Tchaj-wan nasadil stíhačky, lodě a pozemní raketové systémy poté, co desítka čínských letadel překročila takzvanou středovou linii Tchajwanského průlivu. Ministerstvo obrany ostrovního státu, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, uvedlo, že čtyři čínská plavidla v oblasti vykonávala bojové hlídky.
Tchaj-wan je v pohotovosti. Čínské letouny narušily středovou linii
Je to již podruhé během necelého týdne, kdy Tchaj-wan zaznamenal obnovenou čínskou vojenskou aktivitu. Ve čtvrtek 37 čínských vojenských letadel vletělo do zóny protivzdušné obrany ostrova a některá z nich pokračovala do západního Pacifiku.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního odpoledne místního času (brzy ráno SELČ) zaznamenalo 24 letounů čínského letectva, a to stíhaček i bombardérů. Deset z nich překročilo středovou linii Tchajwanského průlivu, která již léta slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami. Čína nicméně tvrdí, že ji neuznává a od loňského roku ji běžně překračuje.
Tchaj-wan reagoval nasazením svých stíhaček, lodí a pozemních raketových systémů. Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář – podobně jako ve čtvrtek – nereagovalo.
Číně se nelíbí tchajwanská spolupráce s USA
Čína již dříve uvedla, že takové mise mají chránit svrchovanost země a jsou zaměřeny proti „tajným dohodám“ mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy, které jsou nejdůležitějším mezinárodním spojencem ostrova a dodavatelem zbraní.
V dubnu Čína okolo ostrova uspořádala velké vojenské cvičení poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v USA setkala se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. Velké manévry Čína uspořádala i loni, tehdy v reakci na návštěvu tehdejší šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.
Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle. Peking ho ale považuje za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita.
