Vzniká nová Chráněná krajinná oblast Soutok. Podobně jako v případě Křivoklátska, které by se mělo stát národním parkem, se ozývají odpůrci. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) je přesvědčený, že CHKO nebude mít žádný negativní dopad na život v okolí. Podle hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) ale přináší omezení, která se musí lidem vysvětlit. O tématu politici debatovali v Událostech, komentářích.
CHKO Soutok život nenabourá, ujišťuje Grolich. Myslivce znepokojuje vidina národního parku
Vyššího stupně ochrany se mohou dočkat lužní lesy na jihu Moravy v lokalitě Soutok. Ministerstvo životního prostředí bude devadesát dnů sbírat připomínky a pak je vyhodnotí. CHKO následně musí vyhlásit vláda.
„Já si hlavně myslím, že se pro místní nic nezmění, a to je to podstatné. Převládají obavy a u nás se to na Soutoku podařilo vysvětlit. Plané obavy, že bude spousta zákazů, že lidé nebudou moct chodit na houby, na borůvky, na ryby. Myslím si, že nějaké nevýhody v podstatě nejsou,“ prohlásil Grolich.
Schiller to ale vidí jinak. Podle něj změna přírody na chráněnou krajinnou oblast má své minusy i plusy. „Poznali jsme to při požáru v Českém Švýcarsku, kdy před požárem byla spousta starostů, kteří chtěli komunikovat s národním parkem, tak s ochránci přírody a nebylo to možné, protože skutečně jejich chování bylo takové, že neposlouchali argumenty a vydávali svá závazná stanoviska, která se nedala překročit a byl to velký problém,“ tvrdí ústecký hejtman.
Souhlasí s tím, že je potřeba chránit přírodu, ale s rozumem. „Nemůžeme trošku zelenou demagogii stavět nad zájmy lidí, kteří tam bydlí,“ podotkl.
Janota se obává národního parku
Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota připustil, že právě v oblasti Břeclavska upozornili na problémy nejen myslivci, ale také rybáři nebo místní lidé. „Není pravda, že omezení nejsou, protože řada věcí, které se budou provádět, ať se bavím o lesnickém nebo zemědělském hospodaření, určitě bude podléhat souhlasu ochrany přírody,“ domnívá se.
Dodal také, že takzvaná Moravská Amazonie je svým způsobem už v současnosti chráněna a vyhlášení CHKO nebude mít až tak významný dopad z pohledu myslivosti. Stejně jako Schiller se domnívá, že hlavním problémem je nedostatečná komunikace. „Lidé se bojí, že je to předstupeň vyhlášení národního parku. Dokonce je to ve vládním prohlášení, dokonce ho svým způsobem vláda upravovala a opravdu tam nechala vyhlášení dvou národních parků – Národní park Křivoklátsko a Národní park Soutok,“ poznamenal Janota.
„V případě vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok jsme hledali shodu velmi snadno. Nejsou zde žádná zastavěná území vesnic a měst. Je tam převážně zemědělská a lesní půda a vodní plochy. V tomto území chráněná krajinná oblast skutečně přináší především změny v aktivní péči. To znamená, že nepřináší nové restrikce, ale přináší možnost uskutečnit záměry ke zlepšení přírodního prostředí,“ popsal ředitel Sekce ochrany přírody a krajiny z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout. Požadavků a připomínek, které se nepodařilo uspokojit, je podle něj naprosté minimum.
Shoda na komunikaci
V případě připomínek myslivců Pešout zmínil, že obdrželi jen velmi obecná sdělení typu, že nesouhlasí se zřízením CHKO Soutok. „A konkrétní připomínky jsme zapracovali. Každopádně diskuze s nimi nekončí a máme snahu ji vést dál a věřím, že ji dál povedeme,“ dodal Pešout.
Janota uvedl, že požádá myslivecké spolky, aby dospěly ke shodě. „Na druhou stranu lidé mají velké obavy a je potřeba jim vysvětlit, co se mění,“ zopakoval.
Hejtman Grolich se domnívá, že se podaří připomínky obcí nakonec vypořádat. Přestože podle něj zaznívají hlasy odpůrců, není důvod oblast Soutok nevyhlásit chráněnou krajinnou oblastí. Schiller v této souvislosti poznamenal, že mnohdy obce, kterých se to týká, nemají dostatek informací a svůj nesouhlas vyjadřují právě díky relevantním názorům, a proto je podle něj základ komunikace jak ze strany ministerstva, tak i ochránců přírody a kraje.
Celková výměra budoucí chráněné oblasti Soutok je 127 kilometrů čtverečních. Lesní pozemky tvoří 57 procent oblasti, 96,5 procenta z nich je ve státním vlastnictví. Vymezení se podařilo navrhnout tak, že do území nejsou zahrnuta žádné města ani vesnice. Kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh oblast kolem řeky Moravy k Hodonínu a podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu.