Jiří Pondělíček

Americká Sněmovna reprezentantů a po ní i Senát jednoznačně podpořily návrh zákona, který by přinutil americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit spisy k případu odsouzeného sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Prezident USA Donald Trump už předestřel, že tento právní předpis podepíše, pokud jej schválí Kongres. Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od jeho bank.

Americký prezident Donald Trump ve středu večer místního času (v noci na čtvrtek SEČ) podepsal návrh zákona, který po bezmála 43 dnech plně obnovuje financování vládních úřadů. Návrh dříve schválila republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů. Federální úřady již provoz obnovují, očekává se, že vládní služby budou znovu zprovozněny v nejbližších dnech.

Po jaderných útocích na konci druhé světové války nabrala výroba atomových zbraní ve Spojených státech na rychlosti. Po pár letech ale Američané o monopol přišli a museli hledat rovnováhu ve světě, kde si najednou zničením hrozily dvě největší jaderné mocnosti.

Koncem srpna podnikla vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa kroky proti členům vlastních tajných služeb. Mezi nimi byli prezidentovi kritici nebo lidé, kteří vyšetřovali ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016. Americká média hovoří o „očistě“ nebo „terorizování zaměstnanců“. Podle osloveného experta situace působí, jako by Trump používal státní správu k „šikaně svých oponentů“.

Demokratické straně v USA po prohraných prezidentských volbách chybí lídr, který by ji sjednotil. Její progresivní voliči požadují posun doleva, ale podle oslovených analytiků by taková změna mohla odradit umírněný elektorát v klíčových státech. Už tak mají demokraté v otázkách řešení inflace nebo migrace nižší podporu veřejnosti než republikáni, zjistil nedávný průzkum serveru The Wall Street Journal (WSJ).

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Americký odvolací soud ve čtvrtek dočasně obnovil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, jež ve středu večer pozastavil americký federální soud pro mezinárodní obchod. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolací soud neuvedl žádné stanovisko ani odůvodnění, ale nařídil žalobcům, aby reagovali do 5. června, a Trumpově administrativě do 9. června.

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.

Americký prezident Donald Trump přednesl před oběma komorami Kongresu teatrální projev, který přinesl málo nového, shodli se ve vysílání ČT24 experti. Šlo podle nich spíše o seznam „bombastických“ prohlášení, přehánění a lží. Za jedinou překvapivou věc označili vstřícné gesto vůči Ruskem napadené Ukrajině.

Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského vůdce Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

Vztahy ukrajinského prezidenta se šéfem Bílého domu jsou složité. Donald Trump poslední dobou nebývale zesílil kritiku Kyjeva, přičemž Volodymyra Zelenského nazval diktátorem. Tento výrok vzal později zpět, nejspíš i proto, že se rýsuje rámcová dohoda o nerostech, kterou americký prezident protežuje. Zelenskyj kritiku odmítá, jeho reakce jsou však mírné. Pro Ruskem napadenou zemi je totiž pomoc USA zásadní.

Americký soudce dočasně zablokoval platnost nového prezidentského výnosu o občanství, informovala ve čtvrtek agentura AP. Prezident Donald Trump po své pondělní inauguraci podepsal nařízení, podle nějž by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem Spojených států nebo nemá v zemi trvalý pobyt.

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump v úterý informoval, že jeho poradcem pro národní bezpečnost se stane člen Sněmovny reprezentantů za stát Florida Michael (Mike) Waltz, bývalý příslušník speciálních sil, známých jako zelené barety.

Pravděpodobná kandidátka amerických demokratů do listopadové prezidentské volby Kamala Harrisová si za svého kandidáta na viceprezidenta vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Informaci serveru televize CNN potvrdila v příspěvku na Instagramu, kde vyzdvihla Walzovo úsilí o ochranu reprodukčních práv žen či jeho vztah k rodině. Společně pak vystoupili na volebním mítinku ve Filadelfii, kde Harrisová Walze představila jako člověka, který tvrdě pracuje pro svou zemi. Současný guvernér Harrisové poděkoval za důvěru, a za to, že do kampaně „přinesla zpět radost“.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pátečních Událostech, komentářích zhodnotil výsledky summitu Severoatlantické aliance pozitivně, myslí si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc. „Marně jsem při sledování summitu hledal slovo mír,“ namítl poslanec Jiří Kobza (SPD). Politici promluvili také o kampani v amerických prezidentských volbách. „Peníze by mohly být klíčovým faktorem, jestli Biden odstoupí,“ myslí si amerikanista Jiří Pondělíček, který byl dalším hostem této části debaty.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

Bývalý americký prezident Donald Trump se v noci na pátek vydal úřadům ve státě Georgie, kde čelí obvinění z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb. Ve věznici v okrese Fulton byl 77letý politik, který je veden jako vězeň číslo P01135809, vyfocen, jak je běžné u čerstvě zatčených. Stal se tak prvním exprezidentem USA, který se tomu musel podrobit.

Donald Trump chtěl po své volební porážce v roce 2020 narušit základní funkci americké vlády a jeho lži o výsledku hlasování vedly k bezprecedentnímu útoku na sídlo Kongresu. Řekl to zvláštní vyšetřovatel Jack Smith, jehož tým obvinil amerického exprezidenta z několika zločinů za různé aspekty snahy zablokovat potvrzení volebních výsledků. Trumpova kampaň obvinění označila za další „zkorumpovanou kapitolu“ v politicky motivovaném „honu na čarodějnice“. Rozhodnutí poslat obvinění k soudu znamená třetí obžalobu Trumpa, kterého Smith v červnu obvinil v oddělené kauze a který čelí také procesu ve státě New York. Exprezident mezitím pokračuje v kampani s cílem vrátit se do Bílého domu ve volbách příští rok.

Proti brutalitě policistů vůči afroamerickému obyvatelstvu v USA už deset let bojuje hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Nejviditelnější bylo po smrti George Floyda v roce 2020. Právě tehdy probíhala debata o rasových otázkách a diskriminaci i v některých evropských zemích. Třeba ve Velké Británii a Francii minimálně část společnosti vnímala, že to není jen americký problém, podotýká amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. Svět také tehdy obletělo video z policejního zásahu. Bez videí by si lidé neuměli představit, jak brutální, absurdní a naprosto zbytečné útoky proti Afroameričanům byly a jsou, upozorňuje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Bílý dům odsoudil výrok bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval ke zrušení pravidel včetně částí ústavy, aby po „zfalšovaných“ volbách mohl být jmenován prezidentem. Kritiku si Trump vyslechl i od části republikánů – řada z nich odsoudila jeho nedávné setkání s popírači holocaustu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago.