Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
Během letošní sezony respiračních onemocnění se v Česku nějakou z těchto chorob nakazilo 1,8 milionu lidí. Protože celkový počet nákaz byl 2,6 milionu, vyplývá z dat, že celá řada lidí se infikovala opakovaně. Čísla jsou ve skutečnosti nejspíš výrazně podhodnocená, protože vycházejí jen z těch, kteří se obrátili na lékaře.
V nemocnicích v minulé chřipkové sezoně skončilo v důsledku některé z akutních infekcí dýchacích cest téměř 53 tisíc lidí. Nejčastěji jde o chřipku, covid a RSV. Počet lidí, kteří musejí být hospitalizovaní, přitom za posledních deset let stoupl o 14 procent, u seniorů dokonce o třicet procent. Zemřelo více než 4700 z těchto hospitalizovaných, uvedl v úterý šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Nejvíc hlášených nemocných bylo mezi dětmi do čtyř let věku (třicet procent) a dětmi ve věku pět až devět let. Vyšší podíl hlášení u dětí proti jiným věkovým skupinám souvisí i s potřebou rodičů získat pro uvolnění z práce na péči o dítě potvrzení od lékaře.
Lékaři i veřejnost mají k těmto datům poprvé přístup díky digitalizovanému systému. „Díky plně digitalizovanému systému máme poprvé k dispozici ucelený přehled o šíření infekcí, proočkovanosti i dostupnosti péče. Jsme tak velmi dobře připraveni na příští respirační sezonu. Vývoj systému vzešel ze zkušeností s covidem-19 a pokračoval i v minulém vládním období. Tento projekt je tak důkazem, že v oblasti ochrany veřejného zdraví a podpory očkování existuje dlouhodobá kontinuita napříč politickými reprezentacemi,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Jak moc pomáhá očkování?
Vojtěch a Dušek představili také údaje o účinnosti očkování proti nejčastějším respiračním chorobám. Těmi jsou chřipka a covid-19. Přehledně to ukazuje následující grafika, která zobrazuje, jak vakcíny snižují riziko těžkého průběhu chřipky a covidu v různých věkových skupinách. Je velmi dobře vidět, jak prospěšnost stoupá s věkem, především u covidu. Tam je podle Duška u seniorů ochranný efekt „výjimečný“.
Tento efekt očkování zdůraznil i Vojtěch. „Ochranný efekt očkování je reálný fakt,“ řekl. On i Dušek ale uvedli, že vidí v posledních letech reálný pokles množství lidí, kteří se proti respiračním nemocem nechávají očkovat. Ani jeden pro to nemá jednoznačné vysvětlení.
Od loňského podzimu se nechalo očkovat proti chřipce 754 tisíc dospělých, tedy 8,5 procenta populace. Z toho 540 tisíc ve skupině nad 65 let, která je nemocí nejvíce zranitelná.
Meziročně je to pokles o zhruba dvanáct tisíc očkovaných, což není na první pohled vysoké číslo. Trend ale ukazuje, že v posledních letech klesá počet očkovacích dávek seniorům.
Ukazuje to přehledně následující grafika: mírně roste zájem o očkování mezi lidmi do 65 let, ale počet naočkovaných dávek ve skupině mezi 65 a 69 lety ročně klesá asi o deset procent. Samotná procenta nemusí vypadat směrodatně, ale znamená to, že ročně jde o pokles asi deseti tisíc proočkovaných: roku 2024 jich v této skupině bylo 119 916, o rok později 110 780 a letos už jen 100 092.
Podobně kleslo množství dávek i u seniorů ve věku 70 až 79 let: z 299 616 roku 2024 na 280 018 letos. Obě tyto části společnosti přitom mají vakcínu zdarma a patří mezi současně nejzranitelnější a ty, kteří mají z vakcíny největší prospěch.
Značné rozdíly jsou v proočkovanosti populace dlouhodobě v různých částech země. Nejnižší pokrytí mají tři regiony: Plzeňský, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Naopak, proti respiračním chorobám je nejlépe proočkovaná Praha:
Ve srovnání s evropskými zeměmi patří Česko mezi ty nejméně proočkované. Týká se to všech skupin populace. Podle Duška je největší problém u skupin, které jsou respiračními nemocemi nejzranitelnější. Jde o takzvané polymorbidní pacienty, tedy lidi trpící více vážnějšími nemocemi. „Ani u polymorbidních pacientů se nedostáváme v očkování nad třicet procent, u pobytových sociálních služeb je proočkovanost asi 55 procent,“ krčí rameny Dušek.
Teorie a praxe
Údaje a statistiky mohou být pro někoho nedostatečným argumentem. Že očkování funguje nejen v říši čísel a grafů, ale i v normální životě, potvrzuje místopředsedkyně České geriatrické a gerontologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Hana Vaňková: „V naší každodenní praxi vidíme, že očkování zásadně snižuje riziko těžkých průběhů onemocnění u našich pacientů.“
V průběhu kalendářního roku se střídá několik typů respiračních onemocnění, podle živých dat ÚZIS je vidět, že nejprve přichází covid, kolem Vánoc pak nastupuje chřipka:
„U seniorů a chronicky nemocných často rozhoduje o tom, zda nemoc zvládnou ambulantně, nebo skončí v nemocnici,“ doplňuje. Respirační infekcí oslabený organismus seniora se podle ní častěji potýká se sekundární infekcí, například zápalem plic. Unavení pacienti, ať už přímo s nemocí, nebo po ní, také častěji padají a mají různé úrazy. „Trvá pak mnoho měsíců obnovit původní hybnost a soběstačnost, pokud se to vůbec podaří,“ dodala.
To se v datech projevuje také. Jde o výsledky, které mohou vypadat nesmyslně: vyplývá z nich totiž, že očkování proti chřipce a dalším respiračním nemocem má ochranný efekt pro prakticky všechny další zdravotní problémy – právě to je efekt celkové ochrany vakcíny, kdy virus očkovaného nakaženého nevyčerpá tolik jako neočkovaného a ten pak netrpí tolika dalšími zdravotními problémy.
Očkovaných proti chřipce má přibýt
Podle Vojtěcha by mělo být snadnější nechat se proti respiračním nemocem očkovat, jednou z cest je podle něj plánované rozšíření možnosti vakcinovat i na další skupiny obyvatelstva. „Rozšíříme spektrum těch, kdo mohou očkování podávat, na lékárníky a sestry, mohlo by to být už příští sezonu,“ konstatoval.
Další možnou cestou je spolupráce se zaměstnanci a pojišťovnami. Ministerstvo zdravotnictví jednalo tento týden se zástupci zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelských organizací o možnostech posílení prevence ve firmách a o větší koordinaci programů zdravotních pojišťoven se zaměstnaneckými benefity. Jednání se zaměřilo zejména na využití preventivních programů, jako je očkování a podpora zdraví zaměstnanců.
„Naším cílem je podpořit takové preventivní aktivity, které efektivně propojí prostředky fondů prevence zdravotních pojišťoven s programy zaměstnavatelů. Právě například očkování představuje oblast, kde lze přínosy pro zaměstnance i zaměstnavatele poměrně rychle vyhodnotit na základě jasných dat,“ uvedl Vojtěch.
