Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
„Spolupracujeme se spojenci na vypracování plánu pro Hormuzský průliv, abychom zajistili obnovení lodní dopravy. Chci jasně říci, že to nebude a nikdy to nemělo být misí NATO,“ řekl Starmer s tím, že pracují na co nejrychlejší obnově plavby v Hormuzském průlivu, aby se zmírnily ekonomické dopady výpadků dodávek ropy. Na otevření Hormuzského průlivu podle něj pracuje Británie s evropskými spojenci, USA a zeměmi Perského zálivu.
Starmer také zdůraznil, že jeho vztahy s Trumpem zůstávají dobré. Británie se podle něj nenechá do války s Íránem zatáhnout. Nejzranitelnější britské domácnosti, které jsou závislé na topném oleji, dostanou pomoc ve výši 53 milionů liber (necelých 1,5 miliardy korun), oznámil.
„Nevidím, že by NATO v tomto směru přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ komentoval před pondělním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu Wadephul.
„Jsme připraveni zajistit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem diplomaticky. Ovšem vojensky se nezapojíme,“ prohlásil pak Pistorius. Zdůraznil, že válku s Íránem zahájily Spojené státy a Izrael na konci února bez předchozí konzultace s partnery z NATO. „Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu... Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ dodal. Berlín podle Pistoriuse nicméně sdílí cíle americko-izraelské operace.
Pistorius rovněž řekl, že několik málo válečných lodí, které mají k dispozici evropští členové NATO, by nedokázalo zajistit to, čeho nedokáže dosáhnout silné americké námořnictvo.
I mluvčí německé vlády na pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že nejde o válku NATO a dodal, že země vzala Trumpovu pohrůžku na vědomí.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen k situaci řekl, že Dánsko bude o možné pomoci při otevření průlivu jednat. „Jako malá země, kterou jsme, ale jako velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevřeni,“ řekl Rasmussen též před schůzkou v Bruselu. „Dánsko je námořní národ a máme ve všech ohledech zájem na tom, aby byl průliv otevřen,“ doplnil.
Japonsko je rozvážnější
Trump vyzval také Japonsko a další země, aby k zajištění bezpečnosti průlivu vyslaly válečné lodě. V sobotu se vyjádřil, že doufá, že je do regionu vypraví mimo jiné i Čína, Jižní Korea nebo Francie.
Na dotaz opozice, jestli Japonsko nasadí plavidla ozbrojených sil (SDF), premiérka Takaičiová odpověděla, že je těžké odpovědět na hypotetickou otázku, protože Spojené státy o to dosud nepožádaly. Vláda ale podle ní zvažuje „nezbytné reakce“. Předsedkyně vlády zároveň uvedla, že Trumpovi svůj názor na situaci na Blízkém východě sdělí při schůzce s ním ve Washingtonu 19. března.
Japonský ministr obrany Šindžiro Koizumi k tomu dodal, že kabinet nyní nemá v plánu vyslat ozbrojené síly na Blízký východ, odkud Japonsko dováží více než devadesát procent své ropy a jedenáct procent svého zkapalněného zemního plynu. Ministr americkému protějšku Petu Hegsethovi v nedělním telefonickém hovoru řekl, že pro Japonsko a mezinárodní společenství je mimořádně důležité udržovat mír a stabilitu na Blízkém východě, včetně Hormuzského průlivu, a že Tokio bude komunikovat s příslušnými zeměmi i USA.
Akce japonských ozbrojených sil v zahraničí omezuje japonská pacifistická ústava, vláda však může lodím SDF nařídit, aby doprovázely plavidla spojená s Japonskem při operacích námořní bezpečnosti, které povolují použití zbraní k obranným účelům. Vláda rozšířila roli SDF v zahraničí prostřednictvím bezpečnostní legislativy v roce 2016, vysílaní jednotek do oblastí, kde by se mohly zaplést do bojů, je ale podle tiskové agentury Kjódó kontroverzní.
Jižní Korea jako další z Trumpem zmíněných zemí v neděli uvedla, že bude v úzkém spojení s USA a že rozhodnutí učiní po důkladném prověření.
Situaci proberou unijní ministři
Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Trump v rozhovoru, který zveřejnil deník Financial Times, řekl, že Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu.
Ministři zahraničí budou v pondělí jednat mimo jiné o možném rozšíření unijní námořní mise Aspides právě do oblasti průlivu, který je klíčový pro přepravu ropy, ale třeba také hnojiv.
Mise se teď zaměřuje na zajišťování bezpečnosti pro nákladní plavidla proplouvající úžinou Báb al-Mandab u jemenských břehů, kde v minulosti útočili hútíjští povstalci ovládající část Jemenu. Misi nyní podle listu Financial Times tvoří tři lodě Francie, Řecka a Itálie.
„Budeme diskutovat o tom, jestli je možné změnit mandát této mise,“ komentovala před jednáním šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že by bylo jednodušší a rychlejší pro zajištění bezpečnosti průlivu použít misi, která už v regionu je. „Máme na stole různé návrhy, co bychom mohli dělat. Když ale členské státy řeknou, že nebudeme dělat nic, je to jejich rozhodnutí,“ reagovala na dotaz ohledně skeptického postoje Německa, jež podobnou změnu mise zatím nepodporuje.
