Americký viceprezident JD Vance svou kariéru postavil na odporu k zahraničím intervencím, ale prezident Donald Trump přesto zaútočil na Írán. Vance je pověřený vedením rozhovorů s Teheránem, ale podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka se spekuluje, že v nich hraje úlohu „obětního beránka“. O viceprezidentovi se dlouho mluvilo jako o nástupci Trumpa. Ten však spolu s lidmi v jeho okolí porovnává Vance s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
„Jestli se rozhovory nepodaří, budu z toho vinit JD Vance. Jestli se podaří, připíšu si za to veškeré zásluhy,“ prohlásil žertem Trump o jednání s Íránem na začátku dubna.
Vance pak vedl první kolo rozhovorů s představiteli Teheránu, které po 21 hodinách skončilo bez dohody poté, co Íránci odmítli přijmout americké požadavky ohledně zastavení vývoje jaderných zbraní. „Mezi Íránem a Spojenými státy panuje samozřejmě velká nedůvěra. Tento problém nevyřešíte přes noc,“ řekl k tomu Vance.
Viceprezident měl odletět na druhé kolo jednání v Pákistánu v průběhu tohoto týdne, ale jeho cesta nakonec byla odložena. O jeho roli v mírových rozhovorech přicházely z Bílého domu protichůdné informace a nebylo zřejmé, zda se jich bude účastnit.
„Spekuluje se, že Vance je v tomto obětním beránkem, protože instrukce – co má být ochotný přijmout, co naopak ne – jdou přímo od prezidenta,“ přiblížil Pondělíček. „Vance nemá svobodu do nich zasahovat, ale případný neúspěch všichni budou připisovat jemu,“ podotkl.
„Je zjevné, že minimálně v této fázi konfliktu se Írán necítí být poražen. Jestliže Trump na jednání Vance vyslal s nabídkou, která se rovná ultimátu, tak je jasné, že nemohl uspět,“ dodal.
Vance pod drobnohledem
Trumpovi spojenci tvrdí, že pozorně sledují, zda se Vance v otázkách ohledně Íránu či v jiných tématech, která u některých konzervativců vyvolala nevoli, vzdaluje od prezidenta, napsal server televizní stanice CNN. „On byl poměrně loajální, dokonce Trumpa bránil i proti výpadům z protiintervenčního křídla republikánské strany,“ dodal Pondělíček.
Jenže podle amerikanisty nejde jen o vystupování na veřejnosti, ale spory i na soukromých jednáních. „Trump nesnese odpor ani v soukromí, zvlášť když se potom ukáže, že ten člověk, který s ním nesouhlasil, měl pravdu,“ dodal.
Podle deníku The New York Times (NYT) to byl právě Vance, kdo během vnitřních diskusí v rámci americké administrativy vyjadřoval odpor proti zahájení války, zatímco ostatní skeptičtí ministři a představitelé americké vlády své výhrady stáhli a rozhodli se spoléhat na prezidentův instinkt a jeho neochvějnou víru, že válka bude rychlá a zdrcující.
Vance na svých názorech odmítajících intervence postavil svoji politickou kariéru i kandidaturu na viceprezidenta po Trumpově boku. V roce 2023 napsal článek do deníku The Wall Street Journal. „(Trump) má mou podporu, protože vím, že nebude bezhlavě posílat Američany bojovat do válek v zámoří,“ napsal tehdy Vance.
Trump odlišný Vanceův postoj připustil i na veřejnosti, ale odbyl ho jako nepodstatný. „Řekl bych, že se ve svém uvažování trochu lišil ode mě. Myslím, že nebyl tak nadšený z představy, že zaútočíme na Írán, ale nadšený byl,“ prohlásil americký prezident.
Katolík Vance se strefuje do papeže
Během dubna na akci organizace Turning Point USA v Georgii čelil Vance dotazům na útok na Írán a s ním související Trumpův spor s prvním americkým papežem Lvem XIV. Do slovní přestřelky se zapojil i viceprezident, i když je sám katolík, napsal server NYT.
Vance se odvolal na druhou světovou válku, aby obhájil americké bombardování Íránu před kritikou ze strany Vatikánu, čímž ještě zdůraznil potíže Bílého domu s ospravedlněním války na Blízkém východě.
„Stál Bůh na straně Američanů, kteří osvobodili Francii od nacistů?“ zeptal se Vance. „Myslím si, že odpověď zní určitě ano,“ dodal. Podle něj se papež mýlil, když řekl, že Kristovi učedníci „nikdy nestojí na straně těch, kteří pozvedají meče, potažmo dnes shazují bomby“.
Tato výměna názorů představuje pro Vance zvláštní dilema. Ke katolicismu konvertoval jako dospělý, chystá se vydat knihu o své cestě k víře a dlouhodobě se snaží budovat si podporu mezi věřícími voliči Republikánské strany.
Většina katolíků volila Trumpa a Vance, ale to se může změnit
Katolíci představují v USA asi dvacet procent populace a podle průzkumu televizní stanice CNN pro Trumpa hlasovalo šest z deseti katolických voličů. Někteří příznivci prezidenta, kteří jsou zároveň členy katolické církve, uvedli, že nesouhlasí s Trumpovými ostrými výroky o papeži, který je prvním americkým pontifikem.
Výkonný ředitel Family Institute of Connecticut a prominentní hlas americké katolické pravice Peter Wolfgang se během let změnil z opatrného Trumpova podporovatele v jeho nadšenějšího příznivce. Je silným zastáncem politiky plošného vyhošťování nelegálních migrantů, který reprezentuje JD Vance. Administrativu však silně kritizuje kvůli střetu s papežem, napsal server britské veřejnoprávní stanice BBC.
„Prezident Trump nechápe, jak funguje katolicismus. Papež není pouhou hlavou státu, je to zástupce Kristův. Útoky na něj jsou vnímány jako útoky na samotnou církev. Čím více bude papeže napadat, tím více klesne jeho podpora mezi katolickými voliči,“ míní Wolfgang.
Vance, nebo Rubia? Prezident se vyptává svých donorů
Vance byl dlouho považován za Trumpova jasného nástupce, ale prezident se již několik měsíců v soukromí ptá svých poradců, sponzorů a přátel na silné a slabé stránky svého viceprezidenta a ministra zahraničí Marca Rubia. Tím nutně staví tyto dva ambiciózní republikány proti sobě, napsal server The Wall Street Journal.
Krátce poté, co USA zahájily bombardování Íránu, se Trump setkal ve svém floridském sídle Mar-a-Lago se dvěma desítkami svých sponzorů. Zatímco si hosté pochutnávali na obřích krabech a hovězích steacích, zeptal se prý Trump přítomných: „Co si myslíte o JD Vancovi a Marcovi Rubiovi?“ Podle lidí přítomných v místnosti hosté hlasitěji podpořili Rubia.
V únoru Trump v rozhovoru s guvernéry označil Vance za „skvělého chlapa“, který může být „občas trochu tvrdý (…), musíme ho trochu brzdit“. Rubia popsal jako jeho „opačný extrém“. „Marco pracuje v sametových rukavičkách, ale pořád je to zabiják,“ dodal.
Rubio prošel transformací od Bushe k Trumpovi
Rubio začal svou politickou kariéru jako chráněnec Jeba Bushe a profiloval se jako tradiční republikánský kandidát, který zároveň přinese do stranické struktury svěží vítr a dokáže oslovit širokou veřejnost i voliče z latinskoamerické komunity, ze které sám pochází. Jenže po nástupu Donalda Trumpa k moci „v mnohém svou pozici přiblížil tomu, kam Trump republikánskou stranu posunul“, připomněl Pondělíček.
Podle lidí, kteří s prezidentem hovořili, Trump projevuje vůči Rubiovi stále větší náklonnost. V soukromí ho chválí a svým spolupracovníkům říká, že si myslí, že bývalý senátor za Floridu má šanci na zvolení do prezidentského úřadu. Navíc Trumpův důraz na zahraniční politiku v druhém funkčním období dostal Rubia do centra nejvýznamnějších kroků administrativy.
Rubio, který dlouhodobě zastává agresivní zahraniční politiku, se stal jednou z hlavních tváří současné vlády v souvislosti s útoky na Írán. Rubiova politická pozice by ale mohla utrpět, pokud by si s ním voliči spojili případné fiasko v této operaci.
Vance ručí za úspěch v midterms
Na Vanceovu politickou budoucnost budou mít velký vliv podzimní volby do Kongresu v polovině prezidentského mandátu – takzvané midterms. Viceprezident má v Republikánské straně na starost shánění financí a vedení předvolební kampaně pro kandidáty.
Pokud Vance pomůže straně vyhnout se výrazné ztrátě v Kongresu, tak by jeho politická síla mohla vzrůst. Nicméně pakliže republikáni zaznamenají volební debakl, tak je možné, že jeho straničtí kolegové za něj budou hledat náhradu.
Rubio veřejně i soukromě prohlásil, že nebude usilovat o kandidaturu, pokud se Vance rozhodne vstoupit do prezidentských voleb 2028. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Vance je v této rané fázi favoritem na získání republikánské nominace. Mluvčí Vancea a Rubia se k věci pro WSJ odmítli vyjádřit.
Ring volný?
Trump by se mohl rozhodnout do výběru příštího prezidentského kandidáta nezasahovat a umožnit tak otevřené primárky, které by prověřily všechny republikánské uchazeče.
O kandidaturu na prezidenta uvažuje řada dalších politiků na americké pravici. Lze zmínit senátora Teda Cruze z Texasu nebo senátora Joshe Hawleyho z Missouri.
Trump obsadil svůj kabinet bývalými soupeři z volební kampaně. Jako ministr zdravotnictví působí Robert F. Kennedy mladší, ředitelkou Národní zpravodajské služby je Tulsi Gabbardová. Oba stále mohou mít prezidentské ambice.
Sám Trump už v roce 2028 kandidovat nemůže, americká ústava dovoluje jen dvě volební období.
Směřování konzervativního hnutí
Trumpovo konečné rozhodnutí o favoritovi zatím nezaznělo, ale bude mít pro Republikánskou stranu obrovský význam, neboť si Trump mezi svými voliči stále drží silnou pozici. Svému favoritovi proto poskytne velkou podporu a zároveň určí směřování konzervativního hnutí.
„Donald Trump dlouho mluvil o tom, že by chtěl kandidovat znovu. Někdo říkal, že jenom provokuje, ale myslím si, že nejradši by pokračoval sám. Nicméně pochopil, že už to nezvládne kvůli svému věku – a to teď nechme stranou, že je to protiústavní,“ zdůraznil Pondělíček.
„Snaží se vybrat někoho, kdo by po něm převzal pochodeň a nenechal by trumpismus zahynout. Zároveň je problém v tom, že trumpismus je hodně spjat s jeho osobou,“ řekl amerikanista. „Takže je otázka, jestli ať už Rubio, nebo Vance má šanci oslovit stejným způsobem jako Trump,“ dodal Pondělíček.
