Nová AI pomáhá historikům číst a doplňovat starověké texty

Vědci ve spolupráci se společností Google představili nový nástroj, který by mohl pomoci vytvářet mnohem detailnější představu o naší minulosti. Dokáže totiž číst rozbité texty ztracené před tisíci lety.

Písmo bylo v antickém Římě všudypřítomné – bylo vyryté na všem od císařských památek, až po běžné předměty denní potřeby. Nápisy se také týkaly všech aspektů života obyvatel tohoto impéria – od politických drbů, přes milostné básně a epitafy, až po obchodní transakce, pozvánky na narozeniny a magické formule.

Všechny tyto nápisy nabízejí moderním historikům bohatý vhled do rozmanitosti každodenního života v celém světě starověkého Říma.

Jenže texty jsou v drtivé většině rozbité, zvětralé nebo záměrně poškozené. Jejich restaurování, datování a umístění je téměř nemožné bez kontextuálních informací. Dalším problémem je dlouhodobá podfinancovanost humanitních věd, takže zkrátka není dost lidí na to, aby všechny nově objevené nápisy přečetli a rekonstruovali.

Náročná výzva

Studium starověkých nápisů je zvláštní obor historické práce a patří mezi ty nejnáročnější. Zlomky starověkých textů jsou jen málokdy úplné, je těžké určit, z jaké doby pocházejí, ale hlavně jim porozumět.

Historici analyzují texty tak, že je porovnávají s jinými nápisy obsahujícími podobná slova nebo fráze. Hledání těchto jiných nápisů je ale časově nesmírně náročné, vysvětluje spoluautorka nové studie v časopise Nature Thea Sommerschieldová z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii. V této studii vědci představili nástroj založený na principu umělé inteligence, který dokáže všechnu tuto práci zvládnout.

Model nazvaný Aeneas by neměl historiky nahradit, ale výrazně jim zjednodušit a urychlit práci.

Obrovská databáze

Nový nástroj vznikl ve spolupráci britských a řeckých vědců a je založený na technologii DeepMind společnosti Google, která s historiky na projektu úzce spolupracovala. Experti vycvičili AI model na nápisech ze tří největších světových databází latinské epigrafiky. Kombinovaný soubor dat obsahoval přepsané texty celkem 176 861 nápisů a také jejich fotografie.

Model se skládá ze tří neuronových sítí, z nichž každá je určena pro jiné úkoly: obnovení chybějícího textu, předpověď místa, odkud text pochází, a odhad stáří textu. Spolu s výsledky poskytuje Aeneas také seznam podobných nápisů, seřazených podle toho, jak jsou relevantní pro původní text.

„Aeneas dokáže okamžitě vyhledat relevantní paralely z celého našeho souboru dat, protože každý text má v databázi jedinečný identifikátor,“ komentoval nástroj Yannis Assael ze společnosti Google DeepMind.

Test spolehlivosti

Tým testoval přesnost a užitečnost modelu tím, že požádal 23 expertů, aby obnovili text, který byl z nápisů předtím úmyslně odstraněn. Odborníci dostali současně úkol, aby nápisy datovali a určili jejich původ.

Pokud pracovali sami, bez pomoci AI modelu, dokázali se trefit s přesností na 31 let. Pokud se mohli opřít o rady Aeneasu, zlepšili svou přesnost na odchylku třinácti let.

Pokud jde o určení zeměpisného původu a obnovu částí textu, byli odborníci, kteří měli přístup k seznamu podobných nápisů v modelu a k jeho předpovědím, také výrazně přesnější než odborníci pracující samostatně, případně než samotný model bez lidské pomoci.

Aeneas umí zatím pracovat jen s latinou, ale podle autorů není těžké ho adaptovat i na jiné jazyky a písma. Aby z něj mělo prospěch celé lidstvo, uvolnili ho autoři pro všechny vědce zdarma. Na stejném místě dali přístup ke staršímu, méně pokročilému modelu Ithaca, který rekonstruuje starořecké texty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...