Očkování proti lymské borelióze na dosah. Čeští vědci úspěšně otestovali novou látku

Nahrávám video
Události: Očkování proti borelióze na dosah
Zdroj: ČT24

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky (AV ČR) úspěšně otestovali látku, ze které by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze. Nemoc, kterou způsobují bakterie rodu borelia, přenášejí klíšťata. Přípravek vykazuje proti boreliím stoprocentní účinnost. Výsledky byly publikovány na začátku května v odborném časopisu NPJ Vaccines (Nature Partner Journals).

Přípravek vyvinul americký farmaceutický koncern Sanofi a pro jeho otestování na evropském klíštěti si vybral české vědce z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Nová očkovací látka navazuje na dřívější americkou vakcínu.

„První vakcína na lymskou boreliózu byla založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Byla to jednoduchá molekula, která měla řadu vedlejších účinků, zabírala jen na jeden druh borelie a byla použitelná jen v Americe, kde se tento druh borelie v klíšťatech vyskytuje,“ uvedl parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR.

V  současnosti je však známo 21 druhů těchto bakterií, které mají  různé povrchové proteiny. Farmaceutická firma proto vylepšila strukturu očkovací látky – bylo vytvořeno jádro molekuly, na které jsou navázané různé povrchové proteiny OspA.

„Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Je to vakcína proti přenosu borelií, zafunguje velmi brzy, hned když borelie přecházejí z klíštěte do člověka,“ říká Radek Šíma a doplňuje, že při přenosu do těla se bakterie množí a dostávají se do nejrůznějších orgánů.

Imunitní systém, který je vytrénovaný očkovací látkou, okamžitě rozpozná borelie v těle a zlikviduje je. „Navíc zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ dodává parazitolog.

Nahrávám video
Vědci z Českých Budějovic vyzkoušeli novou vakcínu proti borelióze
Zdroj: ČT24

Vědci látku otestovali na myších

Analýza českobudějovických parazitologů prokázala stoprocentní účinnost očkovací látky na evropském klíštěti (Ixodes ricinus). Vědci látku testovali na myších, teď bude záležet na Sanofi, zda investuje do klinické studie a rozhodne se vakcínu připravit pro trh.

Lymská borelióza je infekční onemocnění, jejímž prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem v okolí přisátí klíštěte. Může se projevovat také horečkou, bolestí svalů či únavou. Tyto příznaky, připomínající chřipku, se však nemusejí objevovat ve všech případech. 

Onemocnění, které není přenosné z člověka na člověka, se léčí antibiotiky. Pokud zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Na rozdíl od druhé významné nemoci přenášené klíšťaty, klíšťové encefalitidy, se proti lymské borelióze zatím nelze nechat očkovat. 

Borelióza
Zdroj: ČT24

Státní zdravotní ústav (SZÚ) v Česku ročně eviduje přibližně čtyři tisíce případů této nemoci, je tedy pětkrát častější než klíšťová encefalitida. Spirálovitou bakterii přenáší zhruba desetina českých klíšťat. Jedinou preventivní obranou zatím zůstává repelent.

Výzkumu vakcíny se věnují vědci v Olomouci nebo Ivanovicích, zatím ale jejich bádání nedospělo k výrobě očkovací látky. „To bude běh na dlouhou trať, poněvadž jak víme, tak po ověřovacích experimentech bude vyžadovat rovněž klinické studie na laboratorních zvířatech,“ popisuje ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 48 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...