyšující se hladiny na středních a dolních tocích s tím, jak odtéká voda po deštích z posledních dní. Hranice bdělosti stále platí na desítkách míst, druhý pohotovostní stupeň vyhlásili vodohospodáři u dvou lokalit.

Sníh v pátek zkomplikoval na některých místech dopravu. Třeba u obce Kubova Huť na Prachaticku v obou pruzích uvázly kamiony. Výstraha před sněhem platí na Šumavě a v Novohradských horách. Meteorologové varují také před vydatným deštěm a povodněmi. Nejnižšího povodňového stupně mohou dosáhnout menší přítoky Labe, Sázavy, Lužnice, Dyje nebo Berounky. V pátek večer ale některé toky dosáhly i druhého stupně.

Během noci na pátek začne na většině Česka vydatně a trvale pršet. Nejvíc srážek spadne v centrální a jižní části republiky, kde déšť zvedne hladiny některých řek, upozornili meteorologové. Prvního, tedy nejnižšího povodňového stupně, můžou dosáhnout zejména menší přítoky středního Labe, povodí Sázavy, Lužnice, Dyje a Berounky. Jen na Chrudimsku platí přísnější varování – povodňová pohotovost. Předpověd Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukazuje, že zbytek týdne proprší, přičemž na horách připadne i sníh.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

V Česku vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí lokalita soutoku Moravy a Dyje – Soutok. Jde o území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí spolu s Jihomoravským krajem. Ministerstvo ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i hejtmanstvím. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let.

Zastupitelé Břeclavi odsouhlasili zásadní změny územního plánu. Díky nim se bude moct uskutečnit hned několik projektů – vzniknout mají například nová parkovací místa nebo více než desítka bytů. Na schválení čekala zhruba šedesátka drobných podnětů od města, obyvatel i podnikatelů. Nový územní plán schválili zastupitelé po dlouhých pěti letech jednání.

Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří povodně z roku 2002 k největším přírodním katastrofám moderní české historie, byly největší od roku 1845. Vypukly před dvaceti lety, 6. srpna 2002.

Z řeky Dyje pod Novomlýnskými nádržemi rybáři s hasiči vylovili v minulých dnech zhruba čtyřicet tun ryb, které uhynuly kvůli nedostatku kyslíku. V úterý vylovili poslední leklé ryby nad jezem v Bulharech, řekl předseda Moravského rybářského svazu (MRS), pobočného spolku Rakvice Zdeněk Blabla. První úhyn rybáři zaznamenali v polovině minulého týdne, další v neděli ráno. Úhyn na jižní Moravě je tak pravděpodobně rozsáhlejší, než tomu bylo při otravě ryb v řece Bečvě před dvěma lety.

V řece Dyji na Břeclavsku uhynuly podle odhadu hasičů desítky tun ryb. Hasiči je nadále odklízejí, uvedla mluvčí břeclavské radnice Jana Pelcová. Odstraňování podle ní potrvá minimálně týden. První leklé ryby objevili rybáři v Bulharech. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je důvodem úbytek kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic.