Jiří Pondělíček

Nově zvolený americký prezident Donald Trump v úterý informoval, že jeho poradcem pro národní bezpečnost se stane člen Sněmovny reprezentantů za stát Florida Michael (Mike) Waltz, bývalý příslušník speciálních sil, známých jako zelené barety.

Pravděpodobná kandidátka amerických demokratů do listopadové prezidentské volby Kamala Harrisová si za svého kandidáta na viceprezidenta vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Informaci serveru televize CNN potvrdila v příspěvku na Instagramu, kde vyzdvihla Walzovo úsilí o ochranu reprodukčních práv žen či jeho vztah k rodině. Společně pak vystoupili na volebním mítinku ve Filadelfii, kde Harrisová Walze představila jako člověka, který tvrdě pracuje pro svou zemi. Současný guvernér Harrisové poděkoval za důvěru, a za to, že do kampaně „přinesla zpět radost“.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pátečních Událostech, komentářích zhodnotil výsledky summitu Severoatlantické aliance pozitivně, myslí si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc. „Marně jsem při sledování summitu hledal slovo mír,“ namítl poslanec Jiří Kobza (SPD). Politici promluvili také o kampani v amerických prezidentských volbách. „Peníze by mohly být klíčovým faktorem, jestli Biden odstoupí,“ myslí si amerikanista Jiří Pondělíček, který byl dalším hostem této části debaty.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

Bývalý americký prezident Donald Trump se v noci na pátek vydal úřadům ve státě Georgie, kde čelí obvinění z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb. Ve věznici v okrese Fulton byl 77letý politik, který je veden jako vězeň číslo P01135809, vyfocen, jak je běžné u čerstvě zatčených. Stal se tak prvním exprezidentem USA, který se tomu musel podrobit.

Donald Trump chtěl po své volební porážce v roce 2020 narušit základní funkci americké vlády a jeho lži o výsledku hlasování vedly k bezprecedentnímu útoku na sídlo Kongresu. Řekl to zvláštní vyšetřovatel Jack Smith, jehož tým obvinil amerického exprezidenta z několika zločinů za různé aspekty snahy zablokovat potvrzení volebních výsledků. Trumpova kampaň obvinění označila za další „zkorumpovanou kapitolu“ v politicky motivovaném „honu na čarodějnice“. Rozhodnutí poslat obvinění k soudu znamená třetí obžalobu Trumpa, kterého Smith v červnu obvinil v oddělené kauze a který čelí také procesu ve státě New York. Exprezident mezitím pokračuje v kampani s cílem vrátit se do Bílého domu ve volbách příští rok.

Proti brutalitě policistů vůči afroamerickému obyvatelstvu v USA už deset let bojuje hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Nejviditelnější bylo po smrti George Floyda v roce 2020. Právě tehdy probíhala debata o rasových otázkách a diskriminaci i v některých evropských zemích. Třeba ve Velké Británii a Francii minimálně část společnosti vnímala, že to není jen americký problém, podotýká amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. Svět také tehdy obletělo video z policejního zásahu. Bez videí by si lidé neuměli představit, jak brutální, absurdní a naprosto zbytečné útoky proti Afroameričanům byly a jsou, upozorňuje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Bílý dům odsoudil výrok bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval ke zrušení pravidel včetně částí ústavy, aby po „zfalšovaných“ volbách mohl být jmenován prezidentem. Kritiku si Trump vyslechl i od části republikánů – řada z nich odsoudila jeho nedávné setkání s popírači holocaustu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago.

Floridský resort bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Mar-a-Lago prohledal americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). O „neohlášené razii“ informoval sám Trump. Operace se týká vyšetřování někdejšího prezidenta ohledně nakládání s tajnými dokumenty, napsala agentura AP s odvoláním na zdroj blízký záležitosti. FBI si z prohlídky odnesla několik krabic. O zásahu informovala i stanice CNN, FBI ani ministerstvo spravedlnosti razii zatím oficiálně nekomentovaly. Také Bílý dům odmítl záležitost komentovat.

Nejvyšší soud Spojených států v pátek zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství. To, že se vrcholová instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, rozhodla verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená to, že budou interrupce považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech. Podle agentury AP se dá očekávat, že možná až polovina amerických států interrupce zakáže.

Americká veřejnost silně reaguje na dramatické obrázky, které v posledních několika týdnech přicházejí z Afghánistánu, z nějž naopak odešli američtí vojáci. Popularita prezidenta Joea Bidena znatelně klesla navzdory tomu, že konec války si podle průzkumů přála většina Američanů bez ohledu na to, koho volí. Přesto je pravděpodobné, že až tato emocionální fáze opadne, Američané si spíš oddechnou, předpovídá amerikanista Jiří Pondělíček.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.

Dva další lidé podlehli zraněním, která utrpěli při střelbě v nákupním středisku v texaském El Pasu. Počet obětí se tak zvýšil na 22, přičemž někteří zranění zůstávají v kritickém stavu. Možným motivem pachatele by podle policie mohla být nenávist k migrantům. Redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž soudí, že americký prezident Donald Trump by sice byl pro přísnější regulaci držení zbraní, avšak naráží na republikánskou stranu a její voliče.