Tchajwanský průliv

Čína ukončila velké manévry svého loďstva v okolí Tchaj-wanu, které byly největším cvičením za několik let. Podle agentury AFP to sdělily tchajwanské úřady, podle nichž Peking za poslední roky zvyšuje svou hrozbu pro bezpečnost ostrova i celé oblasti. Čína podle agentury Reuters uvedla, že je na jejím rozhodnutí, zda a jak velké manévry uspořádá, a že bude její armáda připravena k nasazení proti separatistickým silám.

Tchaj-wan vyzval Čínu, aby ukončila svoji vojenskou aktivitu v jeho okolních vodách. Svými manévry podle něj jednostranně podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a narušuje mezinárodní dopravu a obchod. Podle Tchaj-peje jsou manévry největší za téměř tři dekády, napsal web deníku The New York Times (NYT).

Tchajwanský prezident Laj Čching-te v projevu k příležitosti státního svátku slíbil, že bude podporovat samosprávný status ostrova a zabrání jeho anexi. Zároveň se zavázal spolupracovat s Pekingem v otázkách, jako je změna klimatu nebo udržování regionální bezpečnosti. Čína na Lajův projev reagovala slovy, že Tchaj-wan „nemá žádnou takzvanou suverenitu“, píše agentura Reuters.

Čínská armáda v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, Laj ujistil, že hodlá dále chránit svobodu a demokracii.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Sobotní prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál vládní kandidát a současný viceprezident William Laj, vyplývá z výsledků po sečtení více než 90 procent okrsků. Druhý v pořadí, kandidát opozice Chou Jou-i, který prosazuje zlepšení vztahů s Pekingem, uznal porážku. Tchajwanci volili i nový parlament.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Tajfun Doksuri si na Tchaj-wanu vyžádal jednu oběť a na sedm desítek zraněných, narušil také dodávky elektřiny tisícům domácností a vyvracel stromy. Poté se přesunul k čínské pevnině, kde postihl více než 724 tisíc lidí. V provincii Fu-ťien bylo před příchodem tajfunu evakuováno více než 416 tisíc obyvatel, informoval zpravodajský server CNN.

Tchaj-wan nasadil stíhačky, lodě a pozemní raketové systémy poté, co desítka čínských letadel překročila takzvanou středovou linii Tchajwanského průlivu. Ministerstvo obrany ostrovního státu, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, uvedlo, že čtyři čínská plavidla v oblasti vykonávala bojové hlídky.

Čínské vojenské plavidlo v Tchajwanském průlivu zkřížilo trasu americkému torpédoborci a nebezpečně se mu přiblížilo. Zatímco Spojené státy musí už rok a čtvrt věnovat značnou pozornost a zdroje východní Evropě, Čínská lidová republika dává častěji najevo sebevědomí i svaly v jihovýchodní Asii.

Čínský ministr obrany Li Šang-fu v neděli odsoudil vytváření vojenských aliancí „podobných NATO“ v oblasti Asie a Tichomoří. Li ve svém vyjádření na asijském bezpečnostním fóru v Singapuru narážel na Spojené státy, které posilují obrannou spolupráci se zeměmi regionu v reakci na rozpínavost Pekingu, uvedla agentura AFP. Americký šéf obrany Lloyd Austin naopak varoval Čínu před nezodpovědným chováním.

Evropské námořnictvo by mělo hlídkovat ve sporné oblasti Tchajwanského průlivu, uvedl v komentáři pro deník Le Journal Du Dimanche šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Znovu zdůraznil, jak zásadní význam podle něj má Tchaj-wan pro Evropu.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v Manile sešel s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším. Podle českého ministerského předsedy bylo předmětem jednání posilování diplomatických a hospodářských vztahů obou zemí i mezinárodní politika. Filipínský prezident na společné tiskové konferenci po setkání uvedl, že s Fialou diskutovali mimo jiné o problematice Západofilipínského moře, o situaci v Tchajwanském průlivu a o válce na Ukrajině.

Nejvyšší čínský diplomat Wang I řekl, že doufá a věří, že Německo podpoří „mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem.“ Během setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. Informuje o tom agentura Reuters.

Tchaj-wan se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Uvedl to úřad tchajwanské prezidentky, čímž reagoval na prohlášení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v neděli na sjezdu komunistické strany v Pekingu řekl, že je pro mírové sjednocení s Tchaj-wanem, ale že Čína se nevzdá svého práva použít k tomu i sílu, bude-li vyprovokována.

Dvě americké válečné lodě propluly mezinárodními vodami Tchajwanského průlivu. Stalo se tak poprvé od rozsáhlého vojenského cvičení, které Čína uspořádala po návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Washington již dříve oznámil, že oblastí proplují jeho lodě či proletí jeho letadla, uvedla v neděli agentura AFP. Peking uvedl, že je připraven zareagovat na jakoukoliv provokaci. Tchaj-wan později informoval, že v blízkosti ostrova zaznamenal čínská letadla a lodě.

Na Tchaj-wan podle místních médií dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. Zákonodárci mají během následujících dvou dnů v plánu setkání s vysoce postavenými představiteli Tchaj-wanu, uvedla tamní média. Návštěvu považuje Čína za projev nezájmu o stabilitu regionu a za zasahování do vnitřních záležitostí.

Peking využívá svá vojenská cvičení v blízkosti Tchaj-wanu k přípravě invaze, uvedl šéf tchajwanské diplomacie Joseph Wu. Čína podle něj hledala záminky pro zahájení manévrů a jedním z nich byla návštěva šéfky Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Plánované armádní cvičení v úterý ráno spustil také Tchaj-wan. Jeho ministerstvo obrany oznámilo, že dělící linii v Tchajwanském průlivu v úterý překročilo šestnáct čínských bojových letadel.

Tchajwanské ministerstvo obrany v neděli podle agentury Reuters oznámilo, že několik čínských armádních lodí, letadel a dronů se dál zapojuje do vojenských cvičení a provádí manévry simulující útok na Tchaj-wan. V oblasti průlivu v neděli napočítalo 66 čínských letadel a čtrnáct lodí. Resort také oznámil, že Tchaj-wan v reakci na tyto manévry vyslal do oblasti svá plavidla a letadla. Většina hlášení o čínských vojenských cvičeních v blízkosti ostrova podle resortu už neplatí.

Čínská letadla a lodě v sobotu ráno uskutečnily cvičení simulující útok na hlavní ostrov Tchaj-wanu. Uvedlo to tchajwanské ministerstvo obrany a dodalo, že do jeho vzdušné obranné zóny pronikly dvě desítky čínských letounů. Předtím ministerstvo oznámilo, že Tchaj-wan v pátek pozdě večer vypálil světlice, aby varoval sedm bezpilotních letounů, které kroužily nad jeho souostrovím Ťin-men a neidentifikované letadlo nad odlehlým souostrovím Ma-cu.

Pět čínských balistických raket dopadlo do japonské výlučné ekonomické zóny, napsala agentura Kjódó s odkazem na japonskou vládu, která incident odsoudila. Stalo se tak poprvé, uvedl japonský ministr obrany Nobuo Kiši. Čína ve čtvrtek zahájila ve vodách a ve vzdušném prostoru obklopujícím Tchaj-wan vojenské cvičení. Podle Tchaj-wanu při něm vypálila několik balistických raket v blízkosti souostroví Ma-cu.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Čína v reakci na návštěvu náměstka amerického ministerstva zahraničí Keitha Kracha na Tchaj-wanu zahájila vojenské cvičení v blízkosti Tchajwanského průlivu. Zdůvodňuje to „ochranou své svrchovanosti“. Třídenní návštěvu Tchaj-wanu, který Peking považuje za své území, zahájil Krach ve čtvrtek. Čína dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání samostatnosti ostrova.