Chřipka

Přes 150 vážných případů chřipky a 49 úmrtí evidují hygienici od začátku chřipkové sezony. Po vánočních svátcích čísla opět rostou. Nemocnost akutními respiračními infekcemi, mezi které patří i chřipka, stoupla v minulém týdnu o 70 procent a dosáhla hodnot z předvánočního období. Na sto tisíc obyvatel aktuálně připadá přes 1500 případů akutních respiračních infekcí. Nemoc se teď šíří především mezi dospělými – opatrní by měli být hlavně senioři a pacienti s oslabenou imunitou.

Do dvou týdnů bude podle odborníků vrcholit chřipková epidemie. I když přes svátky celková nemocnost klesla, očekávají rychlý návrat k vysokým počtům nakažených. Jen v minulém týdnu hlásily laboratoře 940 lidí s respiračním onemocněním na 100 tisíc obyvatel. Čtyři z pěti pacientů měli právě chřipku, oficiálně jí v této sezoně podlehlo 19 lidí. Epidemiologové ale odhadují, že toto číslo může být výrazně vyšší. Chřipka u rizikových pacientů zhoršuje chronická onemocnění.

Běžně dostupné léčivo proti bolestem a teplotě může při špatném dávkování způsobit vážné zdravotní potíže. Paracetamolem se loni v Česku otrávilo 299 lidí, což je nejvíc za poslední tři roky. Toxikologické informační středisko (TIS) zároveň řešilo rekordní počet konzultací. České televizi to sdělila vedoucí lékařka TIS Kateřina Kotíková.

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.

Školní vánoční volno snížilo v minulém týdnu kontakt mezi dětmi i návštěvy u lékařů, a proto se akutní respirační nemoci nešířily tak rychle. Plzeňský kraj zaznamenal o polovinu méně nových případů, skoro stejný pokles hlásí také Ústecký a Jihočeský kraj, Liberecký má o 42 procent méně nových nemocných. Počet akutních respiračních infekcí tak mezi 51. a 52. týdnem vzrostl jen mírně, ze 1486 na 1580 na sto tisíc obyvatel.

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.

Čtvrté letošní ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu, z toho třetí v tomto týdnu, je v chovu kachen firmy Perena v Nouzově na Nymbursku. Vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 tam byla potvrzena ve čtvrtek. V chovu je přes dva tisíce kusů šestitýdenních kachen. Kdy se začne s likvidací zbývající drůbeže, zatím není jasné, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

Podle epidemiologa Romana Prymuly poslední data ukazují na pokles počtu nakažených covidem-19. Zároveň ale v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou upozornil, že „stále rychleji a rychleji“ vznikají nové varianty viru. „Dobrou zprávou je, že jde o varianty omikron,“ dodal exministr zdravotnictví s tím, že ty nejsou klinicky tak závažné. Přesvědčování pacienta o vhodnosti očkování je podle něj úkolem praktického lékaře, který má důvěru svého pacienta. „Lékař by měl být nositelem objektivních informací a měl by o svého pacienta pečovat,“ uzavřel.

Kmen viru, z něhož vznikly velké epidemie a pandemie chřipky, se teď intenzivně šíří v Indii. Podle informací z místa prochází tamní populací velmi rychle.

Každoročně chřipka vyřadí z práce více než sto tisíc lidí, průměrně na třináct dní. Prevencí lze zabránit více než pěti tisícům dní pracovní neschopnosti a socio-ekonomickým ztrátám téměř dvě miliardy korun. Prevencí je očkování, ke kterému ministerstvo zdravotnictví (MZd) apeluje. Od ledna bude fungovat nový mechanismus, jak posoudit ekonomickou výhodnost úhrady konkrétní vakcíny ze zdravotního pojištění.

Je polovina září a pomalu se rozbíhá sezona respiračních onemocnění. Typicky se jedná o nachlazení, chřipku, zánět průdušek, zápal plic, ale také covid. Nejčastěji se viry a bakterie, které tyto nemoci způsobují, šíří při kašli, kýchání nebo mluvení. Nakazit se ale člověk může i ve chvíli, kdy se dotkne kontaminovaných povrchů a pak si sahá na obličej. Vakcinologové vyzývají k podání některých očkovacích látek, které mohou ochránit zejména zranitelné skupiny.

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

Rakovina se může vrátit, když spící buňky schopné metastáz probudí nákaza nějakým virem. V nové studii se vědci zaměřili na SARS-CoV-2, který způsobil před pěti lety celosvětovou pandemii covidu-19.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. V Česku ho v minulé sezoně podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Podle průzkumu ho lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Informace zazněly v diskusi o očkování dospělých, kterou hostilo britské velvyslanectví v Praze. Potvrzuje je celá řada studií.