Demografická krize v Evropě již není výzvou pro budoucnost, ale problémem, který již nyní mění tvář kontinentu, uvedla Evropská komise ve své nové zprávě, v níž varuje, že se očekává, že do konce století se počet obyvatel Evropské unie sníží o 50 milionů lidí. Zároveň populace výrazně zestárne.
Zpráva předpokládá, že počet obyvatel Evropské unie (EU) klesne ze současných přibližně 450 milionů na zhruba 400 milionů do roku 2100. Očekává se, že do roku 2050 bude každý třetí Evropan ve věku 65 let nebo starší, zatímco dnes je to každý pátý.
„Je to velký úspěch, ale vyvstávají zde také zásadní otázky: Jak zajistíme potřebnou pracovní sílu? Jak budeme financovat důchody a zdravotní péči?“ uvedla při představení zprávy evropská komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicaová, která má na starosti demografii.
Tyto výsledky poukazují na problémy, které jsou již patrné v zemích, jako je Litva, kde počet úmrtí i nadále výrazně převyšuje počet narozených dětí.
„V Litvě se každoročně narodí přibližně 18 tisíc dětí, zatímco zemře zhruba 38 tisíc lidí, což vede k přirozenému úbytku obyvatelstva o přibližně 20 tisíc lidí ročně,“ upřesnil Daumantas Stumbrys, docent na Filozofické fakultě Vilniuské univerzity.
„Hlavním faktorem je nepříznivá demografická struktura,“ připojil Stumbrys. „Máme relativně málo lidí v produktivním věku, relativně velkou skupinu starších obyvatel a nízkou porodnost.“
Prognózy vývoje počtu obyvatel Litvy se značně liší, všechny však naznačují, že v nadcházejících desetiletích dojde k poklesu počtu obyvatel země. V závislosti na předpokladech ohledně porodnosti, úmrtnosti a migrace by počet obyvatel, který v současné době činí přibližně 2,8 milionu, mohl do roku 2100 klesnout až na 1,3 milionu, zatímco optimističtější odhady předpokládají, že se bude pohybovat kolem 2,3 milionu.
Podle prognóz Eurostatu, na které odkazují litevští představitelé, se očekává, že Litva a sousední Lotyšsko zaznamenají jeden z nejprudších poklesů počtu obyvatel v EU.
Komise uvedla, že migrace sama o sobě nemůže zvrátit demografické trendy v Evropě. Přestože imigrace může pomoci vyrovnat nedostatek pracovních sil, vyžaduje také investice do bydlení, infrastruktury a integračních opatření.
Jacob Funk Kirkegaard, vedoucí výzkumný pracovník bruselského think tanku Bruegel, uvedl, že země, které zvládly imigraci nejúspěšněji, se zaměřily na přilákání studentů a kvalifikovaných pracovníků, kteří se později zapojí na pracovním trhu – místo toho, aby se spoléhaly na migraci pouze za účelem zvýšení počtu obyvatel.
Tvrdí, že zvýšení důchodového věku zůstává jedním z nejúčinnějších způsobů, jak řešit fiskální důsledky stárnutí populace, protože tím dochází jak k prodloužení pracovní kariéry, tak ke zkrácení období, po které se vyplácejí penze.
Zvýšení porodnosti je podle Kirkegaarda složitější úkol. Tvrdí, že vlády by se měly zaměřit na pomoc lidem, kteří chtějí mít děti. A to rozšířením dostupné péče o děti a usnadněním návratu rodičů do zaměstnání – mimo jiné prostřednictvím práce na částečný úvazek a flexibilních pracovních podmínek.
Evropská komise nyní zvažuje zřízení specializované agentury, která by se zabývala studiem demografických trendů. Již dříve také vybízela členské státy k vytvoření ministerstev odpovědných za demografickou politiku. Chorvatsko, Slovinsko a Itálie jsou v současné době jedinými zeměmi EU, které takové resorty mají.
Článek napsali Milda Vilikanskytėová, Evaldas Labanauskas, Goda Malinauskaitėová (LRT TV), poprvé byl publikován 22. července 2026 10:15 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
