Nová AI pomáhá historikům číst a doplňovat starověké texty

Vědci ve spolupráci se společností Google představili nový nástroj, který by mohl pomoci vytvářet mnohem detailnější představu o naší minulosti. Dokáže totiž číst rozbité texty ztracené před tisíci lety.

Písmo bylo v antickém Římě všudypřítomné – bylo vyryté na všem od císařských památek, až po běžné předměty denní potřeby. Nápisy se také týkaly všech aspektů života obyvatel tohoto impéria – od politických drbů, přes milostné básně a epitafy, až po obchodní transakce, pozvánky na narozeniny a magické formule.

Všechny tyto nápisy nabízejí moderním historikům bohatý vhled do rozmanitosti každodenního života v celém světě starověkého Říma.

Jenže texty jsou v drtivé většině rozbité, zvětralé nebo záměrně poškozené. Jejich restaurování, datování a umístění je téměř nemožné bez kontextuálních informací. Dalším problémem je dlouhodobá podfinancovanost humanitních věd, takže zkrátka není dost lidí na to, aby všechny nově objevené nápisy přečetli a rekonstruovali.

Náročná výzva

Studium starověkých nápisů je zvláštní obor historické práce a patří mezi ty nejnáročnější. Zlomky starověkých textů jsou jen málokdy úplné, je těžké určit, z jaké doby pocházejí, ale hlavně jim porozumět.

Historici analyzují texty tak, že je porovnávají s jinými nápisy obsahujícími podobná slova nebo fráze. Hledání těchto jiných nápisů je ale časově nesmírně náročné, vysvětluje spoluautorka nové studie v časopise Nature Thea Sommerschieldová z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii. V této studii vědci představili nástroj založený na principu umělé inteligence, který dokáže všechnu tuto práci zvládnout.

Model nazvaný Aeneas by neměl historiky nahradit, ale výrazně jim zjednodušit a urychlit práci.

Obrovská databáze

Nový nástroj vznikl ve spolupráci britských a řeckých vědců a je založený na technologii DeepMind společnosti Google, která s historiky na projektu úzce spolupracovala. Experti vycvičili AI model na nápisech ze tří největších světových databází latinské epigrafiky. Kombinovaný soubor dat obsahoval přepsané texty celkem 176 861 nápisů a také jejich fotografie.

Model se skládá ze tří neuronových sítí, z nichž každá je určena pro jiné úkoly: obnovení chybějícího textu, předpověď místa, odkud text pochází, a odhad stáří textu. Spolu s výsledky poskytuje Aeneas také seznam podobných nápisů, seřazených podle toho, jak jsou relevantní pro původní text.

„Aeneas dokáže okamžitě vyhledat relevantní paralely z celého našeho souboru dat, protože každý text má v databázi jedinečný identifikátor,“ komentoval nástroj Yannis Assael ze společnosti Google DeepMind.

Test spolehlivosti

Tým testoval přesnost a užitečnost modelu tím, že požádal 23 expertů, aby obnovili text, který byl z nápisů předtím úmyslně odstraněn. Odborníci dostali současně úkol, aby nápisy datovali a určili jejich původ.

Pokud pracovali sami, bez pomoci AI modelu, dokázali se trefit s přesností na 31 let. Pokud se mohli opřít o rady Aeneasu, zlepšili svou přesnost na odchylku třinácti let.

Pokud jde o určení zeměpisného původu a obnovu částí textu, byli odborníci, kteří měli přístup k seznamu podobných nápisů v modelu a k jeho předpovědím, také výrazně přesnější než odborníci pracující samostatně, případně než samotný model bez lidské pomoci.

Aeneas umí zatím pracovat jen s latinou, ale podle autorů není těžké ho adaptovat i na jiné jazyky a písma. Aby z něj mělo prospěch celé lidstvo, uvolnili ho autoři pro všechny vědce zdarma. Na stejném místě dali přístup ke staršímu, méně pokročilému modelu Ithaca, který rekonstruuje starořecké texty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...