Očkování proti lymské borelióze na dosah. Čeští vědci úspěšně otestovali novou látku

7 minut
Události: Očkování proti borelióze na dosah
Zdroj: ČT24

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky (AV ČR) úspěšně otestovali látku, ze které by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze. Nemoc, kterou způsobují bakterie rodu borelia, přenášejí klíšťata. Přípravek vykazuje proti boreliím stoprocentní účinnost. Výsledky byly publikovány na začátku května v odborném časopisu NPJ Vaccines (Nature Partner Journals).

Přípravek vyvinul americký farmaceutický koncern Sanofi a pro jeho otestování na evropském klíštěti si vybral české vědce z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Nová očkovací látka navazuje na dřívější americkou vakcínu.

„První vakcína na lymskou boreliózu byla založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Byla to jednoduchá molekula, která měla řadu vedlejších účinků, zabírala jen na jeden druh borelie a byla použitelná jen v Americe, kde se tento druh borelie v klíšťatech vyskytuje,“ uvedl parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR.

V  současnosti je však známo 21 druhů těchto bakterií, které mají  různé povrchové proteiny. Farmaceutická firma proto vylepšila strukturu očkovací látky – bylo vytvořeno jádro molekuly, na které jsou navázané různé povrchové proteiny OspA.

„Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Je to vakcína proti přenosu borelií, zafunguje velmi brzy, hned když borelie přecházejí z klíštěte do člověka,“ říká Radek Šíma a doplňuje, že při přenosu do těla se bakterie množí a dostávají se do nejrůznějších orgánů.

Imunitní systém, který je vytrénovaný očkovací látkou, okamžitě rozpozná borelie v těle a zlikviduje je. „Navíc zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ dodává parazitolog.

8 minut
Vědci z Českých Budějovic vyzkoušeli novou vakcínu proti borelióze
Zdroj: ČT24

Vědci látku otestovali na myších

Analýza českobudějovických parazitologů prokázala stoprocentní účinnost očkovací látky na evropském klíštěti (Ixodes ricinus). Vědci látku testovali na myších, teď bude záležet na Sanofi, zda investuje do klinické studie a rozhodne se vakcínu připravit pro trh.

Lymská borelióza je infekční onemocnění, jejímž prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem v okolí přisátí klíštěte. Může se projevovat také horečkou, bolestí svalů či únavou. Tyto příznaky, připomínající chřipku, se však nemusejí objevovat ve všech případech. 

Onemocnění, které není přenosné z člověka na člověka, se léčí antibiotiky. Pokud zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Na rozdíl od druhé významné nemoci přenášené klíšťaty, klíšťové encefalitidy, se proti lymské borelióze zatím nelze nechat očkovat. 

Borelióza
Zdroj: ČT24

Státní zdravotní ústav (SZÚ) v Česku ročně eviduje přibližně čtyři tisíce případů této nemoci, je tedy pětkrát častější než klíšťová encefalitida. Spirálovitou bakterii přenáší zhruba desetina českých klíšťat. Jedinou preventivní obranou zatím zůstává repelent.

Výzkumu vakcíny se věnují vědci v Olomouci nebo Ivanovicích, zatím ale jejich bádání nedospělo k výrobě očkovací látky. „To bude běh na dlouhou trať, poněvadž jak víme, tak po ověřovacích experimentech bude vyžadovat rovněž klinické studie na laboratorních zvířatech,“ popisuje ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...