Ptačí chřipka se dle CDC učí nakazit lidské dýchací cesty

Ptačí chřipka za letošní rok nakazila v USA asi šest desítek lidí. V prosinci úřady zaznamenaly první případ s těžkým průběhem. U pacienta se virus změnil tak, že je zřejmě nakažlivější, uvedli epidemiologové.

V polovině prosince oznámily americké úřady, že v Louisianě se nakazil ptačí chřipkou člověk, který má poprvé v USA těžký průběh nemoci. Teď Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnila genetickou sekvenci viru, jímž se senior nakazil. Podle CDC vykazuje známky vývoje několika mutací, o nichž se předpokládá, že ovlivňují schopnost viru přichytit se na buňky v horních cestách dýchacích člověka.

Jedna z mutací se objevila také u případu v Kanadě, kde se chřipkou nakazil teenager a také u něj měla chřipka H5N1 vážný průběh: strávil s ní několik týdnů v kritickém stavu v nemocnici ve Vancouveru.

Viry se přirozeně mění a pokoušejí se lépe přizpůsobovat svým hostitelům. Čím více možností mají, tím více strategií si mohou vyzkoušet a lépe je adaptovat. Doposud tento virus člověka nakazil jen výjimečně: Spojené státy mají za letošní rok asi 65 případů infekce.

Je to způsobené tím, že se H5N1 váže na typ buněčného receptoru, který je v horních cestách dýchacích u lidí vzácný. Virus tedy najde potenciální cíl jen s malou pravděpodobností, což mu zabrání množit se a infikovaný člověk pak nikoho dalšího nenakazí. Jenže to se teď minimálně u louisianského pacienta změnilo.

Známé a neznámé

Státní zdravotní ústav uvádí, že virus A(H5N1), kterým se nakazil pacient v Louisianě, patří ke genotypu D1. 1, jenž je příbuzný s dalšími viry nedávno zjištěnými u volně žijících ptáků a drůbeže ve Spojených státech a u lidí v Britské Kolumbii a státě Washington. Liší se ale od typu B3.13 nacházeného u krav, sporadických případů u lidí v několika státech a některých ohniscích u drůbeže v USA.

Pacient, kterým je podle americké CNN člověk ve věku více než 65 s řadou přidružených nemocí, byl v kontaktu s nemocnými a uhynulými ptáky v domácím chovu. Jedná se o první případ ptačí chřipky H5N1 v USA, který je spojen s kontaktem s domácím chovem ptactva.

Když CDC porovnala viry od nemocného člověka s těmi, kterými byla nakažená jeho drůbež, zjistila poměrně pozitivní zprávu: mutace pozorované ve vzorcích pacienta se nenašly ve viru z ptáků. To naznačuje, že mutace vznikly v průběhu infekce osoby. I to je zcela normální: čím déle viry uvnitř těla nakaženého zůstanou a čím více pomnoží, tím více variant jich vznikne.

Kdyby se takové změny našly u některého z ptáků, bylo by to horší, ukazovalo by to, že tyto změny vedoucí ke snadnější nakažlivosti lidí se už rozšířily v přírodě.

Přesto se situace komplikuje a změny viru i stoupající počet lidských nákaz jsou pro řadu virologů znepokojivé. „Více genetických sekvencí od lidí je trend, který musíme zvrátit – potřebujeme méně nakažených lidí,“ uvedla například specialistka na infekční choroby Angela Rasmussenová.

„Nevíme, jaká kombinace mutací by vedla ke vzniku pandemického viru H5N1, a z těchto sekvenčních dat můžeme předpovědět jen velmi málo. Ale čím více lidí se nakazí, tím větší je šance, že se objeví pandemický virus,“ dodala viroložka.

Tato adaptace viru zatím není potvrzená detailní analýzou, CDC má doposud jen podezření založené na zkušenostech s podobnými mutacemi. Vědci teď tyto změny podrobně zkoumají, výsledky by měly být známé na počátku ledna.

Řešení je v lidských rukou

Přenos ptačí chřipky H5 z člověka na člověka nebyl doposud zjištěn. Ani tento případ zatím nemění celkové hodnocení CDC ohledně bezprostředního rizika ptačí chřipky H5N1 pro veřejné zdraví, které zůstává i nadále nízké.

Tento případ podle Státního zdravotního ústavu ukazuje, že zdrojem nákazy mohou být kromě komerčních drůbežářských a mlékárenských provozů také volně žijící ptáci a domácí chovy ptáků. Lidé v kontaktu s infikovanými zvířaty jsou vystaveni vyššímu riziku nákazy a měli by dodržovat preventivní opatření doporučená CDC, pokud se pohybují v blízkosti zvířat, která jsou infikována nebo potenciálně infikována virem ptačí chřipky H5N1.

„Nejlepší prevencí ptačí chřipky H5 je vyhnout se její expozici, kdykoli je to možné. Infikovaní ptáci vylučují viry ptačí chřipky A ve slinách, na sliznici a výkaly. Jiná infikovaná zvířata mohou vylučovat viry ptačí chřipky A v sekretech dýchacích cest a jiných tělesných tekutinách (například v nepasterizovaném kravském mléce),“ uvádí SZÚ.

Obecně platí, že pokud je to možné, měli by se lidé vyhýbat kontaktu s nemocnými nebo uhynulými zvířaty, zejména s volně žijícími ptáky a drůbeží. Osoby, které přicházejí do přímého či blízkého kontaktu s volně žijícími ptáky nebo nemocnou či uhynulou drůbeží nebo jinými zvířaty, musí používat doporučené osobní ochranné prostředky. Volně žijící ptáci mohou být infikováni viry ptačí chřipky A, i když nevypadají nemocně.

Kočky v ohrožení

Ptačí chřipka se za oceánem šíří i na místa, kde se to doposud úplně nepředpokládalo. Například podle ředitele útulku ve státě Washington tam uhynulo od konce listopadu do poloviny prosince dvacet velkých kočkovitých šelem, včetně tygra a čtyř pum, které se nakazily ptačí chřipkou.

„Nikdy jsme nic podobného neměli, obvykle umírají v podstatě stářím,“ řekl pro deník New York Times Mark Mathews, zakladatel a ředitel Wild Felid Advocacy Center v Sheltonu ve státě Washington. „Něco takového rozhodně ne, je to dost zlý virus.“ Tři další kočky se z viru zotavily a jedna zůstala v úterý v kritickém stavu, řekl. Zařízení je v karanténě a bude až do odvolání uzavřeno, dokud nebude dezinfikováno.

Virus se v populaci pum začal projevovat v listopadu, kdy se u několika koček objevily příznaky zápalu plic. Během několika dní se začaly objevovat příznaky onemocnění i u dalších druhů.

Dne 23. listopadu uhynula první puma, a v následujících dnech začalo být stále více nemocných i několik dalších. Poslední uhynulou kočkou byl 13. prosince africký serval. Některé z šelem měly společnou stěnu mezi svými obydlími, ale přímo se nestýkaly.

Tento problém se zjevně týká nejen velkých kočkovitých šelem, ale také těch domácích. Dokládá to nový případ z Oregonu, kde kočka zemřela na ptačí chřipku po konzumaci syrového krmiva pro kočky, které bylo pozitivně testováno na H5N1.

Ministerstvo zemědělství státu Oregon oznámilo úhyn kočky ve čtvrtek. Podle resortních expertů byla kočka domácí pozitivně testována na kmen vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1, který byl geneticky totožný s viry nalezenými ve vzorcích syrového a mraženého krmiva pro domácí zvířata prodávaného společností Northwest Naturals. Ačkoli se zatím neobjevil žádný případ onemocnění u lidí, který by souvisel s krmivem pro domácí zvířata, společnost vydala dobrovolné stažení dotčených výrobků z trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 11 mminutami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 1 hhodinou

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 22 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...