Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.

Vance označil výsledky rozhovorů za dobrý základ pro „úspěšnou konečnou dohodu“. První kolo se konalo na základě memoranda o porozumění podepsaného Washingtonem a Teheránem minulý týden. Konečná dohoda je podle něj jako dům. Ten ještě nebyl postaven, ale vyjednavači pro něj úspěšně položili pevné základy, dodal Vance.

Šéf Bílého domu Donald Trump podle Reuters na své sociální síti navázal na Vanceovy výroky. Uvedl, že Írán odsouhlasí zbrojní inspekce, které zajistí „jadernou poctivost“.

Mluvčí íránské diplomacie ale v pondělí odpoledne dle Reuters sdělil, že íránští vyjednavači nepřijali ve Švýcarsku žádné nové závazky. Spolupráce země s MAAE bude podle něj pokračovat způsobem nastaveným po loňské červnové válce.

O eventuální přítomnosti a pohybu inspektorů MAAE po íránském území rozhodují podle tohoto systému íránský parlament a íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Mechanismus íránští představitelé nechali zpřísnit, protože se domnívali, že MAAE dala loni záminku k izraelským a pak americkým úderům na íránská jaderná zařízení.

Rozmrazení některých fondů

Íránský hlavní vyjednávač Mohammad Bágher Ghálíbáf řekl, že USA a Írán se ve Švýcarsku dohodly na rozmrazení dvanácti miliard dolarů (zhruba 254 miliard korun) íránských fondů. Při víkendovém jednání ve Švýcarsku se podle něj USA a Írán také dohodly na vytvoření přímé komunikační linky ohledně Hormuzského průlivu, což by mělo pomoci předejít konfliktům.

Přímá komunikační linka by měla umožnit vyvarovat se konfliktů ohledně plavby v Hormuzském průlivu. Tato otázka je pro obě strany velmi citlivá. Írán zablokoval plavbu v průlivu v reakci na zahájení války na konci února, od dubna Spojené státy blokovaly průliv pro íránské lodě a lodě směřující do Íránu. Blokády významné obchodní trasy vedly k růstu cen ropy na světových trzích.

K rozmrazení fondů se v pondělí večer vyjádřil i americký prezident Donald Trump. „Všechny peníze, které se jim vrátí nazpět, budou v podobě nákupů potravin, které naléhavě potřebují,“ uvedl podle agentury Reuters šéf Bílého domu. Z uvolněných íránských financí, které USA zadržují na základě svých a mezinárodních sankcí, tak budou podle Trumpa mít prospěch američtí zemědělci.

Podle Ghálíbáfa by se Írán a Spojené státy měly stát garanty uzemní celistvosti Libanonu, jehož část obsadila izraelská armáda. Írán a jeho libanonský spojenec Hizballáh žádají odchod izraelských vojáků. Izraelská vláda tvrdí, že armáda zůstane v sousední zemi tak dlouho, jak si to vyžádá bezpečnostní situace na severu Izraele, který ostřeloval Hizballáh z Libanonu.

Po počátečním odkladu začala jednání ve Švýcarsku o víkendu a skončila v noci na pondělí. Jednání zprostředkovávaly Pákistán a Katar. Konají se po podepsání memoranda o porozumění mezi Íránem a USA.

Okolnosti dohody

Americký vyjednavač Jared Kushner a katarští představitelé podle viceprezidenta navrhli, aby za uvolněné prostředky Írán nakupoval americkou pšenici, kukuřici a sóju. Vance uvedl, že to umožní nasytit obyvatele Íránu a zároveň podpořit americké zemědělce.

Hormuzský průliv, který je důležitou námořní trasou pro vývoz ropy a plynu vytěžených v zemích Perského zálivu, je podle viceprezidenta otevřen. Znovuotevření této strategické úžiny bylo jedním z hlavních požadavků Washingtonu, neboť íránská blokáda vyvolala vysoký nárůst cen těchto komodit na světových trzích.

Americký šéf diplomacie Marco Rubio dle Reuters navštíví během úterý až čtvrtka Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Bahrajn. Má projednat memorandum o porozumění s Íránem a situaci v Hormuzském průlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 4 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.