Myslivost

Při plánování lovu zvěře se Česko rozdělí na 48 oblastí, ve kterých se určí poškození lesa a stanoví, kolik zvířat musí myslivci ulovit, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k chystané novele zákona o myslivosti. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který bude stanovovat oblasti a počty úlovků, připustil, že by oblastí mělo být více. Změna je terčem kritiky myslivců, Svazu měst a obcí či Agrární komory. Vadí jim, že počty úlovků by měly stanovovat úředníci, a kritizují zapojení zemědělců do odlovu. Novela podle nich povede k větším škodám. Podporu má úprava u lesníků, ochránců přírody, ale i části zemědělců.

Vládní novela mysliveckého zákona, od něhož si kabinet slibuje posílit práva vlastníků pozemků a snížit škody způsobené zvěří, teď nemá ve sněmovně podporu. Zjistila to Česká televize. Zákon počítá třeba i se snížením minimální velikosti honitby. Právě to se nelíbí sněmovní opozici, ale i části koaličních stran.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Ministerstvo zemědělství chystá novelu mysliveckého zákona. Má hlavně snížit škody, které působí zvěř v lesích, a posílit práva vlastníků pozemků. Profesní organizace má zásadní výhrady. Pokusů upravit přes dvacet let starý zákon bylo už víc, ale žádný nevyšel.

V lesích vrcholí sezona lovu trofejní zvěře, myslivci tak regulují počty přemnožených druhů. Černá a spárkatá zvěř hospodářům působí obrovské škody na stromech a polích, podle odhadů ministerstva zemědělství ročně až za pět miliard korun. Například divočáci se za potravou stahují už i do rušného města, přibývá i srážek se zvěří. Resort proto připravuje novelu zákona o myslivosti. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) ji chce poslat kolegům k posouzení do konce října.

Vzniká nová Chráněná krajinná oblast Soutok. Podobně jako v případě Křivoklátska, které by se mělo stát národním parkem, se ozývají odpůrci. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) je přesvědčený, že CHKO nebude mít žádný negativní dopad na život v okolí. Podle hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) ale přináší omezení, která se musí lidem vysvětlit. O tématu politici debatovali v Událostech, komentářích.

Veterináři změnili mimořádná opatření kvůli africkému moru prasat. Nová nařízení upravují hlavně pravidla pro manipulaci s ulovenými či uhynulými divočáky. Platná jsou pro uzavřená pásma, která jsou nyní v Česku dvě. Jedno na Českolipsku, druhé ve Frýdlantském výběžku.

V severních Čechách už přemnožená divoká prasata běžně, bez ostychu, pronikají do vnitřních částí i velkých měst – děje se to v Ústí nad Labem i v Mostě. Není už žádnou raritou, že se tam divočáci pohybují poblíž domů nebo v městských parcích. Mostecká radnice proto začala myslivcům za odstřel divokých prasat nabízet peníze – osm set korun za kus. Nesmějí je ale samozřejmě střílet uvnitř města, jen na blízkých honebních pozemcích.

Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Informovali o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka. Hlavním cílem novely je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků.

V Jablonci nad Nisou skončila ve středu v 06:00 druhá uzavírka lesů na Prosečském hřebeni a v Srnčím dole. Cílem byl odlov přemnožených divokých prasat, která obyvatele obtěžují a ohrožují. Zatímco při naháňce v první polovině prosince se podařilo odstřelit pět divočáků, tentokrát ani jediného. „Lidé zákaz vstupu nerespektují, čímž práci myslivců maří,“ myslí si mluvčí magistrátu Jana Fričová. Divoká prasata jsou dlouhodobě silně přemnožená, z čehož kritici viní mimo jiné myslivce a příslušnou legislativu.

U divočáka na Liberecku se minulý týden potvrdila nákaza africkým morem prasat. Myslivci nyní začali vyhledávat uhynulé kusy prasat, aby zjistili, kam se nákaza rozšířila. Šetření potrvá 14 dní až měsíc, řekli po jednání Ústřední nákazové komise zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy (SVS). Od pátku také platí pro více než dvě stě kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku pásmo infekce, kde je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat a je omezen pohyb lidí v přírodě.

Noční procházky do lesů v Srnčím dole, Rádle a na Prosečském hřebeni poblíž Jablonce nad Nisou jsou od začátku prosince zakázané – a mohou být i nebezpečné. Jablonecká radnice rozhodla o nočních uzavírkách lesů kvůli odlovu přemnožených divokých prasat. Vstup nebude možný až do konce února vždy od 18 do 6 hodin. Na omezení upozorňují informační tabule a lidé by je měli podle primátora Miloše Veleho (ODS) ve vlastním zájmu respektovat.

Štěkot loveckých psů se v reakcích na různá zvířata liší. Vyplývá to z výzkumu vědců České zemědělské univerzity v Praze. Nejodlišnější byl v testu štěkot, který hlásil nejnebezpečnějšího zvířecího figuranta – prase divoké. Výsledky tak podle autorů potvrzují předpoklady mysliveckých kynologů. Studii vydal odborný časopis Scientific Reports.

Senát vrátil do Poslanecké sněmovny zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který má umožnit stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Členové horní komory chtějí, aby se do zákona dostaly silnější bezpečnostní prvky při výběru dodavatelů stavby. Senátoři také schválili zakotvení práva bránit se zbraní v Listině základních práv a svobod.

Hrazení některých dobrovolných očkování ze zdravotního pojištění se zřejmě rozšíří. Změní se i úhrady moderních léků s cílem jejich lepší dostupnosti. Předpokládá to novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou s úpravami schválila sněmovna. Nyní ji posoudí senátoři. Dolní komora schválila také senátní doplnění Listiny základních práv a svobod, podle které se lidé budou moci bránit se zbraní. Členové vlády budou nově zřejmě moci postoupit poslanecký mandát náhradníkům po dobu svého angažmá v kabinetu. Ústavní změnu poslanci schválili.

Spolek Stop sečení srnčat hledá další dobrovolníky, kteří na loukách pomohou s jejich hledáním před senosečí. Pilotů dronů se hlásí dostatek, dobrovolníků, kteří procházejí louky, je zatím méně než minulý rok. Za devět dní v terénu zatím spolek zachránil asi tři desítky mláďat. České televizi to řekla koordinátorka kampaně Pavla Benettová. Loni se spolku podařilo včas najít a přemístit osmdesát srnčat.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Sněmovna ve středu schválila nový stavební zákon. Má nahradit ten dosavadní z roku 2006 a má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem resortu také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit.

Dobrovolníkům na jihu Čech se v rámci kampaně Stop sečení srnčat podařilo letos na jaře zachránit dvakrát víc mláďat než minulý rok. Do činnosti se na 13 honitbách v kraji oproti loňsku zapojilo také dvakrát víc lidí. Iniciativa plánuje pro příští rok sjednotit skupiny dobrovolníků po celém Česku tak, aby informace měla veřejnost a lidé se spolu mohli snadno domluvit.

Poslanci schválili novelu lesního zákona, která má urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou. Norma zavádí pravidla, podle kterých mohou soukromí vlastníci lesů žádat státní příspěvek na obnovu porostů. Stát také bude moct regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu, která dolní komorou neprošla bez výhrad, nyní posoudí Senát.