V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Nahrávám video

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.

Teplota přesahující 40 stupňů, ani kousek stínu, ani kapka pitné vody. Právě v takových podmínkách se měla skupina lidí v Jižním Súdánu nakažených cholerou vydat hledat lékařskou pomoc. Podle organizace Save the Children po vyčerpávajícím tříhodinovém pochodu nakonec osm nakažených zemřelo. Bylo mezi nimi pět dětí.

Humanitární pracovníci rozhořčeně volají, že se jedná o jeden z prvních zdokumentovaných tragických dopadů omezení americké rozvojové pomoci, proti které rázně zakročil Donald Trump s Elonem Muskem po boku.
„Rozhodnutí, které udělali mocní lidé v cizích zemích, vedlo k smrti dětí v rámci několika týdnů. Mělo by to vyvolat globální morální pobouření,“ komentoval změny Chris Nyamandi, ředitel organizace Save the Children pro Jižní Súdán.

Vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ho bakterie Vibrio cholera přenášené znečištěnou vodou či potravou. Vnějšími příznaky jsou silné průjmy a často smrtelná dehydratace organismu. Rychlému šíření nemoci napomáhá její krátká inkubační doba – od dvou hodin do pěti dnů. Pro zastavení onemocnění je klíčové především dodržování správné hygieny.

Odhadované roční počty případů cholery:
Indie: 675 000 případů, 20 000 mrtvých
Etiopie: 275 000 případů, 10 500 mrtvých
Nigérie: 220 000 případů, 8000 mrtvých
Haiti: 210 500 případů, 2500 mrtvých
(Zdroj: Univerzita Johnse Hopkinse)


Tato organizace v Jižním Súdánu podporovala na 27 zdravotnických center. Po utažení kohoutků americké pomoci ale musela sedm z nich trvale uzavřít. Zbytek funguje jen omezeně a kvůli nedostatku financí se musela zastavit i služba, která nemocné převážela k lékaři. „Tam, kde jsme realizovali a poskytovali služby a odváděli práci, jsme tyto aktivity museli zastavit,“ konstatoval Nyamandi.

Epidemie cholery byla v Jižním Súdánu vyhlášena loni na podzim. Hlavním viníkem toho, že se tato nemoc začala tak šířit, jsou přívalové deště a záplavy, v nichž se bakterie Vibrio cholerae, která je původem nákazy, snadno šíří. Od loňského září do letošního března tak úřady zaznamenaly ve dvanáctimilionové zemi na 40 tisíc případů.

Kvůli rozsáhlým problémům souvisejícím s chudobou a korupcí je země odkázaná při řešení nejen tohoto problému právě na pomoc neziskových organizací. Washington tvrdí, že o úmrtí osmi nakažených nemá informace, a ohledně řešení ukazuje právě k vedení Jižního Súdánu. „Zatímco nouzové programy na záchranu životů pokračují, s čistým svědomím nebudeme žádat americké daňové poplatníky, aby poskytli pomoc, která účinně dotuje nezodpovědné a korupční chování jihosúdánských politických lídrů,“ uvedlo podle agentury Reuters americké ministerstvo zahraničí.

Bakterie cholery
Zdroj: Dartmouth College

Důsledky byly předpověditelné

Už v době, kdy vláda Donalda Trumpa o zastavení rozvojové pomoci rozhodovala, varovali experti před katastrofálními důsledky v podobě milionů lidí, kteří každý rok zahynou kvůli podfinancovanému boji s podvýživou, malárií, tuberkulózou nebo AIDS. OSN už přišla s předpovědí tragických dopadů, právě co se týče zvládání pandemie HIV. Tu se dosud dařilo dostat pod kontrolu a zdravotníci zaznamenali ve světě za poslední dvě dekády pokles případů z dvou milionů na 600 tisíc ročně. Teď ale čekají kvůli kroku Washingtonu obrácení trendu.

„Očekáváme nárůst počtu nových infekcí. UNAIDS odhaduje, že každý den může mít další nové dva tisíce nakažení,“ řekla 24. března Winnie Byanyimaová, ředitelka UNAIDS.

Bílý dům ale minimálně částečně začíná tažení proti údajnému plýtvání v rozvojovém sektoru přehodnocovat. Na začátku dubna oznámil, že obnovuje humanitární pomoc pro Libanon, Sýrii, Somálsko, Jordánsko, Irák a Ekvádor. Ustoupil tak tlaku zevnitř administrativy, Kongresu a Světového potravinového programu, který varoval, že konec americké pomoci bude znamenat rozsudek smrti pro miliony lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 6 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 7 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 8 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 10 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.