Čína a Filipíny jednají o zmírnění napětí v Jihočínském moři. Mezi oběma zeměmi však stále přetrvávají významné rozdíly včetně nového konfliktu o filipínskou zásobovací loď. Čína se rozpíná i ve vodách kolem Tchaj-wanu. U jeho ostrovů nedaleko pevniny zabavila tchajwanskou rybářskou loď.
Rozpínavá Čína se dostává do konfliktů s Filipínami i Tchaj-wanem
Události: Tchaj-wan a Filipíny se přou s Čínou (zdroj: ČT24)
Video ukazuje, jak čínská pobřežní stráž naráží do filipínské lodě. To je realita posledních měsíců v Jihočínském moři. Při jednom z nedávných střetů přišel filipínský námořník o prst.
Peking vysílá větší a vyspělejší lodě, které se chovají čím dál agresivněji, upozorňuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Spor o zásobování filipínské základny
Vodními děly brání Číňané například v zásobování lodi Sierra Madre, která slouží jako základna na Druhé Thomasově mělčině. Naposledy pak zabavili Filipíncům pušky pro vojenskou posádku a poškodili jim plavidlo mačetami, noži a kladivy. Kvůli potyčkám Manila posiluje obrannou spolupráci se Spojenými státy a Japonskem.
„Předvoláme si čínského velvyslance, vyjádříme stanovisko, že se nám nelíbí, co se stalo, a to je vše. Ale musíme dělat víc než to,” řekl k tomu filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší.
Peking je ochotný umožnit humanitární dodávky a výměnu posádky na Sierra Madre, pokud o nich budou Filipíny informovat předem a nebudou dopravovat materiál na opravu základny. To je pro Manilu nepřijatelné. „Filipínská strana se staví zády ke konsensu dosaženému s Čínou, zpochybňuje čínskou svrchovanost a územní celistvost a trvá na dodávkách stavebního materiálu na nezákonně zakotvenou válečnou loď,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning,
Na svobodu navigace v oblasti dohlížejí americké lodě a letadla. Smlouva zavazuje Spojené státy, aby Filipíny v případě napadení bránily, což může přerůst ve větší konflikt. „Kroky k deeskalaci bychom uvítali, ale činy jsou hlasitější než slova. A je jasné, že zejména v Jihočínském moři a v kontextu Druhé Thomasovy mělčiny jsou kroky Číny v rozporu s deklarovaným cílem deeskalace,“ zhodnotil vývoj mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel.
Konflikty Číny a Tchaj-wanu
Čína se rozpíná i ve vodách kolem Tchaj-wanu. U jeho ostrovů nedaleko pevniny zabavila tchajwanskou rybářskou loď. Tchajwanská pobřežní stráž uvedla, že loď se v úterý večer nacházela poblíž ostrovů Kinmen spravovaných Tchaj-wanem, které leží vedle čínských měst Sia-men a Čchüan-čou, ale v čínských vodách, když ji zadržely dva čluny čínské námořní správy.
Podle tchajwanské pobřežní stráže vyslal Tchaj-wan na pomoc své lodě a odvysílal výzvu, aby Čína rybářskou loď propustila. Čínská strana ale v odpovědi vzkázala protistraně, že nemá zasahovat. Tchajwanské lodě se poté stáhly, aby se vyhnuly konfliktu, a rybářská loď byla dopravena do čínského přístavu, dodala stráž.
Letní zákaz
Tchajwanský člun se ve vodách nacházel v době, kdy v Číně platí zákaz rybolovu, uvedla dále podle Reuters pobřežní stráž s tím, že Tchaj-wan bude s Čínou komunikovat a vyzve ji, aby rybáře co nejdříve propustila.
A právě porušením letního zákazu rybolovu zdůvodňuje zákrok čínská pobřežní stráž. Tvrdí také, že loď prováděla nelegální rybolov vlečnou sítí. Použité sítě podle čínské strany byly také mnohem menší, než je minimální velikost stanovená Pekingem, a tak prý poškozovaly mořské rybolovné zdroje a životní prostředí.
Náměstek šéfa tchajwanské pobřežní stráže Hsieh Ching-chin řekl tamním médiím, že Čína by měla vysvětlit, proč loď zadržela. Poukázal na to, že v předchozích případech byli rybáři propuštěni po zaplacení pokuty, když operovali v době, kdy Čína neměla rybolovnou sezónu.
Tchajwanské rybářské lodě nyní podle něj také musejí být ostražitější. Dodal, že pobřežní stráž rovněž posílí své hlídky. „Pobřežní stráž také vyzývá pevninskou stranu, aby k řešení této situace nepoužívala politické faktory,“ řekl Hsieh.
Trest smrti pro „zaryté separatisty“
Peking, který považuje Tchaj-wan za své území, se netají nelibostí vůči novému tchajwanskému prezidentovi Laj Čching-teovi, který se ujal úřadu letos v květnu. Čína o něm tvrdí, že je separatista, a krátce po jeho inauguraci začala se stupňováním tlaku včetně pokračujících vojenských akcí, obchodních sankcí a hlídek pobřežní stráže kolem ostrovů kontrolovaných Tchaj-wanem a sousedících s Čínou.
V červnu Peking pohrozil, že v krajním případě může ukládat „zarytým separatistům“, kteří se zasazují o nezávislost Tchaj-wanu, trest smrti. To stejně jako další stupňování napětí vyvolalo odsouzení ze strany Laje a jeho vlády i Spojených států.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
To, že si Tchaj-wan a Čína vzájemně zadržují rybářské lodě, které narušují hranice, není neobvyklé, připomíná Reuters. Podle údajů tchajwanské pobřežní stráže zadržel Tchaj-wan letos zatím pět takových lodí z Číny.
