Čína bagruje dno kolem tchajwanských ostrůvků. Regionální přetlačovaná má i zvláštní podoby

Vláda v Pekingu používá ve svém tlaku na Tchaj-wan i netradiční metody. K souostroví Ma-cu vzdálenému jen pár kilometrů od jí ovládaného území vysílá stovky lodních bagrů, které těží písek ze dna okolních vod. Ničí tak živobytí tamních rybářů, získávají surovinu potřebnou pro rozšiřování vlastních pobřežních měst a vyčerpávají tchajwanskou pobřežní stráž nutností neustálých zásahů. Netradičních metod geopolitické přetlačované je v regionu k vidění víc.

Pevnina asijského kontinentu je z lodí tchajwanských strážníků často na dohled, popisují reportéři agentury Reuters, kteří se s nimi vydali na patrolu. Připlouvají odtud bagrovací lodě s až třicetkrát větším výtlakem, než mají běžná plavidla pobřežní stráže. Kotví těsně za hranicí výsostných vod souostroví a těží ze dna písek. Mnohé nemají žádné jméno, což strážníkům komplikuje jejich identifikaci i vzájemnou komunikaci.

Někdy hranici překročí. Loď pobřežní stráže je vybavena dvěma vodními děly a kulometem. Většinou stačí, aby ji posádka těžařů spatřila, a odpluje. Jakmile se však dohled ztratí, vrací se zpět k práci.

Souostroví Ma-cu červeně, Tchaj-wan žlutě, pevninská Čína šedě
Zdroj: Wikimedia Commons

Šedá zóna

Bagrování písku je součástí takzvané šedé zóny, jak se v mezinárodních vztazích v poslední době označuje činnost spadající mezi mír a válku. Základní myšlenkou je v tomto případě obrovský rozdíl ve velikosti. Čína má 267krát víc obyvatel a 22krát vyšší HDP, takže ji dlouhodobá mírná konfrontace vyčerpává významně méně.

V podobném duchu čínští komunisté přistupují i k dění ve vzduchu. Posílají své letouny do oblasti, již Tchaj-wan považuje za svou, čímž nutí tamní letectvo k vzletům. A těch si menší země může dovolit vzhledem k menšímu rozpočtu i počtu pilotů méně, jak v debatě Deutsche Welle upozornila expertka Německého mezinárodního a bezpečnostního institutu Gudrun Wackerová.

Vyčerpávání ozbrojených sil je však jen jedním z důsledků bagrování písku okolo Ma-cu. Další jsou mnohem konkrétnější a obyvatelé je pociťují přímo: přetrhané komunikační kabely, odliv turistů obávajících se napjaté atmosféry a úbytek ryb v místních vodách.

Z desítek tisíce

Tchajwanské úřady tvrdí, že z okolí Ma-cu i z dalších oblastí ve svých vodách vyhání čím dál víc bagrovacích lodí. V roce 2018 jich napočítaly sedmdesát, o rok později šest stovek, pak už čtyři tisíce.

I proto Tchaj-wan loni spustil na vodu novou třídu lodí pobřežní stráže nazvanou Ťia-I v přepočtu za dvě miliardy korun za kus. S výtlakem čtyř tisíc tun, jedním vodním dělem navíc a především několika raketovými a kulometnými systémy už neaspiruje jen na vyhánění, ale i na zadržení lodí, které vplují do výsostných vod Tchaj-wanu.

Loď tchajwanské pobřežní stráže třídy Ťia-I
Zdroj: Wikimedia Commons

Plánuje také významné rozšíření flotily. Do roku 2027 chce spustit na vodu přes 140 nových plavidel pobřežní stráže.

Pekingská vláda všechna obvinění odmítá. Čínský úřad pro správu věcí Tchaj-wanu tvrdí, že nelegálně plující plavidla sám zastavuje, a dodává, že drtivá většina jich pracuje legálně. Celý Tchaj-wan i s jeho vodami totiž považuje za vlastní území. Naopak obviňuje protistranu z nebezpečného a násilného chování.

Obavy z invaze

Komunisté v Pekingu dávají jasně najevo, že Tchaj-wan považují za svůj. V poslední době se pod vládou Si Ťin-pchinga chovají čím dál sebevědoměji a asertivněji a na ostrově i jeho malých souostrovích včetně Ma-cu roste nervozita.

Jeden z tamních rybářů Čchen Kchuo-čchiang reportérům Reuters obavy vyjádřil jasně: „Nechceme, aby nám vládla pevninská Čína. Máme svobodu a ta je tam omezená.“ Strach posiluje i dění v Hongkongu, kde se Peking rozhodl přistoupit k tvrdé linii a podřídit si tamní demokratické společenské struktury.

Tchaj-wan se na rozdíl od Hongkongu může spolehnout na pomoc Spojených států, které mají dokonce zákon zavazující je k dodávkám zbraní a dalších obranných technologií. Zda by přišly v případě invaze z pevninské Číny na pomoc, však záměrně neříkají. Uplatňují politiku „strategické nejednoznačnosti“, která má odradit komunisty od vojenské akce i Tchajwance od formálního vyhlášení nezávislosti, jež by tuto akci téměř jistě vyvolalo.

Když se Joe Biden v říjnu uřekl a odpověděl „ano“ na dotaz novináře, že by Američané do boje šli, začala americká diplomacie horečně uvádět věci na pravou míru, připomíná web The Diplomat.

Jihočínské moře

Zdrojem přesvědčení, že Peking si věří na rozšiřování svého vlivu, je i dění v Jihočínském moři. Využívá mělčin a neobydlených ostrůvků ve Spratlyho a Paracelském souostroví, které během několika let pomocí přesunu milionů tun písku vytáhl z hladin a postavil na nich své vojenské základny.

Čínské lodě budují základnu na Spratlyho ostrovech, 2015
Zdroj: Reuters

Jedním z nich je atol s anglickým názvem Mischief, který podle rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu v Haagu z roku 2016 patří do výlučné ekonomické zóny Filipín. A právě ty se o pouhých čtyřicet kilometrů východně také uchýlily k neortodoxní metodě geopolitické přetlačované.

Nároky v Jihočínském moři
Zdroj: Voanews

Už roku 1999 na mělčině zvané Second Thomas Shoal zanechaly vrak lodi Sierra Madre, kde od té doby neustále přebývá několikačlenná vojenská posádka. A kolem ní se pravidelně odehrávají vypjaté incidenty.

Například 16. listopadu 2021 se tam vydaly dvě filipínské zásobovací lodě. Do cesty jim vplula tři čínská plavidla pobřežní stráže a vodními děly je donutila obrátit kurz a vrátit se. Nikdo nebyl zraněn, avšak zásoby nedorazily, upozorňuje pro Eurasia Review politolog Rommel C. Banlaoi z Filipínské asociace čínských studií.

Diplomacie obou zemí se po incidentu vzájemně obvinily z narušení svých vod a z nebezpečných provokací. Tím protentokrát vše skončilo.

Napětí ve východní Asii již několik let stoupá, a to především kvůli rostoucím materiálním možnostem, vojenským schopnostem a ambicím Číny nespokojené se svým postavením v regionu i celkovým mezinárodním uspořádání. Současně je však zatím očividné, že se pekingská vláda i ostatní hráči v oblasti úzkostlivě vyhýbají otevřené vojenské konfrontaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje poslat stovky Evropanů na Guantánamo, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá poslat do detenčního zařízení na námořní základně Guantánamo na Kubě tisíce lidí včetně stovek Evropanů, kteří v USA pobývají nelegálně. Americká vláda by jejich přesun mohla zahájit už tento týden a neplánuje o něm informovat vlády domovských zemí zadržených, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele s informacemi o plánech.
před 45 mminutami

Počet migrantů mířících nelegálně do EU klesl o pětinu

Počet migrantů mířících nelegálně do Evropské unie klesl v prvních pěti měsících letošního roku o pětinu. Od ledna jich vnější hranice Unie podle předběžných dat překročilo 63 700, uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).
před 1 hhodinou

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal.
před 3 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie v L. A. hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 4 hhodinami

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 8 hhodinami
Načítání...