Studie odhalila dopad covidu-19 na populaci amerických dětí a dospívajících

Lékařští statistici zkoumali, kolik dětí ve Spojených státech zemřelo na covid-19. Přestože nemoc nepředstavovala pro děti z procentuálního hlediska vysoké riziko, v době pandemie byl covid-19 ze všech infekčních nemocí tou hlavní příčinou úmrtí. Dokázal totiž nakazit obrovské množství lidí.

Covid-19 byl základní příčinou úmrtí více než 940 tisíc lidí v USA, z nich bylo více než 1300 dětí a mladistvých ve věku do 19 let, zjistili vědci z katedry informatiky Oxfordské univerzity na základě údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Data se vztahovala k období od 1. srpna 2021 do 31. července 2022. Studii otiskl časopis JAMA Network Open.

Dalším důležitým výsledkem studie bylo zjištění, že ve věkové skupině od nula do devatenácti let byl covid na osmém místě mezi všemi příčinami úmrtí a na pátém místě mezi všemi příčinami úmrtí souvisejícími s nemocemi.

Covid-19 byl základní příčinou dvou procent úmrtí dětí a mladých lidí (800 ze 43 tisíc) s celkovou úmrtností 1,0 na 100 tisíc obyvatel ve věku do 19 let. Covid se tak umístil před chřipkou a zápalem plic, které měly dohromady míru úmrtnosti 0,6 na 100 tisíc osob. Hlavní příčinou úmrtí v této věkové kategorii byl vliv zdravotních problémů před narozením. Tento faktor vykázal celkovou míru úmrtnosti 12,7 na 100 tisíc obyvatel. 

Celkově byl počet úmrtí u dětí a mladých lidí vyšší během vln variant delta a omikron – oproti předchozím vlnám před červencem 2021. Podle autorů studie to pravděpodobně odráží vyšší počet nakažených v těchto vlnách. Přesto i před příchodem delty patřil covid-19 mezi nejčastější příčiny smrti, byl devátý v pořadí.

Měsícem s nejvyšším počtem úmrtí, která měla souvislost s covidem-19, byl leden 2022. Zemřelo 160 amerických dětí a dospívajících.

S covidem, nebo na covid?

Virus Sars-CoV-2 zesiluje dopady jiných onemocnění (například zápalu plic a chřipky), tato studie se ale zaměřila jen na úmrtí, která byla přímo způsobena covidem-19, nikoliv na ta, kde byla tato choroba „pouze“ spolupříčinou. Proto je pravděpodobné, že výsledky v pozorované věkové skupině podhodnocují skutečné počty úmrtí souvisejících s covidem.

Potvrdilo se však, že ve srovnání s ostatními věkovými skupinami bylo celkové riziko úmrtí na covid-19 u dětí a mladých lidí podstatně nižší. Autoři zdůrazňují, že úmrtí na covid jsou mezi dětmi a mladými lidmi v USA vzácná. Zátěž nemoci je ale podle nich lépe pochopitelná v kontextu všech ostatních příčin úmrtí v této věkové skupině.

Podle vědců tyto výsledky naznačují, že vzhledem k tomu, že varianty viru nadále cirkulují, mají opatření v oblasti veřejného zdraví, jako je očkování, pobyt doma v době nemoci a časté větrání, důležitou úlohu při omezování přenosu viru a zmírňování průběhu onemocnění.

„Výsledky ukazují, že v USA umírají děti a dospívající jen zřídka, ale virus Sars-CoV-2 je nyní hlavní základní příčinou úmrtí na infekční onemocnění v této věkové skupině,“ dodal autor práce Seth Flaxman z Oxfordu. „Naštěstí máme nyní k dispozici celou řadu účinných nástrojů k minimalizaci rizika, od větrání budov přes čističky vzduchu až po bezpečné vakcíny. Společnými silami můžeme výrazně omezit dopad nemoci,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...