V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Nahrávám video

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.

Teplota přesahující 40 stupňů, ani kousek stínu, ani kapka pitné vody. Právě v takových podmínkách se měla skupina lidí v Jižním Súdánu nakažených cholerou vydat hledat lékařskou pomoc. Podle organizace Save the Children po vyčerpávajícím tříhodinovém pochodu nakonec osm nakažených zemřelo. Bylo mezi nimi pět dětí.

Humanitární pracovníci rozhořčeně volají, že se jedná o jeden z prvních zdokumentovaných tragických dopadů omezení americké rozvojové pomoci, proti které rázně zakročil Donald Trump s Elonem Muskem po boku.
„Rozhodnutí, které udělali mocní lidé v cizích zemích, vedlo k smrti dětí v rámci několika týdnů. Mělo by to vyvolat globální morální pobouření,“ komentoval změny Chris Nyamandi, ředitel organizace Save the Children pro Jižní Súdán.

Vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ho bakterie Vibrio cholera přenášené znečištěnou vodou či potravou. Vnějšími příznaky jsou silné průjmy a často smrtelná dehydratace organismu. Rychlému šíření nemoci napomáhá její krátká inkubační doba – od dvou hodin do pěti dnů. Pro zastavení onemocnění je klíčové především dodržování správné hygieny.

Odhadované roční počty případů cholery:
Indie: 675 000 případů, 20 000 mrtvých
Etiopie: 275 000 případů, 10 500 mrtvých
Nigérie: 220 000 případů, 8000 mrtvých
Haiti: 210 500 případů, 2500 mrtvých
(Zdroj: Univerzita Johnse Hopkinse)


Tato organizace v Jižním Súdánu podporovala na 27 zdravotnických center. Po utažení kohoutků americké pomoci ale musela sedm z nich trvale uzavřít. Zbytek funguje jen omezeně a kvůli nedostatku financí se musela zastavit i služba, která nemocné převážela k lékaři. „Tam, kde jsme realizovali a poskytovali služby a odváděli práci, jsme tyto aktivity museli zastavit,“ konstatoval Nyamandi.

Epidemie cholery byla v Jižním Súdánu vyhlášena loni na podzim. Hlavním viníkem toho, že se tato nemoc začala tak šířit, jsou přívalové deště a záplavy, v nichž se bakterie Vibrio cholerae, která je původem nákazy, snadno šíří. Od loňského září do letošního března tak úřady zaznamenaly ve dvanáctimilionové zemi na 40 tisíc případů.

Kvůli rozsáhlým problémům souvisejícím s chudobou a korupcí je země odkázaná při řešení nejen tohoto problému právě na pomoc neziskových organizací. Washington tvrdí, že o úmrtí osmi nakažených nemá informace, a ohledně řešení ukazuje právě k vedení Jižního Súdánu. „Zatímco nouzové programy na záchranu životů pokračují, s čistým svědomím nebudeme žádat americké daňové poplatníky, aby poskytli pomoc, která účinně dotuje nezodpovědné a korupční chování jihosúdánských politických lídrů,“ uvedlo podle agentury Reuters americké ministerstvo zahraničí.

Bakterie cholery
Zdroj: Dartmouth College

Důsledky byly předpověditelné

Už v době, kdy vláda Donalda Trumpa o zastavení rozvojové pomoci rozhodovala, varovali experti před katastrofálními důsledky v podobě milionů lidí, kteří každý rok zahynou kvůli podfinancovanému boji s podvýživou, malárií, tuberkulózou nebo AIDS. OSN už přišla s předpovědí tragických dopadů, právě co se týče zvládání pandemie HIV. Tu se dosud dařilo dostat pod kontrolu a zdravotníci zaznamenali ve světě za poslední dvě dekády pokles případů z dvou milionů na 600 tisíc ročně. Teď ale čekají kvůli kroku Washingtonu obrácení trendu.

„Očekáváme nárůst počtu nových infekcí. UNAIDS odhaduje, že každý den může mít další nové dva tisíce nakažení,“ řekla 24. března Winnie Byanyimaová, ředitelka UNAIDS.

Bílý dům ale minimálně částečně začíná tažení proti údajnému plýtvání v rozvojovém sektoru přehodnocovat. Na začátku dubna oznámil, že obnovuje humanitární pomoc pro Libanon, Sýrii, Somálsko, Jordánsko, Irák a Ekvádor. Ustoupil tak tlaku zevnitř administrativy, Kongresu a Světového potravinového programu, který varoval, že konec americké pomoci bude znamenat rozsudek smrti pro miliony lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.