Sanae Takaičiová

Vláda japonské premiérky Sanae Takaičiové schválila změny usnadňující vývoz zbraní. V úterý o tom informovala agentura Kjódó. Agentura AP to označila za zásadní obrat v dosavadní poválečné pacifistické politice ostrovní země. Kritici naopak tvrdí, že postup vlády porušuje japonskou ústavu, kterou se tento asijský stát zříká války. Čína krok japonské vlády odsoudila.

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.

Tchajwanským průlivem v pátek proplul torpédoborec japonských námořních sil, což vyvolalo ostrý protest Číny, napsala agentura Kjódó. Jde o první takový případ od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové do úřadu loni v říjnu, který by mohl zhoršit už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi kvůli výrokům o Tchaj-wanu, na nějž si Peking činí nárok.

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.

Moskva odmítá jednat s Tokiem o mírové dohodě, která by formálně zakončila druhou světovou válku. Ta nebyla nikdy uzavřena kvůli územnímu sporu o japonská Severní teritoria – v Rusku známá jako Jižní Kurily, která obsadil Sovětský svaz v závěru války v roce 1945. Moskvě vadí japonská podpora Kyjeva.

Oživení ekonomiky a pevnější obranu si jako hlavní cíle vytyčila konzervativní japonská premiérka Sanae Takaičiová. Cestu k naplnění těchto ambicí jí otevírá přesvědčivá výhra ve volbách do dolní komory parlamentu. „Železná lady“ z Tokia prosazuje i sebevědomější zahraniční politiku – ovšem k nelibosti Číny, která na její zemi vyvíjí diplomatický i hospodářský nátlak kvůli Tchaj-wanu. Jako jednu z prvních změn chce vláda prosadit vývoz zbraní – japonští výrobci by pak konkurovali Jižní Koreji, která pronikla mezi největší světové exportéry.

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové po nedělních předčasných volbách do dolní komory parlamentu získala dvoutřetinovou většinu 313 z 465 křesel. Vyplývá to ze zpřesněného propočtu japonské stanice NHK. Ta původně uváděla, že dvoutřetinovou většinu získá LDP až s koaliční Japonskou stranou inovace (JIP), nově propočet koalici slibuje 345 hlasů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.

Japonsko prohlubuje obrannou spolupráci s Filipínami i Jižní Koreou. Asijská země masivně zbrojí v době nebývalého zhoršení vzájemných vztahů s Čínou. Ta po výrocích Tokia ohledně Tchaj-wanu vede soustavnou diplomatickou i ekonomickou válku proti Japonsku. Oba znesvářené státy se snaží dostat na svou stranu Spojené státy.

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.

Čína zahájila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Čína varovala spojence Tchaj-wanu před „vměšováním“. Tchajwanská prezidentská kancelář naopak vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.

Japonsko v úterý vyslalo stíhačky, aby sledovaly jedenáct ruských a čínských vojenských letadel provádějících společné hlídky kolem souostroví. S odvoláním na japonské ministerstvo obrany to napsala agentura Reuters. Ruské a čínské letouny tentýž den narušily i jihokorejský vzdušný prostor.

Při zemětřesení o síle 7,5 stupně, které v pondělí zasáhlo severovýchod Japonska, utrpělo zranění nejméně třicet lidí. O aktuální bilanci informovala premiérka země Sanae Takaičiová, bezpečnostní složky dříve hovořily o 23 zraněných. Japonská meteorologická služba (JMA) varovala, že v příštích dnech mohou nastat podobné, nebo dokonce silnější otřesy, informovaly agentury Reuters a Kjódó.

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, aby „neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu“. Usiloval také o zmírnění jejích slov ze začátku listopadu. S odvoláním na středeční informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ) to napsala agentura Kjódó. Takaičiová řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.

Americký prezident Donald Trump se prostřednictvím telefonátů s lídry obou asijských zemí pokouší udržet ekonomický smír s Pekingem a zároveň uklidnit spojence v Tokiu. Spor vyvolal výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, že útok na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, by její zemi ohrozil a mohl by vést k vojenské reakci. Čína odpověděla obchodními sankcemi, trvá na tom, aby Takaičiová výrok odvolala. Čínský vůdce Si Ťin-pching měl Trumpovi vysvětlit, proč je pro něj ostrov klíčový, šéf Bílého domu zase uvedl, že s ním hovořil o mnoha tématech včetně Ruska a Ukrajiny, sójových bobů a fentanylu, o ostrově se ale nezmínil.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Jednotu států v regionu prověřil summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství, takzvaného APECu. Schůzku hlav jednadvaceti zemí, která se konala v Jižní Koreji, však zastínila dlouho očekávaná schůzka prezidentů Číny a Spojených států, která přinesla příměří v obchodní válce. Samotného APECu už se Donald Trump nezúčastnil, což podle odborníků může oslabit jeho důvěryhodnost v regionu.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová a čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji shodli na důležitosti posílení vzájemné spolupráce. Jednalo se o první setkání obou státníků od zvolení Takaičiové do funkce. Čínská diplomacie zaujala před schůzí opatrný postoj kvůli obavám z tvrdého přístupu Takaičiové vůči Pekingu a kvůli její podpoře Tchaj-wanu, na který si Peking činí nárok.

Vztahy s Japonskem budou pevnější než kdy dříve, prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump při setkání s novou japonskou premiérkou Sanae Takaičiovou. Konzervativní politička zdůraznila Trumpovu snahu o ukončování konfliktů ve světě a prohlásila, že doufá v nový zlatý věk vztahů obou zemí, napsala agentura Reuters. Lídři poté podepsali smlouvu o dodávkách vzácných zemin a kritických nerostů, oznámil Bílý dům.