V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
„V roce 2025 bylo v České republice u 2909 osob diagnostikováno celkem 3396 profesionálních onemocnění, z toho 3329 nemocí z povolání a 67 případů ohrožení nemocí z povolání. Oproti předchozímu roku došlo k výraznému poklesu – celkový počet hlášených případů se meziročně snížil o 1894, tedy o 35,8 procenta. Incidence činila 71,4 případu na 100 tisíc zaměstnanců,“ uvedla vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství a vedoucí Národní referenční laboratoře pro fyziologii a psychofyziologii práce Vladimíra Lipšová.
Nejčastější nemocí z povolání je stále covid-19. Ale s tím, jak se na něj člověk stále lépe adaptuje, klesá množství lidí, kteří mají vážnější průběh. Právě to je hlavním důvodem, proč ubylo celkového množství hlášených nemocí z povolání. Většina evidovaných případů se týká ještě nákaz z let 2020 až 2024, v samotném roce 2025 byly zaznamenány pouze dva nové případy. Vedle covidu-19 byly evidovány také případy svrabu, dávivého kašle či tuberkulózy.
Pozornost si podle SZÚ zaslouží také nárůst některých chronických onemocnění, například onemocnění bederní páteře z dlouhodobé fyzické zátěže. V roce 2025 bylo uznáno šest těchto případů, zatímco o rok předtím pouze jeden. Tento trend přímo souvisí s rostoucím povědomím o možnosti uznání těchto obtíží jako nemoci z povolání nově od roku 2023, uvedl ústav.
Nemocí z povolání není mnoho
Dlouhodobě patří mezi časté nemoci z povolání nemoci z přetěžování, které byly v roce 2025 hlášeny celkem ve 215 případech. Nejčastěji jimi onemocněli montážní dělníci (51 případů) a operátoři výroby (45 případů).
Nejvíc nemocí z povolání hlásili zdravotníci v Moravskoslezském kraji, bylo to celkem 671 případů. Tam kromě hlášených onemocnění covidu stoupl i počet případů nemoci pneumokoniózy u pracovníků v hornictví. Toto může souviset zejména s útlumem černouhelného hornictví a intenzivnějším zdravotním sledováním pracovníků před ukončením jejich činnosti.
Pneumokonióza označovaná také jako zaprášení plic je skupina závažných plicních onemocnění způsobených dlouhodobým vdechováním anorganického minerálního prachu. Tyto částice vyvolávají chronický zánět a následné zjizvení (fibrózu) plicní tkáně, což omezuje dýchání.
„Z hlediska odvětví ekonomické činnosti byli pak nejvíce postiženi pracovníci ve zdravotnictví a sociální péči, kde evidujeme 2495 případů. Na druhém místě se umístil zpracovatelský průmysl,“ popsal SZÚ nejvíce postižené profese.
Počet evidovaných nemocí z povolání zřejmě dál klesne
Podle předpovědí SZÚ v dalších letech pracovních nemocí v České republice bude méně. Ne proto, že by Češi žili zdravěji, ani proto, že by se zlepšila bezpečnost na pracovištích, ale proto, že se na konci loňského roku zpřísnila kritéria pro uznání covidu-19 jako nemoci z povolání. „Nově budou uznávány pouze případy se středně těžkým nebo těžkým průběhem či s komplikacemi,“ vysvětluje Lipšová.
Nový seznam nemocí z povolání v tuzemsku rozšiřuje kapitolu nemocí z azbestu o rakovinu žaludku, tlustého střeva a konečníku. Kromě už zmíněné nově ukotvené definice pro uznání covidu-19 při středně těžkém či těžkém průběhu dále v kapitole chemických látek přibyla specifická toxická poškození nervového systému. Ukotvena byla také nová forma silikózy.
Podrobnosti k tématu nabízí veřejně přístupná publikace s názvem Nemoci z povolání v České republice v roce 2025.
