Svět stojí před novou krizí v podobě vyšší úmrtnosti teenagerů a mladých dospělých. Tvrdí to autoři rozsáhlé studie, která vyšla v odborném časopise Lancet. Podílelo se na ní asi šestnáct tisíc vědců, kteří věnovali svou pozornost třem stům tisícům zdrojů dat o zdravotním stavu lidí, kteří žijí v současném světě.
Studie sledovala zdravotní problémy všech skupin lidí, ale vynikla v nich negativně především skupina mladých, u nichž v poslední době stoupá riziko úmrtí. Tento fenomén je podle výzkumu nejrozšířenější v Severní Americe a v subsaharské Africe, důvody se ale v obou oblastech zásadně liší.
Zatímco v Severní Americe jsou hlavními viníky užívání drog, alkohol a vysoká sebevražednost, v Africe mají úmrtí na svědomí hlavně infekční nemoci a úrazy.
Fakta jsou jasná, příčiny méně
„Velmi výrazný nárůst u teenagerů a mladých dospělých upoutal naši pozornost, když jsme se dívali na data,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Christopher Murray, který je ředitelem Institutu pro zdravotní metriky a hodnocení (IHME) na lékařské fakultě Washingtonské univerzity.
Rostoucí úmrtnost mladých dospělých, zejména v Severní Americe, byla podle něj „velmi úzce spjata s nárůstem úzkosti a deprese u mladých lidí, zejména žen“. Že se to děje, je sice jasné, ale mnohem méně pochopitelné jsou příčiny tohoto stavu.
„Jsou to sociální média? Jsou to elektronická zařízení? Jsou to širší společenské trendy v oblasti rodičovství? Víme, že situaci zhoršila pandemie covidu. Řekl bych, že v psychiatrické epidemiologii a obecné společenské diskusi panují velké kontroverze o příčinách duševních trablů. A to je problém pro hledání řešení,“ doplňuje Murray.
V subsaharské Africe modelování odhalilo, že úmrtnost dětí ve věku od pěti do čtrnácti let byla od roku 1950 vyšší, než se dosud předpokládalo, a to zejména v důsledku infekčních onemocnění a neúmyslných úrazů. U tamních dívek a žen ve věku 15 až 29 let byla úmrtnost dokonce o 61 procent vyšší, než se dříve odhadovalo, a to především v důsledku úmrtí během těhotenství nebo porodu, úrazů na silnicích a meningitidy.
Studie také zjistila, že chronická onemocnění, jako jsou srdeční choroby a cukrovka, nyní představují dvě třetiny všech zdravotních problémů na celém světě. Prudce ale stoupá celosvětově také počet problémů s duševním zdravím – zde možná hraje roli lepší diagnostika a větší zájem o tyto zdravotní problémy.
Pozitivní výsledky
Vědci v této analýze dospěli i k výsledkům, které naznačují, že lidstvo si do značné míry za své zdravotní problémy může samo. Přibližně polovině nemocí na světě se dá totiž podle dat předcházet: stačilo by k tomu snižovat rizika, jako je vysoký krevní tlak, znečištění ovzduší, kouření a obezita.
Studie vycházela z údajů do roku 2023. Zjistila, že celková úmrtnost ve všech 204 zemích a teritoriích poklesla a hlavně se vrátila zpět k růstu křivka průměrné délky života. Tu narušila covidová pandemie, při níž došlo poprvé po mnoha desítkách let k poklesu věku, jehož se lidé dožívají.
U žen je v současné době průměrná délka života 76,3 roku a u mužů 71,5 roku. Srovnání s minulostí jasně ukazuje, jakého pokroku lidstvo během prvních dekád dosáhlo – je to totiž o více než dvacet let více než v roce 1950. Zpráva nicméně upozorňuje, že nadále v délce dožití přetrvávají „výrazné geografické rozdíly“, které se pohybují od 83 let v regionech s vysokými příjmy, až po 62 let v subsaharské Africe.
