Státní zdravotní ústav

Během prvních čtyř měsíců tohoto roku už má Česko více případů infekční žloutenky než v letech 2021 až 2023 dohromady. Hygienici doporučují dodržovat základní opatření a zranitelné vybízejí k očkování.

V prvním čtvrtletí v tuzemsku meziročně přibylo některých infekcí, například svrabu, legionelózy a zejména žloutenky typu A. Jejích letošních 332 případů je více než desetinásobek počtu případů proti prvním třem měsícům loňského roku, vyplývá z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak se zpomalilo šíření černého kašle, spalniček či příušnic.

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.

Od začátku letošního roku se nakazilo žloutenkou typu A už 307 lidí. V předchozím roce jich za první tři měsíce bylo pouze 24, o rok dříve to byli od ledna do konce března pouze čtyři lidé. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS). Za nárůstem podle nich stojí lokální ohniska nákazy. Ta největší evidují hygienici ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Podle SZÚ je za vzestupem i snížená odolnost v populaci.

Ministerstvo životního prostředí nabízí menším zemědělcům dotaci na ekologickou likvidaci střešní krytiny s azbestem, k dispozici je sto milionů korun. Eternit obsahující zdraví nebezpečný azbest byl populární v druhé polovině minulého století, protože se v zemi vyráběl a je žáruvzdorný, připomněl šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.

Nemocných s infekcemi dýchacích cest za týden přibylo o třicet procent, minulý týden jich bylo 1940 na sto tisíc obyvatel. Ještě více stoupl počet dětských pacientů ve školním věku, za týden o polovinu. V tiskové zprávě o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku tak podle něj dál pokračuje celoplošná epidemie, přibývá hlavně nemocných s chřipkou. Podle údajů ministerstva zdravotnictví stoupl asi o pětinu také počet záchytů covidu-19, případů bylo asi 540 za týden. Výrazně ale zároveň přibylo testovaných.

Pacientů s akutními infekcemi dýchacích cest bylo minulý týden 1416 na sto tisíc obyvatel, nejčastější příčinou onemocnění je chřipka. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začíná celoplošná chřipková epidemie. Proti předchozím týdnům, kdy hlášení ovlivnily vánoční prázdniny, se nemocnost zvýšila o 70 procent. Počty případů covidu-19 jsou zatím podle dat ministerstva zdravotnictví nižší než před svátky.

Nemocí od klíšťat v Česku loni opět přibylo. Lymskou boreliózou se nakazilo 4031 lidí, klíšťovou encefalitidou 670. Potvrzují to údaje Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Případů lymeské boreliózy bylo nejvíce za pět let. Důvodem byla mimořádně dlouhá sezona, po kterou byla klíšťata aktivní.

V Česku by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měla být v řádu několika týdnů dostupná vakcína proti nové variantě covidu-19 KP.2. Od začátku očkování stály covidové vakcíny přes osmnáct miliard korun, zvažuje se i další společný nákup evropských zemí. Ministr také hovořil o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie, podmínkou má být i výzkum a klinické studie ve členských státech. Má podporu devatenácti zemí, řekl v pondělí před odletem do Bruselu.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň se na pondělním brífinku vyjádřil k dostupnosti a nahraditelnosti léků. Míní, že je třeba, aby se jak lékaři, tak laická veřejnost naučili lépe orientovat v označování přípravků s omezenou dostupností. Ujistil, že na zimní sezonu je medikamentů, které loni v lékárnách chyběly, dostatek. Státní zdravotní ústav (SZÚ) hlásí, že počty nemocných s respiračními infekcemi se vrátily na úroveň před podzimními prázdninami.

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.

Více než polovina Čechů se stravuje lépe než před rokem a až osmdesát procent se snaží brát větší ohled na zdravé stravování. To je sice podle nového evropského průzkumu v Česku na vzestupu, stále však na velmi pomalém. Podle dat Češi často jedí ve spěchu, v nevhodném prostředí a rozhodující je pro ně cena. Nadměrně také konzumují maso a naopak málo zeleninu. Resort zdravotnictví proto zavádí preventivní projekty, které se zaměřují například na menší solení.

„Znepokojivá zpráva to zatím není,“ říká hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková k rostoucímu počtu lidí nakažených covidem. Nárůst sice letos přišel o trochu dřív, ale pohybuje se ve stejných číslech jako loni a nevypadá to, že by se situace měla zhoršit. Nejvíce nemocní jsou lidé z ohrožených skupin, hlavně starší lidé. Před vážným průběhem ochrání včasné očkování, připomíná Macková.

S nástupem podzimu v Česku začíná i období respiračních nemocí. Lidé s horečkou, kašlem, rýmou a bolestí v krku plní ordinace. Laboratoře zachytily minulý týden o pětinu víc nákaz, velký podíl má mezi nimi covid-19. Mezi testovanými vzorky se potvrdil i první případ chřipky typu A. Její hlavní nástup zdravotníci čekají před Vánocemi.

Vláda ve středu schválila nařízení, podle kterého by měl stát na své pojištěnce na zdravotním pojištění příští rok zaplatit 154,6 miliardy korun, meziročně o 3,1 miliardy víc. Platba státu tak příští rok vzroste na 2127 korun za osobu měsíčně, když letos činí 2085 korun. Kabinet dále souhlasil se vznikem Rady vlády pro veřejné zdraví jako svého poradního orgánu, Česko ji bude mít mezi prvními v Unii. Vláda se také shodla na tom, že policistům a hasičům od ledna stoupne objem platů o pět procent.

Ve Švédsku byl prokázán jeden případ nákazy nemocí mpox, dříve známé jako opičí neštovice, a to závažnější variantou viru označovanou jako Clade I. Ve čtvrtek to oznámil švédský ministr zdravotnictví Jakob Forssmed, informovala agentura Reuters. Je to první případ mimo Afriku. Ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila celosvětové ohrožení veřejného zdraví v souvislosti s výskytem mpox. V Česku je vakcín proti mpox dostatek, uvedlo české ministerstvo zdravotnictví.

Českem se šíří příušnice. Za prvních sedm měsíců roku hygienici zaznamenali 610 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem víc než šestinásobek, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Nemoc se šíří navzdory faktu, že očkování proti nim je v Česku povinné.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Rozšířená bakterie je stále odolnější vůči těm nejsilnějším antibiotikům a zřejmě se šíři více, než jsou si lékařské orgány vědomé. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyzývá k posílení dohledu nad tímto mikroorganismem.

Nemocí od klíšťat bylo letos do konce července zhruba o polovinu více než loni za stejné období, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o hlášených infekcích. SZÚ upozornil, že letošních více než devatenáct set případů boreliózy je nejvíc za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo zatím 362 případů. Obě onemocnění mohou mít i trvalé následky včetně brnění či obrny končetin nebo poruchy paměti či spánku, odborníci proto doporučují očkování.

Počty lidí se žloutenkou typu E se loni oproti předešlým rokům zdvojnásobily. Na vině je zřejmě špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C, informovali odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Žloutenka, odborně hepatitida, je virová zánětlivá infekce jater.