Nová AI pomáhá historikům číst a doplňovat starověké texty

Vědci ve spolupráci se společností Google představili nový nástroj, který by mohl pomoci vytvářet mnohem detailnější představu o naší minulosti. Dokáže totiž číst rozbité texty ztracené před tisíci lety.

Písmo bylo v antickém Římě všudypřítomné – bylo vyryté na všem od císařských památek, až po běžné předměty denní potřeby. Nápisy se také týkaly všech aspektů života obyvatel tohoto impéria – od politických drbů, přes milostné básně a epitafy, až po obchodní transakce, pozvánky na narozeniny a magické formule.

Všechny tyto nápisy nabízejí moderním historikům bohatý vhled do rozmanitosti každodenního života v celém světě starověkého Říma.

Jenže texty jsou v drtivé většině rozbité, zvětralé nebo záměrně poškozené. Jejich restaurování, datování a umístění je téměř nemožné bez kontextuálních informací. Dalším problémem je dlouhodobá podfinancovanost humanitních věd, takže zkrátka není dost lidí na to, aby všechny nově objevené nápisy přečetli a rekonstruovali.

Náročná výzva

Studium starověkých nápisů je zvláštní obor historické práce a patří mezi ty nejnáročnější. Zlomky starověkých textů jsou jen málokdy úplné, je těžké určit, z jaké doby pocházejí, ale hlavně jim porozumět.

Historici analyzují texty tak, že je porovnávají s jinými nápisy obsahujícími podobná slova nebo fráze. Hledání těchto jiných nápisů je ale časově nesmírně náročné, vysvětluje spoluautorka nové studie v časopise Nature Thea Sommerschieldová z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii. V této studii vědci představili nástroj založený na principu umělé inteligence, který dokáže všechnu tuto práci zvládnout.

Model nazvaný Aeneas by neměl historiky nahradit, ale výrazně jim zjednodušit a urychlit práci.

Obrovská databáze

Nový nástroj vznikl ve spolupráci britských a řeckých vědců a je založený na technologii DeepMind společnosti Google, která s historiky na projektu úzce spolupracovala. Experti vycvičili AI model na nápisech ze tří největších světových databází latinské epigrafiky. Kombinovaný soubor dat obsahoval přepsané texty celkem 176 861 nápisů a také jejich fotografie.

Model se skládá ze tří neuronových sítí, z nichž každá je určena pro jiné úkoly: obnovení chybějícího textu, předpověď místa, odkud text pochází, a odhad stáří textu. Spolu s výsledky poskytuje Aeneas také seznam podobných nápisů, seřazených podle toho, jak jsou relevantní pro původní text.

„Aeneas dokáže okamžitě vyhledat relevantní paralely z celého našeho souboru dat, protože každý text má v databázi jedinečný identifikátor,“ komentoval nástroj Yannis Assael ze společnosti Google DeepMind.

Test spolehlivosti

Tým testoval přesnost a užitečnost modelu tím, že požádal 23 expertů, aby obnovili text, který byl z nápisů předtím úmyslně odstraněn. Odborníci dostali současně úkol, aby nápisy datovali a určili jejich původ.

Pokud pracovali sami, bez pomoci AI modelu, dokázali se trefit s přesností na 31 let. Pokud se mohli opřít o rady Aeneasu, zlepšili svou přesnost na odchylku třinácti let.

Pokud jde o určení zeměpisného původu a obnovu částí textu, byli odborníci, kteří měli přístup k seznamu podobných nápisů v modelu a k jeho předpovědím, také výrazně přesnější než odborníci pracující samostatně, případně než samotný model bez lidské pomoci.

Aeneas umí zatím pracovat jen s latinou, ale podle autorů není těžké ho adaptovat i na jiné jazyky a písma. Aby z něj mělo prospěch celé lidstvo, uvolnili ho autoři pro všechny vědce zdarma. Na stejném místě dali přístup ke staršímu, méně pokročilému modelu Ithaca, který rekonstruuje starořecké texty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...