JD Vance

Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.

V Kennedyho centru se zhruba dva roky kvůli rekonstrukci nebudou konat žádné akce, oznámil v neděli večer na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump, který se loni jmenoval předsedou této významné kulturní instituce ve Washingtonu. Uzavřeno má být národní kulturní centrum od 4. července, kdy Spojené státy budou slavit 250. výročí nezávislosti.

Americký prezident Donald Trump nevěří, že muž zastřelený federálními agenty na ulici v Minneapolisu se je pokusil zavraždit, řekl podle stanice CNN. Prezidentův výrok je v zásadním rozporu s tvrzeními členů jeho administrativy, včetně Trumpova blízkého poradce Stephena Millera, který o zabitém Alexovi Prettim na sociální síti X napsal, že se pokusil agenty zavraždit. Millerův příspěvek následně sdílel viceprezident JD Vance. Trump v úterý rovněž řekl, že plánuje v Minnesotě „trochu snížit napětí“.

Americké velvyslanectví v Itálii v úterý potvrdilo, že na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou mít bezpečnostní úlohu agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Informovala o tom agentura AP.

Tisíce demonstrantů i přes mrazivé teploty pochodovaly centrem Minneapolisu směrem k víceúčelové aréně Target Center, kde završily akci na protest proti federální deportační operaci. Podle amerických médií šlo zatím o největší demonstraci od příjezdu federálních agentů před šesti týdny. Organizovali ji představitelé odborů a náboženských komunit. Součástí byla také stávka, během které zavřely své dveře stovky obchodů, restaurací i kulturních institucí.

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Video natočené z pohledu agenta Úřadu pro imigraci a cla (ICE), který ve středu v Minneapolisu smrtelně postřelil 37letou ženu, když se podle zveřejněných videozáznamů pokoušela ujet vozem SUV při kontrole, zachycuje okamžiky předcházející tragické události. Záznam trvající 47 sekund získaný stanicí Alpha News ukazuje Renee Nicole Goodovou, jak sedí za volantem svého auta a hovoří s policistou, načež situace rychle eskaluje.

Americký prezident Donald Trump v kampani sliboval, že postaví Spojené státy „na první místo“. Vidina toho, že prezident se bude věnovat domácímu dění, rezonovala mezi jeho stoupenci. Čelní představitelé hnutí MAGA po operaci ve Venezuele, odstranění autoritáře Nicoláse Madura a slovech o americkém „řízení“ latinskoamerické země otočili. Útok odsoudili především ti, kteří se s Trumpem už dříve dostali do otevřeného sporu. Průzkumy naznačují, že voliči z tvrdého jádra jsou skeptičtější.

Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.

Dosavadní vyjádření americké administrativy se nezdají být dostatečná pro posouzení právnosti útoku v Caracasu, vyplývá z analýzy CNN. Prezident Donald Trump o akci neinformoval Kongres, přestože ještě v listopadu personální šéfka Bílého domu tvrdila, že bez jeho souhlasu legitimita pozemním úderům ve Venezuele chybí. Ač to vypadá, že se mise omezovala jen na odstranění venezuelského diktátora, Trumpovy výroky naznačují, že šlo o víc než zatčení. Věc by z právního hlediska nicméně mohla mít precedens v nápadně podobném případu.

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.

Personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová časopisu Vanity Fair poodhalila vnitřní napětí v zákulisí administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Hlavu státu popsala jako abstinenta, který má osobnost alkoholika a mstí se nepřátelům. Viceprezidenta JD Vance označila za konspiračního teoretika. Ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou zkritizovala za přístup ke kauze Jeffreyho Espteina. Prezident i členové vlády se po zveřejnění článku Wilesové zastali.

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga ve funkci vyslance na Ukrajině nejspíše vystřídá náměstek ministra obrany bez zkušeností s diplomacií Daniel Driscoll. Ten již stihl navštívit Kyjev a předat prezidentovi Volodymyru Zelenskému americko-ruský plán na ukončení ruské války na Ukrajině. Driscoll chce coby důvěrník Donalda Trumpa pomoci šéfovi Bílého domu v dosažení jeho cílů. Ukrajinu chválí za její výrobu dronů.

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Tržby za představení v Kennedyho centru, jedné z nejprestižnějších amerických kulturních institucí, jsou nejhorší od pandemie covidu-19. Upozornila na to analýza deníku Washington Post. Centrum v hlavním americkém městě se potýká s kritikou od doby, kdy dohled nad programem, který považoval za příliš woke, převzal coby předseda prezident Donald Trump a do vedení dosadil republikánské sympatizanty.

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.

Izraelská armáda od úterý zabila v Pásmu Gazy nejméně 101 Palestinců včetně 35 dětí. S odkazem na civilní obranu v Gaze to uvedla agentura AFP. Podle izraelské armády nicméně příměří stále platí. Ve středu ale také oznámila, že podnikla cílený úder v Bajt Lahíji na severu Pásma Gazy a že terčem byl sklad zbraní.