Americký odvolací soud ve čtvrtek dočasně obnovil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, jež ve středu večer pozastavil americký federální soud pro mezinárodní obchod. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolací soud neuvedl žádné stanovisko ani odůvodnění, ale nařídil žalobcům, aby reagovali do 5. června, a Trumpově administrativě do 9. června.
Federální odvolací soud dočasně pozastavil platnost rozhodnutí, kterým byla zrušena cla prezidenta Trumpa, zatímco bude posuzovat odvolání administrativy proti rozhodnutí soudu nižší instance, napsal web byznysového listu The Wall Street Journal (WSJ).
Ve čtvrtečním stručném usnesení odvolací soud podle WSJ uvedl, že pozastavuje středeční rozhodnutí soudu pro mezinárodní obchod, dokud nebude moci vyslechnout další právní argumenty. Příkaz, známý jako administrativní pozastavení (an administrative stay), nebyl rozhodnutím o podstatě sporu, píše WSJ. Dodal, že správní odklady jsou v případě mimořádných odvolání běžné.
Odvolací soud pro federální obvod Washington požádal skupinu společností, které napadly cla, aby do 5. června předložily písemné vyjádření, v němž uvedou své argumenty. Soud zároveň pověřil ministerstvo spravedlnosti, aby na tuto zprávu odpovědělo do 9. června.
Poradce Bílého domu Peter Navarro ve čtvrtek uvedl, že pokud Trumpova administrativa nakonec prohraje soudní spory o svou obchodní politiku, bude se snažit zavést cla jinými prostředky. V rozhovoru s novináři v Bílém domě Navarro uvedl, že americká cla zůstanou po soudním odkladu prozatím v platnosti a že administrativa stále jedná s dalšími zeměmi o pokračování obchodních jednání.
Soud pozastavil středeční výrok, který také pozastavoval
Americký federální obchodní soud přitom ve středu pozastavil platnost cel, která Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle tohoto soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí okamžitě odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu.
Trump tvrdí, že k zavedení cel nepotřebuje obvykle nutný souhlas Kongresu, protože se dovozní poplatky týkají zemí, s nimiž mají Spojené státy obchodní deficity, a jde proto o otázku národní bezpečnosti. Tento postup zpochybnilo nejméně sedm žalob, s nimiž se na soudy obrátili odpůrci Trumpovy celní strategie, napsala agentura AP.
Federální obchodní soud se sídlem v New Yorku tedy ve středu vyhověl žalobě a platnost plošných tarifů pozastavil. Soudci také nařídili Trumpově administrativě, aby do deseti dnů vydala nové příkazy, které jsou v souladu se soudním zákazem. Tříčlenný soudní senát rozhodnutí zdůvodnil tím, že prezident podle něj nemá pravomoc zavádět cla a řešit obchodní politiku, která podle ústavy náleží Kongresu.
Obchodní deficit podle soudců není otázkou národní bezpečnosti, jak tvrdí Trump. Uvedli také, že nezpochybňují účinnost či správnost zaváděných tarifů, ale pouze jejich legálnost. Soud pro mezinárodní obchod má pravomoc rozhodovat občanskoprávní věci týkající se obchodu.
Zrušení se týkalo i plošných cel na Čínu, Kanadu a Mexiko
Soud s okamžitou platností ve středu zrušil všechny Trumpovy příkazy týkající se cel zavedených od ledna, která vycházela ze Zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA), tedy zákona určeného k řešení neobvyklých a mimořádných hrozeb v době národní nouze.
Kromě takzvaných recipročních cel oznámených v dubnu se zrušení týkalo i těch plošných zavedených dříve na Čínu, Kanadu a Mexiko. Soud nebyl požádán, aby se zabýval některými odvětvovými cly, tedy těmi, která Trump vydal na dovoz automobilů, oceli a hliníku s použitím jiného zákona.
„Momentálně se bude čekat, až rozhodne odvolací soud. (…) Cla budou vybírána dál, ale podle reakce trhu je vidět, že investoři věří, že to povede k větší zdrženlivosti ze strany Trumpovy administrativy a že je naděje na to, že soud i odvolací soud potvrdí, že překročila své pravomoci,“ vysvětlil amerikanista Jiří Pondělíček.
Verdikt podle médií může znamenat zásadní ránu pro Trumpovu strategii, s níž se snaží přimět další země k nákupu amerického zboží a firmy k přesunu výroby do USA.
Bílý dům se odvolal
„Není na nevolených soudcích, aby rozhodovali, jak řešit národní bezpečnost,“ prohlásil zástupce Bílého domu Kush Desai. Prezidentův úřad krátce po oznámení soudního rozhodnutí podal odvolání, které projednal federální odvolací soud ve Washingtonu. Další instancí je pak až nejvyšší soud USA.
„Bílý dům tvrdí, že není na nikým nevolených soudcích, aby rozhodovali, jak správně odpovědět na národní ekonomickou nouzi,“ doplnil zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal.
Rozhodnutí bylo vydáno v rámci dvou žalob, z nichž jednu podalo nestranické centrum Liberty Justice Center jménem pěti malých amerických podniků, které dovážejí zboží ze zemí zasažených těmito cly. Druhou podalo dvanáct amerických států.
Společnosti, mezi nimiž jsou například dovozce vína a lihovin z New Yorku nebo výrobce vzdělávacích sad a hudebních nástrojů se sídlem ve Virginii, uváděly, že tarify poškodí jejich schopnost podnikat. Další žaloby se projednávají.
Čína ve čtvrtek v reakci Spojené státy vyzvala, aby zrušily „protiprávní jednostranná celní opatření“. Britská vláda uvedla, že rozhodnutí soudu je domácí záležitostí USA a připomněla, že je to zatím pouze první fáze soudního řízení.
Federální soudce částečně zrušil i exekutivní příkazy
Ve čtvrtek i další americký soud na základě žaloby výrobce hraček rozhodl, že některá cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem jsou nezákonná. Federální soudce Rudolph Contreras zároveň částečně zrušil platnost exekutivních příkazů, které Trump oznámil při takzvaném dni osvobození. Čtvrteční rozhodnutí federálního odvolacího soudu se tohoto rozsudku netýká.
Soudce rovněž zamítl žádost Trumpovy administrativy, aby byl případ přesunut od federálního okresního soudu ve Washingtonu k soudu pro mezinárodní obchod, uvedl server Forbes.
Nové rozhodnutí je užší než rozsáhlý rozsudek federálního obchodního soudu, neboť Contreras pouze zablokoval Trumpově administrativě uvalení cel na konkrétní firmy, jež podaly žalobu, zatímco středeční rozhodnutí jednostranně zablokovalo Trumpově administrativě všechna cla uvalená na základě zmíněných exekutivních příkazů.
Stanovení cel podle IEEPA
Trump si nárokuje širokou pravomoc stanovovat cla podle IEEPA. Tento zákon byl v minulosti používán k uvalení sankcí na nepřátele USA nebo ke zmrazení jejich majetku. Trump je prvním americkým prezidentem, který jej použil k uvalení cel, a při rozhodování o nových tarifech na začátku dubna označil obchodní deficit za národní nouzový stav.
Šéf Bílého domu na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA z mnoha zemí světa. Řadě států zavedl vyšší tarify, v případě EU dvacet procent, u Číny až 145 procent, na což finanční trhy reagovaly prudkým propadem a ekonomové varovali před celosvětovými dopady obchodní války.
Brzy však Trump platnost zvýšených cel odložil, aby umožnil vyjednat obchodní dohody. V případě evropského bloku nedávno pohrozil clem padesát procent, opět jej však odložil do 9. července.
Odezva dolaru a akcií
Americký dolar, který od začátku Trumpova zavádění cel výrazně ztratil na hodnotě, začal po verdiktu soudu o pozastavení cel posilovat zejména vůči euru, jenu a švýcarskému franku. Později ale začal na devizových trzích oslabovat a smazal zisky z předchozích dnů. Dolarový index sledující hodnotu amerického platidla ke koši šesti světových měn kolem 17:20 SELČ odepisoval 0,5 procenta na 99,399 bodu. Investoři se připravují na právní bitvu o Trumpova cla, uvedla agentura Reuters.
Euro proti dolaru kolem 17:40 SELČ přidávalo 0,65 procenta na 1,1368 amerického dolaru. Proti japonskému jenu dolar ve stejnou dobu ztrácel 0,4 procenta na 144,187 JPY. Euro vůči jenu zpevňovalo o 0,23 procenta na 163,866 JPY.
Americké akcie zahájily čtvrteční obchodování růstem. Širší index S&P 500 v úvodu seance vykazoval nárůst zhruba o 0,5 procenta na 5915 bodů. Index technologického trhu Nasdaq Composite přidával téměř procento na 19 288 bodů. Dow Jonesův index zahrnující akcie tří desítek předních průmyslových podniků se zvýšil o 0,25 procenta na 42 202 bodů.
Náladu na trhu zlepšily také výsledky amerického výrobce čipů Nvidia, které překonaly očekávání analytiků. Akcie společnosti kolem 15:50 SELČ vykazovaly nárůst o více než pět procent.
Čtvrteční obchodování začaly růstem také evropské akcie, rozhodnutí soudu vyvolalo na globálních trzích zájem investorů o nákup rizikovějších aktiv. Nakonec ale zakončily den ztrátou, panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,8 pod 548 bodů. Prudce rostly akcie v Asii.
