Infekční onemocnění strana 3 z 5

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom v úterý informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupu ministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika, stejně jako další země, ruší protikoronavirová opatření.

Lékařští statistici zkoumali, kolik dětí ve Spojených státech zemřelo na covid-19. Přestože nemoc nepředstavovala pro děti z procentuálního hlediska vysoké riziko, v době pandemie byl covid-19 ze všech infekčních nemocí tou hlavní příčinou úmrtí. Dokázal totiž nakazit obrovské množství lidí.

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

V Česku dál ubývá případů infekcí dýchacích cest. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) klesla hlášená nemocnost na 1351 případů na sto tisíc obyvatel, zatímco na konci loňského roku to bylo 1750. Klesá hlavně počet případů mezi malými dětmi a seniory, přibylo ale nemocných dětí ve věku šest až čtrnáct let. Nejvyšší nemocnost je nyní v Jihomoravském kraji.

Až metr dlouhý parazit trápil ještě před půlstoletím velkou část Afriky. Podle nové zprávy se ho může již brzy podařit vymýtit – navzdory tomu, že lidstvo proti němu nemá lék ani očkování.

Případů akutních infekcí dýchacích cest v Česku dál ubývá, za týden o dvanáct procent na 1417 nemocných na sto tisíc obyvatel. Nemocnost klesá ve všech věkových skupinách a ve všech krajích, nejvyšší zůstává v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. V pondělí o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Odborníci očekávají další pokles nemocnosti, pomoci by mohlo i počasí.

Mírnější opatření platí od pátku na Frýdlantsku, kde byli loni v prosinci a letos v lednu nalezeni uhynulí divočáci nakažení africkým morem prasat. V oblasti o výměře bezmála 200 kilometrů čtverečních přestal platit zákaz lovu volně žijící zvěře a skončil i zákaz vstupu veřejnosti mimo vyznačené cesty. Z místa bude navíc možno po obdržení povolení od veterinární správy (SVS) přesouvat divoká prasata a vepřové produkty. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Vorlíček. Novým nařízením se mění i název oblasti z „pásma infekce“ na „uzavřené pásmo II“.

Chřipkou nebo jiným respiračním onemocněním se minulý týden nakazilo o něco méně lidí než na začátku roku. V dalších dnech by mohla nemocnost podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nadále klesat.  A do prvních lékáren už přišla antibiotika z mimořádné dodávky.

Téměř šedesát tisíc lidí zemřelo v čínských nemocnicích v souvislosti s covidem-19 v období od 8. prosince loňského roku do letošního 12. ledna. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čínské úřady, které v uplynulých dnech čelily kritice, že nedostatečně informují o vlně nákazy, která se 1,4miliardovou zemí v posledních týdnech šíří. Jak poznamenává agentura AP, je možné, že další lidé nemoci podlehli doma.

Imunitní reakce se liší u lidí podle jejich pohlaví více, než se čekalo. Nová studie zkoumala, jak se mění v souvislosti s onemocněním covidem-19, a ukázala, že imunitní systém mužů, kteří covid prodělali, propříště reaguje na jiný virus výrazněji než systém žen.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

Veterináři objevili další ohniska ptačí chřipky. Ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech nařídili utracení dvanácti tisíc kuřat a tisícovky krůt. Nákaza se potvrdila poté, co majitel nahlásil úhyn několika desítek krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Infekce se nově objevila také v malochovech ve Velké Bukovině na Děčínsku a v Kozojedech na Jičínsku. Největší ohnisko ptačí chřipky se potvrdilo před koncem loňského roku v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se postupně likviduje 220 tisíc nosnic.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) eviduje rychlý rozmach nového podtypu koronavirové varianty omikron, který podle expertů dokáže obcházet imunitu získanou očkováním nebo nákazou. Poznatky o něm jsou zatím omezené a podle CDC nic nenasvědčuje tomu, že by způsoboval vážnější onemocnění než jiné formy omikronu. USA nicméně podle dat listu The New York Times (NYT) hlásí nejvíce hospitalizací s koronavirem za posledních deset měsíců.

Epidemie chřipky podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dál přetrvává. Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest je za uplynulý týden asi o čtvrtinu méně než za ten předchozí. Na sto tisíc obyvatel připadá 1770 případů. Hlášené údaje ale zkreslily dny volna, ve kterých lidé k lékaři často nechodí nebo vyhledají pohotovost.

Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest je zhruba stejně jako minulý týden, a to přibližně 2,5 tisíce na sto tisíc obyvatel. Tempo šíření takzvaných RS virů začíná postupně zpomalovat, na vzestupu je ale naopak chřipka. „Nemocnost u chřipkových onemocnění se zvýšila o 58,6 procenta u všech věkových skupin,“ informovala hygienická služba. Situace ovlivňuje i provoz některých nemocnic, hygiena prosí, aby nemocní chodili k lékaři až po dni či dvou teploty.

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie vědců ze Severní Karolíny.

Některé kraje už evidují epidemii respiračních onemocnění a nemocnice začínají omezovat návštěvy. Nakažených lidí rychle přibývá, podle hygieniků se v některých regionech šíří viry rychleji než před pandemií covidu-19, při níž platila různá opatření, díky kterým se chřipka a respirační infekce příliš nerozšířily.

U divočáka na Liberecku se minulý týden potvrdila nákaza africkým morem prasat. Myslivci nyní začali vyhledávat uhynulé kusy prasat, aby zjistili, kam se nákaza rozšířila. Šetření potrvá 14 dní až měsíc, řekli po jednání Ústřední nákazové komise zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy (SVS). Od pátku také platí pro více než dvě stě kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku pásmo infekce, kde je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat a je omezen pohyb lidí v přírodě.

Na 200 kilometrech čtverečních na severu Čech bude možné chodit pouze po značených cestách. O omezení volného pohybu v přírodě rozhodli veterináři v souvislosti s nálezem divočáka uhynulého ve Frýdlantském výběžku na nákazu africkým morem prasat. V ochranném pásmu bude také zakázán lov divočáků. Chovatelé musí přestěhovat prasata do vnitřních prostor, nesmí je ani pouštět do venkovních výběhů. Veterináři zároveň vyhlásili opatření v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na Jindřichohradecku.

Lidé se mohou od pondělí do neděle zdarma otestovat na HIV a žloutenku typu B a C během 9. ročníku celoevropské kampaně. Ve všech krajích se otevře 82 testovacích míst, a to v kamenných poradnách i na mobilních stanovištích. Jejich seznam je na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který akci v Česku koordinuje. Pro cizince jsou připraveny základní informace o HIV a pohlavně přenosných nemocech v deseti jazykových mutacích.

Přípravek paxlovid, který brání vážnému průběhu covidu-19, bude k dispozici na e-recept v lékárnách i mimo nemocnice. Zákon, který to umožní, bude platit od listopadu, účinný ovšem bude až k Novému roku. Podle předsedy Společnosti infekčního lékařství Pavla Dlouhého mohou lék předepsat prakticky všichni lékaři, ale ne každému, kdo si o něj řekne. K dispozici bude ohroženým skupinám, kterým při nákaze covidem hrozí hospitalizace či úmrtí.

Podle autorů nově zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) se v důsledku klimatických změn rozšiřují plísně, které mohou způsobovat významné zdravotní problémy. Také během pandemie covidu se množství plísňových nemocí výrazně zvýšilo.

Šíření epidemie covidu-19 v Česku zrychluje. Přednosta ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora varoval, že nemocných i hospitalizovaných je výrazně více než ve stejném období v předchozích dvou letech. Lékaři apelují zejména na rizikové pacienty, aby případnou nákazu konzultovali s doktorem a také aby se nechali přeočkovat.