Čína zahájila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Čína varovala spojence Tchaj-wanu před „vměšováním“. Tchajwanská prezidentská kancelář naopak vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.
Do čínských manévrů se zapojila armáda, námořnictvo, letectvo i raketové síly. Tchaj-wan v okolí ostrova zaznamenal 89 čínských vojenských letounů a 28 lodí. Hlavní program vojenského cvičení s názvem Spravedlivá mise se koná v úterý, kdy u ostrova chystá Čína desetihodinové střelby ostrou municí. Jednotky tchajwanské armády jsou v pohotovosti, aby v případě nutnosti bránily ostrov.
„Jakýkoliv pokus zabránit sjednocení Tchaj-wanu a Číny je odsouzen k neúspěchu,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. „Vnější síly, které se pokusí využít Tchaj-wan k oslabení Číny a usilují o vyzbrojení ostrova, jen podporují aroganci stoupenců nezávislosti (Tchaj-wanu) a podněcují riziko bezprostřední války v Tchajwanském průlivu,“ tvrdí mluvčí.
Před několika dny oznámily Spojené státy, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11 miliard dolarů (226 miliard korun). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy.
Tchaj-pej mluví o zastrašování
Tchaj-pej čínské manévry kritizuje. „V reakci na ignorování mezinárodních norem čínskými úřady a využití vojenského zastrašování sousedních zemí Tchaj-wan vyjadřuje své hluboké odsouzení,“ uvedla tchaj-wanská prezidentská kancelář.
Čína se snaží všemi způsoby rozdělit tchajwanskou společnost, uvedl v reakci na cvičení premiér Čuo a vyzval proto Tchajwance, aby byli obezřetní. Peking by podle něho měl také v době cvičení zajistit bezpečnost civilních letadel a lodí, které se budou pohybovat v okolí. Tchaj-pej odhaduje, že až sto tisíc cestujících se bude kvůli manévrům potýkat se zpožděním svých letů.
Napětí mezi Pekingem a Tokiem
Rozsáhlé manévry podle Reuters následují po několikatýdenním napětí mezi Čínou a Japonskem. Japonská premiérka Sanae Takaičiová 7. listopadu totiž řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015.
Čínský generální konzul v Ósace jí za to vyhrožoval „uříznutím hlavy“, načež Tokio podalo Číně protest. Peking naopak podal protest Japonsku, obvinil jej z provokací a pohrozil, že Japonsko utrpí od čínské armády zdrcující porážku, pokud by zakročilo.
Sinolog: Nové je napětí kolem Filipín a Japonska
Sinolog Ondřej Kučera z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci označil čínské manévry za přímou reakci na prodej amerických zbraní Tchaj-wanu. „Situace není dramaticky vážná v tom smyslu, že je to něco, co se periodicky opakuje. Je to už třetí takovéto následné cvičení, které funguje ve velmi podobném duchu. Nedá se říct, že by stoupalo napětí proti tomu stavu, který tu byl před tím prodejem zbraní.“
Číňané nicméně podle něj potřebovali dát jasně najevo, že prodej zbraní Tchaj-wanu považují za velmi nevhodný, a cvičení je signálem i směrem do Čínské lidové republiky.
Napětí v regionu ale podle Kučery zvyšují jiné aktivity. „To, co se zhoršilo, není samotná situace kolem Tchaj-wanu, ale zhoršil se vztah mezi Čínou a Filipínami,“ naráží na několik střetů mezi oběma zeměmi z poslední doby, „a mezi Čínou a Japonskem,“ připomíná výše zmíněný vývoj mezi Pekingem a Tokiem.
„Najednou tu nemáme jeden izolovaný ostrov napětí, který už je obvyklý a na který jsme si do určité míry zvykli, ale máme tady nové a poměrně překvapivé vyústění situace, zejména v Japonsku,“ shrnul expert, co nová situace v regionu znamená.
Čína hodlá získat Tchaj-wan i silou
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
