Používat repelent, nevstupovat do listnatých a smíšených lesů mimo zpevněné cesty. Po návratu z přírody prohlédnout celé tělo – večer i následující ráno. Tak zní doporučení SZÚ v souvislosti s rizikem vysoké aktivity klíšťat. Poprvé v letošním roce vyhlásil ČHMÚ nejvyšší riziko, a to na středu 27. května.
„Jsou dva rozhodující faktory, které ovlivňují aktivitu klíšťat, teplota a vlhkost. Zatímco v případě teploty je rozhodující, když je dosaženo spodní hranice 10–12 stupňů Celsia, u vlhkosti platí přímá úměra, tedy čím vyšší vlhkost, tím vyšší aktivita klíšťat,“ popsal Jan Erhart z Biologického centra Akademie věd ČR.
Význam hlodavců
Podle něj jsou letos pro aktivitu klíšťat v Česku dobré podmínky. „Nesmíme zapomínat ani na význam hlodavců v přírodě, protože jsou hlavními hostiteli nižších vývojových stadií klíšťat, tedy larev a nymf. A pro hlodavce byl loňský rok mimořádně příznivý,“ vysvětlil.
K závažné nákaze klíšťovou encefalitidou stačí, když je infikované klíště přisáté dvě hodiny. Mezi hlavní příznaky patří v první fázi teploty s únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností. Lze se ovšem nechat očkovat.
K přenosu lymeské boreliózy dochází až po delší době přisátí nakaženého klíštěte. Letos SZÚ registruje do 25. května celkově 499 případů nákazy. Za stejné období v loňském roce to bylo 618. „Poslední testování klíšťat proběhlo letos na nymfách nasbíraných v okolí Zlivi. Na borelie jich bylo pozitivních asi 25 procent, což je však číslo nevybočující z průměru,“ vyčíslil Erhart.
V případě boreliózy se do tří týdnů od přisátí klíštěte vytvoří v místě kousnutí zvětšující se zarudlá skvrna, která většinou v centru zbledne. Mezi další příznaky pak patří únava, horečky, bolesti hlavy, svalů i kloubů. Onemocnění se léčí pomocí antibiotik.
