Chřipka

Respiračních onemocnění v Česku přibývá a situace se nejspíš bude v nejbližší době zhoršovat. Lékaři v tomto týdnu evidovali nejvíc případů covidu-19 od začátku roku. Podle hlavní hygieničky Barbory Mackové i šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jde ale o očekávaný nárůst spojený s podzimními měsíci. Plošná opatření tak zatím nejsou v plánu, vhodná doba je nicméně na očkování.

„Znepokojivá zpráva to zatím není,“ říká hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková k rostoucímu počtu lidí nakažených covidem. Nárůst sice letos přišel o trochu dřív, ale pohybuje se ve stejných číslech jako loni a nevypadá to, že by se situace měla zhoršit. Nejvíce nemocní jsou lidé z ohrožených skupin, hlavně starší lidé. Před vážným průběhem ochrání včasné očkování, připomíná Macková.

S nástupem podzimu v Česku začíná i období respiračních nemocí. Lidé s horečkou, kašlem, rýmou a bolestí v krku plní ordinace. Laboratoře zachytily minulý týden o pětinu víc nákaz, velký podíl má mezi nimi covid-19. Mezi testovanými vzorky se potvrdil i první případ chřipky typu A. Její hlavní nástup zdravotníci čekají před Vánocemi.

S nástupem podzimu jsou na vzestupu respirační onemocnění a očekává se jejich sezona. Jedná se o běžné nachlazení, rýmu či zánět průdušek, ale i vážnější nemoci jako covid-19 nebo chřipku. Desítky virů se podle primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého chovají různě. Některé se usadí v nose, některé v hrdle a jiné postupují hlouběji do průdušek nebo do plic. Dlouhý doporučuje obezřetnost zejména starším lidem a těm, kteří trpí nějakým chronickým onemocněním. Zvážit by měli očkování.

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vzhledem k rostoucím počtům koronavirových infekcí vyzvala k očkovacím kampaním u rizikových skupin. Proočkovanost starších lidí a zdravotnického personálu podle ní znepokojivě poklesla. V Česku je proočkovanost proti covidu i nižší než proti chřipce. Podle předsedy České vakcionologické společnosti Romana Chlíbka, jsou ze současné situace znepokojeny země s dvojnásobnou proočkovaností, proto by Česko mělo na problém reagovat také.

Přestože mpox je podobný pravým neštovicím, které byly metlou lidstva, virus není tak agresivní, mechanismus šíření je trochu odlišný, uvedl v pořadu Interview ČT24 epidemiolog Roman Prymula. Podotkl, že respirační cestou se lze nakazit, ale je to výjimečné. „Klíčový je dlouhý kontakt, zejména s konkrétní osobou, která je infekční, případně s ložním prádlem,“ dodal s tím, že mnohem více se obává například mutace ptačí chřipky či dalšího odlišného koronaviru, který může opět vyvolat celosvětovou odezvu.

Farmaceutická společnost Moderna oznámila, že vytvořila vakcínu, která v jedné injekci přináší ochranu jak proti chřipkovému viru, tak i proti viru SARS-CoV-2. Podle výsledků třetí fáze testování má vyšší účinnost než vakcíny zaměřené na jeden nebo druhý typ viru.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Objev monoklonálních látek proti sezonní chřipce by mohl změnit to, jak se proti této rozšířené chorobě už desítky let bojuje. Vědci věří, že budou účinnějším a elegantnějším řešením než současné léky i vakcíny.

Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.

Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě, informoval server The Guardian. Virus H5N1 našli u dvou uhynulých ptáků nazývaných chaluhy poblíž argentinské vědecké výzkumné stanice Primavera. Mezi výzkumníky kvůli tomu narůstají obavy o kolonie tučňáků.

Epidemie chřipky podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pravděpodobně začíná ustupovat. Počet nemocných s jejími příznaky poklesl o více než čtvrtinu, celkový počet akutních respiračních infekcí o desetinu. Nemocných bylo v předcházejícím týdnu 1713 na sto tisíc obyvatel, informoval SZÚ na sociální síti X.

Legionelózou, onemocněním způsobeným bakteriemi legionelly, onemocnělo letos v lednu 44 lidí. Jeden z nich nákazu nepřežil, sdělil ČT Státní zdravotní ústav. Oproti loňskému lednu je nárůst více než dvojnásobný. Tehdy se legionelózou v celé republice nakazilo dvacet lidí.

Chřipku zná lidstvo už od antiky, ale stejně ji není schopné porazit – ani s pomocí nejmodernější medicíny. Každý rok se totiž její virový základ mění, proto proti ní vlastně není možná léčba – tělo se s ní musí vypořádat samo, medicína mu v tom může jen pomoci. Stejný důvod zhoršuje i účinnost vakcín.

Nemocných v Česku bylo v minulém týdnu 1901 na sto tisíc obyvatel. Epidemie chřipky se tak podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž svého letošního vrcholu. V některých krajích, jako Jihomoravský, Pardubický nebo Karlovarský, je nemocných i výrazně více. Nejvyšší nemocnost, 2658 případů na sto tisíc obyvatel, byla v Karlovarském kraji, uvedl SZÚ.

Počty nemocných chřipkou a dalšími akutními respiračními infekcemi stoupají. Za celé Česko překročily hranici epidemie. Všeobecná praktická lékařka Ludmila Bezdíčková uvedla, že pořád ještě není pozdě na očkování proti chřipce. Dalšími způsoby ochrany jsou pravidelný sport, vyvážená strava nebo dostatek spánku. Když už se člověk nakazí, měl by dávat pozor, ať se nepředávkuje paracetamolem – ten navíc tlumí pouze příznaky.

Do předávání pololetních vysvědčení zbývá ještě den – jsou ale školy, kde je děti dostaly už v úterý, a pololetní prázdniny tak mají o něco delší. Důvodem je vysoká nemocnost, a to jak mezi žáky, tak učiteli.

Počty nemocných chřipkou a dalšími akutními respiračními infekcemi stouply za předchozí týden o více než pětinu na 1750 na 100 tisíc obyvatel. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jde při pohledu na celostátní čísla o epidemii, nejvyšší nemocnost je v Jihomoravském a Karlovarském kraji a na Vysočině, informoval ústav v tiskové zprávě.

Čekárny lékařů, zejména pediatrů, se v posledních dnech znovu plní. Mezi nejčastější příznaky patří horečky, zvracení nebo bolesti hlavy. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je dětských pacientů o pětinu víc než týden předtím. Výrazně narostl hlavně počet lidí s chřipkou, a to o více než 80 procent. Podle SZÚ by se mohla rozvinout v epidemii.

Pláže Patagonie jsou pokryté stovkami mrtvých těl rypoušů sloních. Většinou jsou to mláďata, která jejich rodiče opustili poté, co se nakazila virem ptačí chřipky a uhynula. Tato nemoc má mezi mladými rypouši smrtnost 96 procent.

Ministerstvo zdravotnictví očekává podle náměstka Josefa Pavlovice (Piráti) další nárůst počtu případů covidu-19 do Vánoc a znovu ve druhé polovině ledna. Současné počty případů i hospitalizací jsou podle dat resortu zdravotnictví nejvyšší od loňského října. Podle Pavlovice ale do nemocnic míří nemocní primárně s jinými potížemi, nikoliv kvůli stavu způsobenému koronavirem. Žádná plošná opatření ministerstvo nechystá.

Nemocí dýchacích cest přibylo od předchozího týdne zhruba o třináct procent, u chřipkových onemocnění o 125 procent. Hygienická služba České republiky na síti X uvedla, že je Česko u chřipkových onemocnění na začátku nepříznivé epidemiologické situace. Případů covidu-19 bylo podle dat ministerstva zdravotnictví v pondělí přes 2800, nejvíc za rok a půl. Hospitalizovaných s covidem-19 je téměř 650, intenzivní péči jich potřebuje třicet osm.

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.