Čínská armáda v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, Laj ujistil, že hodlá dále chránit svobodu a demokracii.
„Jde také o tvrdý trest za separatistické kroky tchajwanských sil usilujících o nezávislost a důrazné varování pro síly z vnějšku před zasahováním a provokacemi,“ prohlásilo východní velitelství čínské armády. Vojenské manévry Peking označil za „nezbytné a legitimní“ a zároveň vyzval Spojené státy, aby přestaly podporovat a povzbuzovat tchajwanskou nezávislost.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem tchajwanských ostrovů u čínského pobřeží jako Ťin-men či Ma-cu se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Podle čínské armády je cílem manévrů vyzkoušet „skutečné bojové kapacity“ armády.
První nácvik invaze
Desítky bojových letounů při něm společně s plavidly námořnictva a raketovými vojsky prováděly simulované útoky ve vybraných oblastech, uvedla čínská státní média. Bojové letouny podle nich nesly skutečné rakety.
„Vůbec poprvé čínská armáda nacvičuje útok na Tchaj-wan, invazi, nejenom ekonomickou blokádu jako v minulosti. Zároveň čínská armáda neoznámila žádnou bezletovou zónu nad Tchaj-wanem,“ přiblížila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Doplnila, že čínská státní média o manévrech velmi podrobně informují.
Čínská rétorika podle korespondentky není překvapivá, Peking reaguje na hlasy nacionalistů, kteří volají po co nejtvrdším postupu vůči Tchaj-wanu. I ostrov s manévry počítal, byť je Čína dopředu neohlásila, reportovala Šámalová.
Život na ostrově podle ní vojenská cvičení nepoznamenávají, veřejnost je na ně zvyklá a očekává, že budou čím dál častější, přičemž počítá i s ekonomickými sankcemi. Dle zpravodajky se ale Tchajwanci stále více zabývají myšlenkou, že by mohlo dojít k válce, byť většina stále věří, že tomu tak nebude, protože invaze by pro Peking byla nákladná a náročná.
Podle Šámalové ale bude zajímavé sledovat, jak manévry ovlivní mínění tchajwanských ostrovů ležících takřka na dohled pevninské Číny, jako jsou už zmiňovaný Ťin-men či Ma-cu. Tamní obyvatelstvo se totiž k Pekingu staví poměrně příznivě a volby tam pravidelně dopadají jinak než na hlavním ostrově, líčí zpravodajka, která nedávno Ťin-men navštívila. „Lidé nám říkali, že si jsou prakticky velice jistí, že pokud by došlo ke konfliktu, invazi, určitě to nebude na jejich ostrov, ale na hlavní ostrov Tchaj-wanu, protože oni mají s pevninskou Čínou velmi dobré vztahy,“ popsala.
Laj jako „separatista číslo jedna“
Čína cvičení, které podle ní potrvá do pátku, zahájila jen několik dnů poté, co se ujal úřadu nový tchajwanský prezident Laj Čching-te. Ten je dle Šámalové „pravděpodobně číslem jedna na seznamu takzvaných tchajwanských separatistů“. „Peking mu nemůže zapomenout, že se kdysi označil za pragmatického pracovníka pro nezávislost, přestože poté, co vstoupil do vysoké politiky, svou rétoriku zmírnil a pokračuje ve stopách své předchůdkyně,“ vysvětlila zpravodajka.
V pondělí Laj ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. O Tchaj-peji a Pekingu hovořil jako o rovnocenných partnerech.
Podle Pekingu je Laj „separatista“. Čínský ministr zahraničí Wang I o Lajovi řekl, že je „ostudný“. „Čínská státní média ho častují výrazy jako ignorantský a bezohledný vůdce, televize dokonce napsala, že bude určitě přibit na pilíř hanby,“ doplnila Šámalová. Ve čtvrtek státní televizní stanice CCTV uvedla, že o budoucnosti Tchaj-wanu může rozhodnout jedině 1,4 miliardy obyvatel celé Číny, nikoliv jen 23 milionů lidí žijících na Tchaj-wanu.
Čína ničí regionální mír, reagovala Tchaj-pej
Tchajwanský prezident v reakci na manévry ujistil, že bude nadále chránit svobodu a demokracii tváří v tvář „externím“ výzvám a hrozbám.
Tchaj-wan má „schopnost, odhodlání a sebevědomí potřebné k zajištění národní bezpečnosti“, vzkázalo Pekingu ministerstvo obrany ostrovní země. Na případnou obranu vyslal Tchaj-wan své námořní, pozemní a letecké jednotky. Jednání Číny Tchaj-pej odsoudila, ukazuje podle ní jen její „militaristickou mentalitu“.
Nejmenovaný tchajwanský činitel agentuře Reuters řekl, že jde o součást scénáře, který Tchaj-wan očekával. Má podle něj o pohybech čínských sil kompletní přehled. „Je politováníhodné, že si Čína vybrala ten nejhorší scénář, aby zničila mír v regionu,“ uvedl také.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
