Infekční onemocnění

Česká republika stále zůstává zemí, kde je málo nakažených virem HIV a nemocných s AIDS. Platí to jak v rámci světa a Evropy, tak z pohledu relativního počtu nových případů, konstatuje nová zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Významný vliv v počtu nových případů má ale stále vliv uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadlo Rusko.

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

Virus nipah vědci odhalili teprve před čtvrtstoletím, od té doby se objevují jeho ohniska v Asii pravidelně. Nové výzkumy ukazují, jaký má potenciál vyvolávat větší epidemie, nebo se dokonce šířit pandemicky.

Nedůvěra k očkování a vakcínám, která kulminovala během pandemie covidu-19, se přenesla i mezi majitele a chovatele psů ve Spojených státech. Výzkumníci Bostonské univerzity zjistili, že velká většina pejskařů má vůči vakcinaci svých čtyřnohých miláčků větší či menší výhrady. Výrazný trend ve svých ordinacích už delší dobu zaznamenávají i veterináři, očkovaných psů ale paradoxně nijak výrazně neubývá.

V letošním roce rekordně přibylo případů spály. Za prvních osm měsíců prodělalo nemoc 5 335 pacientů, což je nejvíce od roku 2011. Nejvíce nemocných bylo letos v březnu. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle odborníků je důvodem promořování populace běžnými infekcemi po rozvolnění proticovidových opatření.

Závažnější vlna nákaz covidem-19 se na podzim zřejmě nečeká, ve vysílání ČT to řekl hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. Podle něj nová varianta covidu-19 postihuje hlavně horní cesty dýchací, a tak se pravděpodobně nebude opakovat scénář z předchozích let, kdy zdravotnictví kolabovalo pod náporem nakažených. Upozornil však, že pro chronicky nemocné nebo starší lidi je stále důležité očkování. A to nejen proti koronaviru, ale například i chřipce.

Již 19 mrtvých zaznamenalo Polsko v souvislosti s nákazou bakterií legionella, informovaly zdravotnické úřady ve městě Rzeszów na jihovýchodě země. Oběťmi jsou lidé, kteří trpěli i dalšími nemocemi, napsala agentura PAP.

V Polsku zemřeli další tři lidé v souvislosti s nákazou bakterií legionella. Celkem tak v zemi v poslední době zemřelo 14 lidí, u nichž zdravotníci výskyt legionelly diagnostikovali, informoval server stanice TVN 24. Obětmi byli většinou senioři, kteří měli i jiné choroby. Na 159 mezitím vzrostl počet lidí, u nichž testy legionellu prokázaly, upozornila agentura PAP. Úřady se stále snaží zjistit zdroj nákazy.

Počet obětí bakterie legionella ve městě Rzeszów na jihovýchodě Polska stoupl na devět. Nákaza se zároveň objevila v dalších dvou regionech – v sousedním Malopolsku a ve Velkopolsku na opačném konci země. Uvedla to v pondělí na svém webu zpravodajská televize TVN 24. Šíření nákazy začala vyšetřovat i kontrarozvědka ABW.

Počet obětí nákazy bakterií legionella v Rzeszówě na jihovýchodě Polska stoupl na sedm. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na místní úřady. Šířením nákazy se zabývá krizový štáb a hygienici pátrají po zdroji, který zatím zůstává neznámý. Jednou z možností je městská vodovodní síť. Odborníci provedli testy v městském vodovodním systému, jejich výsledky mají být v pondělí. Šíření nákazy vyšetřuje i kontrarozvědka ABW, která prověřuje, zda nejde o úmyslný zásah do vodovodního systému.

Podle čísel hygieniků si lidé vozí z dovolených dvakrát tolik nemocí ve srovnání s loňským rokem. Podle nich je to hlavně návratem k cestování po covidových letech. Nejčastěji se turisté nakazí střevními infekcemi. Vzrostl i počet pacientů s malárií nebo horečkou dengue.

Téměř tři desítky koček v Polsku se nakazily ptačí chřipkou, informuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejsou ale zatím žádné zprávy o tom, že by se nákaza podtypem viru chřipky H5N1 přenesla i na člověka.

Pacienti s plicní tuberkulózou by se v budoucnu mohli izolovat doma, a ne v nemocnici. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu vyhlášky, která stanoví nemoci, při kterých je nutná hospitalizace. Posouzení ale nebude na pacientovi, nýbrž na rozhodnutí lékaře a hygieniků. Kromě tuberkulózy chce zrušit nevyhnutelnou izolaci v nemocnici i pro spalničky nebo žloutenku kromě typu A. Naopak rozšířit chce resort seznam nemocí, u kterých se musí nakažený povinně podrobit léčbě. Ke stávajícímu výčtu přibudou například opičí neštovice nebo černý kašel.

Přibývá důkazů, že astronauti jsou ve vesmíru náchylnější k infekcím. Například astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) běžně trpí kožními vyrážkami a také respiračními a nerespiračními onemocněními. Současně se ví, že astronauti vylučují více živých virových částic; například virus Epstein-Barrové, varicella-zoster způsobující pásový opar, herpes-simplex-1 způsobující vředy a cytomegalovirus. Výsledky těchto pozorování naznačují, že lidský imunitní systém cestováním ve vesmíru trpí. Ale jaký mechanismus za to může být zodpovědný, to věda nevěděla.

Americké tajné služby nenašly žádný přímý důkaz, že by na začátku pandemie covidu-19 stál incident ve výzkumném středisku v čínském Wu-chanu. Dokazují to odtajněné informace, o kterých informovala agentura Reuters.

Mezi ruskými vojáky v Chersonské oblasti a na Krymu vypukla po zničení Kachovské přehrady epidemie cholery, tvrdí ukrajinské partyzánské hnutí Ateš. Podle něj to omezuje ruské bojové schopnosti v oblasti. Ruská armáda kvůli šíření nákazy očkuje vojáky, tvrdí také Ateš. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Rusko bezprostředně před protržením přehrady stáhlo z okupované elektrárny své vojáky.

V Česku žije podle odhadů asi 620 lidí, kteří nevědí o své nákaze virem HIV, kolem 350 z nich jsou cizinci. Diagnózu se dozvědí průměrně asi tři roky od nákazy. Vyplývá to z návrhu Národního plánu řešení problematiky HIV/AIDS na období 2023 až 2027, který má k dispozici agentura ČTK. Jedním z jeho cílů je vědět o 95 procentech nakažených, současný odhad je 83 procent. Návrh plánu by měla ve středu projednat vláda.

V době zimní chřipkové sezony v nemocnicích skončilo s vážnými komplikacemi této nemoci 312 lidí, z nichž 112 zemřelo. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Chřipková sezona byla letos podle SZÚ intenzivnější a začala dříve. Důvodem je hlavně to, že v minulých letech v chřipkovém období platila proticovidová opatření.

Africký mor prasat se v Libereckém kraji dál šíří. Po čtrnácti případech na Frýdlantsku laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava potvrdila nákazu u divokého prasete uloveného v Ralsku na Českolipsku, v katastru obce Hradčany. Státní veterinární správa (SVS) kolem místa vymezila takzvané pásmo infekce a v oblasti o výměře přes 230 kilometrů čtverečních nařídila mimořádná veterinární opatření, řekl mluvčí Petr Vorlíček. Obce musí udělat soupis prasat a chovatelé musí některá porazit.

Veterináři dají utratit přes 14 tisíc krůt v hospodářstvích, jež jsou v Rychvaldě na Karvinsku v blízkosti chovu, kde se tento týden objevila ptačí chřipka. Ptáci začali hynout i v těchto dvou hospodářstvích, kde se nákaza také potvrdila. Na farmě, kde se nákaza prokázala nejdřív, veterináři ve spolupráci s hasiči během středy a čtvrtka utratili přibližně 15 tisíc krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Výzkum vedený americkými lékaři hledal souvislost mezi respiračním virem RSV u kojenců a astmatem u pětiletých dětí. Článek vyšel v odborném časopise The Lancet.

Ebola je pro gorily smrtící a podle nového modelu se mezi nimi také může velmi snadno šířit. Vědci hledají způsoby, jak v případě vypuknutí epidemie mezi těmito primáty zareagovat. Věří, že cestou by mohlo být očkování.

Když lidé narušují přírodu a místa, kde žijí přirozeně netopýři, vede to k tomu, že se u těchto tvorů více množí a šíří koronaviry. Pro vědce je toto poznání důležité zejména s ohledem na možné budoucí epidemie, které jsou s koronaviry spojené.

Zdrojem nákazy z jídla ve vietnamské restauraci v Hradci Králové byla podle hygieniků zřejmě arašídová omáčka. Počet lidí se zdravotními potížemi se zvýšil na 127, z toho u 78 z nich byla potvrzena salmonelóza, sdělila mluvčí Krajské hygienické stanice (KHS) Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí. Hradecká fakultní nemocnice dosud v souvislosti s případem poskytla péči 46 lidem s průjmovým onemocněním.