Ptačí chřipka se dle CDC učí nakazit lidské dýchací cesty

Ptačí chřipka za letošní rok nakazila v USA asi šest desítek lidí. V prosinci úřady zaznamenaly první případ s těžkým průběhem. U pacienta se virus změnil tak, že je zřejmě nakažlivější, uvedli epidemiologové.

V polovině prosince oznámily americké úřady, že v Louisianě se nakazil ptačí chřipkou člověk, který má poprvé v USA těžký průběh nemoci. Teď Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnila genetickou sekvenci viru, jímž se senior nakazil. Podle CDC vykazuje známky vývoje několika mutací, o nichž se předpokládá, že ovlivňují schopnost viru přichytit se na buňky v horních cestách dýchacích člověka.

Jedna z mutací se objevila také u případu v Kanadě, kde se chřipkou nakazil teenager a také u něj měla chřipka H5N1 vážný průběh: strávil s ní několik týdnů v kritickém stavu v nemocnici ve Vancouveru.

Viry se přirozeně mění a pokoušejí se lépe přizpůsobovat svým hostitelům. Čím více možností mají, tím více strategií si mohou vyzkoušet a lépe je adaptovat. Doposud tento virus člověka nakazil jen výjimečně: Spojené státy mají za letošní rok asi 65 případů infekce.

Je to způsobené tím, že se H5N1 váže na typ buněčného receptoru, který je v horních cestách dýchacích u lidí vzácný. Virus tedy najde potenciální cíl jen s malou pravděpodobností, což mu zabrání množit se a infikovaný člověk pak nikoho dalšího nenakazí. Jenže to se teď minimálně u louisianského pacienta změnilo.

Známé a neznámé

Státní zdravotní ústav uvádí, že virus A(H5N1), kterým se nakazil pacient v Louisianě, patří ke genotypu D1. 1, jenž je příbuzný s dalšími viry nedávno zjištěnými u volně žijících ptáků a drůbeže ve Spojených státech a u lidí v Britské Kolumbii a státě Washington. Liší se ale od typu B3.13 nacházeného u krav, sporadických případů u lidí v několika státech a některých ohniscích u drůbeže v USA.

Pacient, kterým je podle americké CNN člověk ve věku více než 65 s řadou přidružených nemocí, byl v kontaktu s nemocnými a uhynulými ptáky v domácím chovu. Jedná se o první případ ptačí chřipky H5N1 v USA, který je spojen s kontaktem s domácím chovem ptactva.

Když CDC porovnala viry od nemocného člověka s těmi, kterými byla nakažená jeho drůbež, zjistila poměrně pozitivní zprávu: mutace pozorované ve vzorcích pacienta se nenašly ve viru z ptáků. To naznačuje, že mutace vznikly v průběhu infekce osoby. I to je zcela normální: čím déle viry uvnitř těla nakaženého zůstanou a čím více pomnoží, tím více variant jich vznikne.

Kdyby se takové změny našly u některého z ptáků, bylo by to horší, ukazovalo by to, že tyto změny vedoucí ke snadnější nakažlivosti lidí se už rozšířily v přírodě.

Přesto se situace komplikuje a změny viru i stoupající počet lidských nákaz jsou pro řadu virologů znepokojivé. „Více genetických sekvencí od lidí je trend, který musíme zvrátit – potřebujeme méně nakažených lidí,“ uvedla například specialistka na infekční choroby Angela Rasmussenová.

„Nevíme, jaká kombinace mutací by vedla ke vzniku pandemického viru H5N1, a z těchto sekvenčních dat můžeme předpovědět jen velmi málo. Ale čím více lidí se nakazí, tím větší je šance, že se objeví pandemický virus,“ dodala viroložka.

Tato adaptace viru zatím není potvrzená detailní analýzou, CDC má doposud jen podezření založené na zkušenostech s podobnými mutacemi. Vědci teď tyto změny podrobně zkoumají, výsledky by měly být známé na počátku ledna.

Řešení je v lidských rukou

Přenos ptačí chřipky H5 z člověka na člověka nebyl doposud zjištěn. Ani tento případ zatím nemění celkové hodnocení CDC ohledně bezprostředního rizika ptačí chřipky H5N1 pro veřejné zdraví, které zůstává i nadále nízké.

Tento případ podle Státního zdravotního ústavu ukazuje, že zdrojem nákazy mohou být kromě komerčních drůbežářských a mlékárenských provozů také volně žijící ptáci a domácí chovy ptáků. Lidé v kontaktu s infikovanými zvířaty jsou vystaveni vyššímu riziku nákazy a měli by dodržovat preventivní opatření doporučená CDC, pokud se pohybují v blízkosti zvířat, která jsou infikována nebo potenciálně infikována virem ptačí chřipky H5N1.

„Nejlepší prevencí ptačí chřipky H5 je vyhnout se její expozici, kdykoli je to možné. Infikovaní ptáci vylučují viry ptačí chřipky A ve slinách, na sliznici a výkaly. Jiná infikovaná zvířata mohou vylučovat viry ptačí chřipky A v sekretech dýchacích cest a jiných tělesných tekutinách (například v nepasterizovaném kravském mléce),“ uvádí SZÚ.

Obecně platí, že pokud je to možné, měli by se lidé vyhýbat kontaktu s nemocnými nebo uhynulými zvířaty, zejména s volně žijícími ptáky a drůbeží. Osoby, které přicházejí do přímého či blízkého kontaktu s volně žijícími ptáky nebo nemocnou či uhynulou drůbeží nebo jinými zvířaty, musí používat doporučené osobní ochranné prostředky. Volně žijící ptáci mohou být infikováni viry ptačí chřipky A, i když nevypadají nemocně.

Kočky v ohrožení

Ptačí chřipka se za oceánem šíří i na místa, kde se to doposud úplně nepředpokládalo. Například podle ředitele útulku ve státě Washington tam uhynulo od konce listopadu do poloviny prosince dvacet velkých kočkovitých šelem, včetně tygra a čtyř pum, které se nakazily ptačí chřipkou.

„Nikdy jsme nic podobného neměli, obvykle umírají v podstatě stářím,“ řekl pro deník New York Times Mark Mathews, zakladatel a ředitel Wild Felid Advocacy Center v Sheltonu ve státě Washington. „Něco takového rozhodně ne, je to dost zlý virus.“ Tři další kočky se z viru zotavily a jedna zůstala v úterý v kritickém stavu, řekl. Zařízení je v karanténě a bude až do odvolání uzavřeno, dokud nebude dezinfikováno.

Virus se v populaci pum začal projevovat v listopadu, kdy se u několika koček objevily příznaky zápalu plic. Během několika dní se začaly objevovat příznaky onemocnění i u dalších druhů.

Dne 23. listopadu uhynula první puma, a v následujících dnech začalo být stále více nemocných i několik dalších. Poslední uhynulou kočkou byl 13. prosince africký serval. Některé z šelem měly společnou stěnu mezi svými obydlími, ale přímo se nestýkaly.

Tento problém se zjevně týká nejen velkých kočkovitých šelem, ale také těch domácích. Dokládá to nový případ z Oregonu, kde kočka zemřela na ptačí chřipku po konzumaci syrového krmiva pro kočky, které bylo pozitivně testováno na H5N1.

Ministerstvo zemědělství státu Oregon oznámilo úhyn kočky ve čtvrtek. Podle resortních expertů byla kočka domácí pozitivně testována na kmen vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1, který byl geneticky totožný s viry nalezenými ve vzorcích syrového a mraženého krmiva pro domácí zvířata prodávaného společností Northwest Naturals. Ačkoli se zatím neobjevil žádný případ onemocnění u lidí, který by souvisel s krmivem pro domácí zvířata, společnost vydala dobrovolné stažení dotčených výrobků z trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 11 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...