Hrazení některých dobrovolných očkování ze zdravotního pojištění se zřejmě rozšíří. Změní se i úhrady moderních léků s cílem jejich lepší dostupnosti. Předpokládá to novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou s úpravami schválila sněmovna. Nyní ji posoudí senátoři. Dolní komora schválila také senátní doplnění Listiny základních práv a svobod, podle které se lidé budou moci bránit se zbraní. Členové vlády budou nově zřejmě moci postoupit poslanecký mandát náhradníkům po dobu svého angažmá v kabinetu. Ústavní změnu poslanci schválili.
Nárok na hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě podle předlohy získají lidé starší 50 let a proti invazivním meningokokovým infekcím děti do jednoho roku věku (místo šesti měsíců) a nově také mezi čtrnáctými a patnáctými narozeninami. Změny se týkají rovněž hrazení očkování proti lidskému papilomaviru a proti chřipce. Proti chřipce mají mít hrazené očkování i zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví.
Nejzásadnější je ve vládní novele podle dřívějších informací z ministerstva zdravotnictví změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Po poslaneckých změnách novela také například snižuje doplatky pacientů za moderní bionické klouby.
Zvýšení věku pro hrazené umělé oplodnění
Zdravotní sestry podle novely dostanou pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady.
Sněmovna novelou dále upravila právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte. Naopak neuzákonila dispenzační taxu, tedy odměnu poskytovateli lékárenské péče za výdej léku, jak žádali lidovci, a ani pirátskou snahu o hrazení těch služeb porodním asistentkám, které ženám v šestinedělí neindikoval lékař. Podle kritiků nemají asistentky na poskytování těchto služeb vzdělání a jednalo by se jen o čerpání peněz z veřejného zdravotního pojištění.
Spor se v dolní komoře vedl o postavení pacientských organizací. Sněmovna nakonec přistoupila na požadavek opozice, aby nemusely mít výhradně právní podobu spolku. Veřejnost by tak mohly zastupovat také ústavy či obecně prospěšné společnosti, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů.
Sněmovna se na páteční schůzi zabývala také pravidly lobbování. Projednávání ale přerušila do červencové řádné schůze, aby poslanci mohli dopracovat své úpravy. Dolní komora měla na programu také novelu, podle níž by v říjnových parlamentních volbách mohli hlasovat i lidé v karanténě nebo izolaci, nebo prodloužení zákonné dovolené o týden. K projednávání se ale nedostala.
