Past pokroku: Chřipka se nesla světem na křídlech modernity

Nahrávám video

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

Už na konci roku 1917 si lékaři ve francouzském vojenském lazaretu Étaples začali všímat, že umírá více lidí, než je běžné. Toto místo je pro dnešního člověka téměř nepředstavitelné: denně tudy prošlo až sto tisíc vojáků, byli zde nemocní, zranění i umírající.

Přitom musel celý komplex fungovat ekonomicky, takže zde chovali vlastní prasata a drůbež, bylo tu obrovské množství biologického odpadu, špíny a smrti.

A právě na tomto místě – podle studie z roku 1999 – se tato chřipka objevila zřejmě poprvé. Kvůli masivním přesunům obyvatelstva na konci války se nemoc mohla rychle šířit světem. Pomohla k tomu i železnice a doprava po silnicích, tedy faktory, které se při dřívějších epidemiích chřipek ještě nemohly projevit.

Výsledkem byl smrtící koktejl spočívající ve válkou unaveném kontinentu, rychlé dopravě, mobilním obyvatelstvu a ještě neexistující lékařské byrokracii, která by dokázala mobilizovat svět k rychlé reakci.

Na chřipku, která dostala později jméno španělská, zemřelo podle různých verzí padesát až sto milionů lidí. Mrtvých z první světové války bylo „jen“ deset milionů.

Šíření informací bránila válečná cenzura

Dalším faktorem, o němž se v souvislosti se španělskou chřipkou příliš nemluví, jsou informace. Zatímco ve 21. století je o každém rizikovějším viru nebo bakterii informací spousta, před sto lety byla situace zcela jiná. Protože stále ještě trvala válka, ve většině Evropy fungovala cenzura – informace o riziku nemoci se tedy nemohly dostat k lidem, kteří je nejvíc potřebovali.

Španělsko v té době necenzurovalo, takže právě s ním byla pak chřipka spojena. Nemoc se potom během jednoho roku rozšířila i po zbytku světa – do Ameriky i do Asie.

Nemoc měla dramatický a drastický dopad na všechna místa, která zasáhla. Úmrtnost činila deset až dvacet procent (normálně se pohybuje úmrtnost na chřipku kolem 0,1 procenta), chřipka tedy připravila o život asi dvě procenta všech lidí, kteří tehdy na Zemi žili.

Na některých místech byly ale její důsledky ještě mnohem horší – například v Íránu chorobě podlehlo asi 21,7 procenta populace.

Nemoc, která zasáhla hlavně mladé

Španělská chřipka byla velmi podivná nemoc. Zasahovala především mladé lidi, tedy skupinu, která byla už tak zničená válečnými událostmi. Zatímco lidé ve věku nad 65 let byli před španělskou chřipkou v podstatě v bezpečí, skupina dvaceti- až čtyřicetiletých byla zasažena enormně.

Podle historika Johna M. Barryho, který epidemii detailně prozkoumal, vůbec nejčastěji umíraly těhotné ženy: u nich se úmrtnost pohybovala mezi 23 a 71 procenty. Pokud přežily, ve čtvrtině případů přišly o dítě.

Nemoc přišla ve třech vlnách a vyvolávala v obětech pocit, že nikdy neskončí – další vlny byly navíc ještě více smrtící než ta první. Na konci roku naštěstí nemoc ztratila sílu, lidé, kteří chřipku přežili, si vytvořili dostatek obranných látek.

Česká španělská chřipka

Dopad této choroby na české země nejnověji popsal Harald Salfellner, v Praze žijící lékař a historik medicíny. Podle něj patřilo teritorium pozdějšího Česka ke spíše silněji postiženým evropským oblastem.

Dosud kolující počty obětí vyžadují podle Salfellnera určitou korekci. Po vyhodnocení demografických statistik a reprezentativních sond z úmrtních matrik předpokládá autor, že excesová mortalita v důsledku španělské chřipky v letech 1918 až 1920 dosáhla 44 až 75 tisíc civilistů jen na území českých zemí.

K tomuto číslu je třeba přidat asi dva až pět tisíc vojenských osob. To jsou významně vyšší čísla, než se dosud předpokládalo. Zatím se totiž vycházelo z třiceti tisíc obětí pandemie chřipky, přičemž původ a definice tohoto čísla nejsou jasné.

Jako první česká oběť je v Prager Tagblattu uváděn 12. 9. 1918 koncipient pražského policejního ředitelství Egon M. Prorok ze Smíchova, jenž umírá na zápal plic v důsledku chřipky ve věku 25 let.

Jak zabíjela španělská chřipka

Teprve před deseti lety se podařilo americkým virologům identifikovat skupinu tří genů, které vysvětlují extrémně smrtící účinek této nemoci. Zjištěné geny umožňovaly viru množit se přímo v plicní tkáni, což se ukázalo jako zvláštnost daného patogenu obzvlášť vražedná pro člověka.

„Obvyklé viry zodpovědné za chřipku se v těle člověka množí především v horní části dýchacích cest, tedy v ústech, krku a nosu, zatímco virus španělské chřipky byl schopen se množit i v plicích, čímž vyvolával prudké zápaly plic,“ uvedl jeden z dvojice hlavních spoluautorů výzkumu Yoshihiro Kawaoka, virolog fakulty veterinární medicíny Wisconsinského univerzitního systému.

Již v době pandemie došli vědci k závěru, že smrtelnost choroby musela být dána její schopností napadat plíce. Tehdejší věda však nebyla schopna zjistit příčiny této schopnosti, kterou předchozí virózy neměly. Teprve nynější poznání dokázalo identifikovat tři geny, které to způsobily.

Takový poznatek má velký význam pro to, aby v každé nově se objevující infekci dokázal být od počátku rozeznán její případný smrtící potenciál a aby se ji podařilo zastavit dřív, než se rozšíří v pandemii. Další význam spočívá v možnosti vyvinout novou třídu protivirových léčiv, která by mohla ochránit lidské životy, pokud by nová podobná pandemie vypukla.

Američtí odborníci v posledních letech vypracovali předpovědi pro případ celosvětové pandemie. V nejhorším možném scénáři pro Spojené státy predikují dva miliony mrtvých. Vláda se domnívá, že v případě pandemie, jakou byla španělská chřipka v roce 1918, by onemocnělo třicet procent Američanů, tedy asi devadesát milionů lidí.

Z nich by téměř deset milionů muselo být hospitalizováno, přičemž 1,5 milionu osob by potřebovalo mimořádnou lékařskou péči. Kolem 750 tisíc lidí by potřebovalo k dýchání přístroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 20 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 23 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.