Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že do pondělní desáté hodiny místního času (4:00 SELČ) zaregistrovalo v blízkosti ostrova jedenáct čínských válečných plavidel a 59 čínských vojenských letadel. Třicet devět plavidel přitom překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Čínské manévry skončily v pondělí odpoledne SELČ.
Čínská armáda zahájila v sobotu v okolí Tchaj-wanu třídenní vojenské manévry, které měly podle čínské státní televize za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ ostrova, na nějž si Peking činí nárok.
I v pondělí čínská letadla „přepravující skutečnou munici“ během manévrů simulovala útoky na Tchaj-wan, konstatoval Peking. Tchajwanská armáda poznamenala, že aktivity Číny v okolí ostrova bedlivě sleduje.
Do cvičení bojové připravenosti se podle Pekingu zapojila i čínská letadlová loď Šan-tung. Podle tchajwanského ministerstva obrany čínská letadlová loď operovala v západním Pacifiku.
Připraveny k boji
Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že letadlová loď Šan-tung prováděla vzdušné operace v blízkosti japonských Okinawských ostrovů.
„Jednotky jsou připraveny k boji v jakoukoli dobu, aby rezolutně odpověděly na tchajwanskou nezávislost či zahraniční vměšování,“ citovala AP z prohlášení velení východního okruhu čínské armády.
Letošní cvičení bylo menší než to z loňského srpna, které Peking prováděl poté, co na ostrově jednala tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Během loňských čínských manévrů u Tchaj-wanu Peking otestoval i balistické střely. Tentokrát cvičení neomezilo z větší části ani námořní dopravu, uvedla AP. Manévry se nyní soustředily zejména na letecké síly.
Život na Tchaj-wanu během třídenního vojenského cvičení pokračoval normálně, bez známek paniky, a letecká doprava fungovala bez omezení. „Většina lidí se pravděpodobně nebojí, protože věří, že Čína válku nezačne,“ citovala agentura Reuters osmasedmdesátiletého bývalého vojáka.
Současné manévry dávají tiskové agentury do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, která se uskutečnila minulý týden.
Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii a vyzývá ostatní státy světa, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Před schůzkou Cchaj Jing-wen a McCarthyho pohrozil Peking blíže neupřesněnými odvetnými kroky.
Americký torpédoborec
Rivalita mezi Čínou a Spojenými státy se v pondělí ukázala také v Jihočínském moři. V blízkosti Spratlyho ostrovů, které si nárokuje Peking, tam proplul americký torpédoborec. „Operace podpořila práva, svobody a zákonné využívání moře,“ napsalo námořnictvo v prohlášení.
Plavidlo podle Pekingu monitorovalo čínské letectvo. „Torpédoborec s řízenými střelami USS Milius provedl nelegální průnik do vod u útesu v souostroví Nan-ša bez souhlasu čínské vlády,“ prohlásil mluvčí jižního velitelství čínské armády.
Americké námořnictvo takové operace v rámci práva svobodné plavby podniká pravidelně. Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Nároky na určité oblasti si činí i Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
Už minulý měsíc se kvůli plavbě torpédoborce Milius USA a Čína dostaly do konfliktu. Peking tehdy tvrdil, že plavidlo vstoupilo do jeho vod v Jihočínském moři u Paracelských ostrovů.
