Jihočínské moře

Pět mrtvých si zatím ve Vietnamu vyžádal tajfun Kalmaegi, který stomilionovou zemi zasáhl ve čtvrtek, píše agentura AFP. Na Filipínách počet obětí živlu stoupl na 188, dodala.

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze. Tajfun později zasáhl i centrální Vietnam, úřady varují před sesuvy půdy a povodněmi.

Čínští celníci zabavili v provincii Šan-tung na východě země šedesát tisíc map, které podle nich chybně označovaly Tchaj-wan. Podle serveru BBC News Peking neupřesnil konkrétní nesrovnalosti. Čína považuje ostrov za svou vzbouřenou provincii.

Ambice Číny v Indo-Pacifiku sílí. Peking se kvůli územním nárokům dostává do střetů s Tokiem i s dalšími spojenci USA včetně Manily. Na sporné mělčině Scarborough plánuje zřídit přírodní rezervaci, přestože oblast byla po staletí lovištěm filipínských rybářů.

V Jihočínském moři došlo k incidentu, kdy plavidlo čínské pobřežní stráže při pokusu zastrašit filipínskou hlídkovou loď omylem přídí narazilo do jiného plavidla spadajícího pod čínské námořnictvo, uvedly v pondělí filipínské úřady. Škody jsou prý tak značné, že je čínská loď neschopná plavby. Incidenty v této oblasti jsou časté a srážky lodí těchto zemí nejsou neobvyklé.

Čína obvinila Filipíny, že si hrají s ohněm. Reagovala tak na slova filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího, podle něhož by byl ostrovní stát vtažen do jakéhokoli konfliktu Číny a USA o Tchaj-wan. Marcos to zdůvodnil nutností chránit Filipínce na Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Obchod a situace v rusko-ukrajinské válce budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla ekonomické zájmy obou subjektů zatím sblížit nedokázala. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání.

Malá ostrovní demokracie Palau v Indo-Pacifiku se stala středobodem geostrategického soupeření mezi Spojenými státy a Pekingem. Z vyšetřování agentury Reuters vyplývá, že Číňané si pronajímají půdu u vojenských zařízení USA a země se proměnila v centrum hazardu, pašeráctví drog a praní špinavých peněz. Peking obvinění z pokusu o destabilizaci Palau popírá.

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.

Nedůvěra mezi Japonskem a Čínou postupně nabírá na obrátkách. Tokio se ostře ohradilo proti narušení svého vzdušného prostoru čínským vojenským letounem, předvolalo si kvůli tomu zástupce čínského velvyslanectví. Průzkumné letadlo podle japonské diplomacie přelétalo v pondělí dvě minuty nad ostrovy Dandžo západně od jednoho z hlavních ostrovů Kjúšú. Peking reagoval prohlášením, že okolnosti prověřuje.

V Jihočínském moři se srazila čínská a filipínská plavidla. Podle čínské pobřežní stráže filipínská loď ignorovala varování a „záměrně“ narazila do čínského plavidla. Filipínské úřady tvrdí, že poškozena byla dvě jejich plavidla po srážce s čínskými loděmi, a obvinily naopak Peking, že prováděl „nezákonné a agresivní manévry“. Incidenty v této oblasti jsou časté a ani srážky lodí těchto zemí tam nejsou neobvyklé. Obě strany se vzájemně obviňují z eskalace napětí v regionu.

Spojené státy a Filipíny oznámily další posílení vzájemného spojenectví během návštěvy amerických ministrů zahraničí a obrany Antonyho Blinkena a Lloyda Austina v Manile. Oba vysocí američtí představitelé se setkali se svými filipínskými protějšky a s tamním prezidentem Ferdinandem Marcosem.

Čína a Filipíny dosáhly dohody, která by měla ukončit konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom informovala agentura AP. Nedaleko ostrůvku Second Thomas Shoal, který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, letos dochází k opakovaným střetům filipínských a čínských plavidel. Ty vyvolávají obavy z potenciálně větších konfliktů, do nichž by se mohly zapojit i Spojené státy.

Čína a Filipíny jednají o zmírnění napětí v Jihočínském moři. Mezi oběma zeměmi však stále přetrvávají významné rozdíly včetně nového konfliktu o filipínskou zásobovací loď. Čína se rozpíná i ve vodách kolem Tchaj-wanu. U jeho ostrovů nedaleko pevniny zabavila tchajwanskou rybářskou loď.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Ministr zahraničí Antony Blinken na Filipínách dohodl užší spolupráci v obraně. Spojené státy tak posilují protičínskou koalici v Indo-Pacifiku. V dubnu se v Bílém domě uskuteční první třístranný summit s Japonskem ve snaze čelit čínské aktivitě ve sporných vodách a Washington se kvůli rozšíření dodavatelských řetězců zajímá také o filipínskou výrobu čipů.

U příležitosti končící návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Vietnamu podepsali představitelé obou zemí desítky dohod o spolupráci. Rozhodnutí posílit vztahy států, které ovládají komunistické strany, označili jejich představitelé za strategické, informovala ve středu agentura Reuters. Vztahy obou zemí zatěžují zejména spory ohledně Jihočínského moře.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Čína a Filipíny se navzájem obvinily z incidentu v Jihočínském moři, při kterém se srazily jejich lodě. Uvádí to agentura AFP. Kontrolu nad téměř celým Jihočínským mořem si nárokuje Peking, s čímž však nesouhlasí Filipíny a další země, jež leží u těchto vod, které jsou klíčovou obchodní trasou.

Neshody Číny a Filipín kvůli sporným vodám v Jihočínském moři pokračují. Přibývá incidentů, při kterých čínské lodě blokují a ohrožují filipínská plavidla. Poslední se odehrál v pátek. Filipíny přitom stále důrazněji vzdorují. Ve snaze připravit se na čínskou hrozbu se v oblasti koná námořní cvičení devíti zemí v čele se Spojenými státy.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Americký prezident Joe Biden se zúčastnil obchodního fóra v Hanoji. Setkal se také s premiérem Pham Minh Chinhem a s prezidentem Vo Van Thuongem. Jednali o významu Vietnamu ve světové produkci čipů. Bílý dům zároveň oznámil, že letecká společnost Vietnam Airlines uzavřela s americkou firmou Boeing smlouvu o nákupu padesáti letounů 737 MAX v hodnotě 7,8 miliardy dolarů (177,7 miliardy korun). Na obchodním fóru v Hanoji Biden řekl, že vztahy mezi Spojenými státy a Vietnamem vstoupily do nové fáze.

Čínský ministr obrany Li Šang-fu v neděli odsoudil vytváření vojenských aliancí „podobných NATO“ v oblasti Asie a Tichomoří. Li ve svém vyjádření na asijském bezpečnostním fóru v Singapuru narážel na Spojené státy, které posilují obrannou spolupráci se zeměmi regionu v reakci na rozpínavost Pekingu, uvedla agentura AFP. Americký šéf obrany Lloyd Austin naopak varoval Čínu před nezodpovědným chováním.