Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
„Spolupracujeme se spojenci na vypracování plánu pro Hormuzský průliv, abychom zajistili obnovení lodní dopravy. Chci jasně říci, že to nebude a nikdy to nemělo být misí NATO,“ řekl Starmer s tím, že pracují na co nejrychlejší obnově plavby v Hormuzském průlivu, aby se zmírnily ekonomické dopady výpadků dodávek ropy. Na otevření Hormuzského průlivu podle něj pracuje Británie s evropskými spojenci, USA a zeměmi Perského zálivu.
Starmer také zdůraznil, že jeho vztahy s Trumpem zůstávají dobré. Británie se podle něj nenechá do války s Íránem zatáhnout. Nejzranitelnější britské domácnosti, které jsou závislé na topném oleji, dostanou pomoc ve výši 53 milionů liber (necelých 1,5 miliardy korun), oznámil.
Merz: „NATO není intervenční aliance“
„NATO je obranná aliance, není to intervenční aliance,“ řekl Merz. Zdůraznil přitom, že Německo sdílí cíle americko-izraelské války proti Íránu.
V konečném důsledku by měla být podle Merze současná teokratická vláda v Teheránu nahrazena „demokraticky legitimovanou vládou“. Dodal ale, že se to dozajista nepodaří bombami, ale bude třeba zapojit diplomacii. Německo se podle Merze nabídlo jako prostředník. „Region nesmí sklouznout do věčné války,“ vyjádřil se také kancléř.
„Nevidím, že by NATO v tomto směru (ve věci otevření průlivu) přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ komentoval už před Merzem německý šéf diplomacie Johann Wadephul.
„Jsme připraveni zajistit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem diplomaticky. Ovšem vojensky se nezapojíme,“ prohlásil pak německý ministr obrany Boris Pistorius. Stejně jako Merz zdůraznil, že válku s Íránem zahájily Spojené státy a Izrael na konci února bez předchozí konzultace s partnery z NATO.
„Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu... Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ dodal Pistorius. Je toho názoru, že několik málo válečných lodí, které mají k dispozici evropští členové NATO, by nedokázalo zajistit to, čeho nedokáže dosáhnout silné americké námořnictvo.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen k situaci řekl, že Dánsko bude o možné pomoci při otevření průlivu jednat. „Jako malá země, kterou jsme, ale jako velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevřeni,“ řekl Rasmussen též před schůzkou v Bruselu. „Dánsko je námořní národ a máme ve všech ohledech zájem na tom, aby byl průliv otevřen,“ doplnil.
Japonsko je rozvážnější
Trump vyzval také Japonsko a další země, aby k zajištění bezpečnosti průlivu vyslaly válečné lodě. V sobotu se vyjádřil, že doufá, že je do regionu vypraví mimo jiné i Čína, Jižní Korea nebo Francie.
Na dotaz opozice, jestli Japonsko nasadí plavidla ozbrojených sil (SDF), premiérka Sanae Takaičiová odpověděla, že je těžké odpovědět na hypotetickou otázku, protože Spojené státy o to dosud nepožádaly. Vláda ale podle ní zvažuje „nezbytné reakce“. Předsedkyně vlády zároveň uvedla, že Trumpovi svůj názor na situaci na Blízkém východě sdělí při schůzce s ním ve Washingtonu 19. března.
Japonský ministr obrany Šindžiro Koizumi k tomu dodal, že kabinet nyní nemá v plánu vyslat ozbrojené síly na Blízký východ, odkud Japonsko dováží více než devadesát procent své ropy a jedenáct procent svého zkapalněného zemního plynu. Ministr americkému protějšku Petu Hegsethovi v nedělním telefonickém hovoru řekl, že pro Japonsko a mezinárodní společenství je mimořádně důležité udržovat mír a stabilitu na Blízkém východě, včetně Hormuzského průlivu, a že Tokio bude komunikovat s příslušnými zeměmi i USA.
Akce japonských ozbrojených sil v zahraničí omezuje japonská pacifistická ústava, vláda však může lodím SDF nařídit, aby doprovázely plavidla spojená s Japonskem při operacích námořní bezpečnosti, které povolují použití zbraní k obranným účelům. Vláda rozšířila roli SDF v zahraničí prostřednictvím bezpečnostní legislativy v roce 2016, vysílaní jednotek do oblastí, kde by se mohly zaplést do bojů, je ale podle tiskové agentury Kjódó kontroverzní.
Jižní Korea jako další z Trumpem zmíněných zemí v neděli uvedla, že bude v úzkém spojení s USA a že rozhodnutí učiní po důkladném prověření.
Trump věří v brzké otevření
Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Trump v rozhovoru, který zveřejnil deník Financial Times, řekl, že Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu.
V pondělí večer SEČ šéf Bílého domu výzvu zemím zopakoval. Domnívá se, že státy světa by měly USA s otevřením průlivu „pomoci radostně“. „Některé (země) jsou z toho velmi nadšené, a některé ne. Jsou mezi nimi i země, kterým jsme pomáhali po mnoho, mnoho let,“ řekl s tím, že míra nadšení je pro něj důležitá. Je přesvědčený, že k odblokování dojde brzy.
Některé státy americkému prezidentovi prý sdělily, že jsou na cestě, neuvedl však jaké. V pozdějším vystoupení mluvil o tom, že by s otevřením průlivu mohla pomoci Francie, s jejímž prezidentem Emmanuelem Macronem v neděli mluvil, a zapojit by se mohla Británie. Jména států, které jsou ochotny USA pomoci, oznámí podle Trumpa šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Trump v pondělí také poznamenal, že si není jistý, jestli Írán v Hormuzském průlivu položil miny.
Ministři zahraničí EU v pondělí v Bruselu jednali mimo jiné o možném rozšíření unijní námořní mise Aspides právě do oblasti průlivu, který je klíčový pro přepravu ropy, ale třeba také hnojiv. Ta se teď zaměřuje na zajišťování bezpečnosti pro nákladní plavidla proplouvající úžinou Báb al-Mandab u jemenských břehů, kde v minulosti útočili hútíjští povstalci ovládající část Jemenu. Misi nyní podle listu Financial Times tvoří tři lodě Francie, Řecka a Itálie.
