Studie odhalila dopad covidu-19 na populaci amerických dětí a dospívajících

Lékařští statistici zkoumali, kolik dětí ve Spojených státech zemřelo na covid-19. Přestože nemoc nepředstavovala pro děti z procentuálního hlediska vysoké riziko, v době pandemie byl covid-19 ze všech infekčních nemocí tou hlavní příčinou úmrtí. Dokázal totiž nakazit obrovské množství lidí.

Covid-19 byl základní příčinou úmrtí více než 940 tisíc lidí v USA, z nich bylo více než 1300 dětí a mladistvých ve věku do 19 let, zjistili vědci z katedry informatiky Oxfordské univerzity na základě údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Data se vztahovala k období od 1. srpna 2021 do 31. července 2022. Studii otiskl časopis JAMA Network Open.

Dalším důležitým výsledkem studie bylo zjištění, že ve věkové skupině od nula do devatenácti let byl covid na osmém místě mezi všemi příčinami úmrtí a na pátém místě mezi všemi příčinami úmrtí souvisejícími s nemocemi.

Covid-19 byl základní příčinou dvou procent úmrtí dětí a mladých lidí (800 ze 43 tisíc) s celkovou úmrtností 1,0 na 100 tisíc obyvatel ve věku do 19 let. Covid se tak umístil před chřipkou a zápalem plic, které měly dohromady míru úmrtnosti 0,6 na 100 tisíc osob. Hlavní příčinou úmrtí v této věkové kategorii byl vliv zdravotních problémů před narozením. Tento faktor vykázal celkovou míru úmrtnosti 12,7 na 100 tisíc obyvatel. 

Celkově byl počet úmrtí u dětí a mladých lidí vyšší během vln variant delta a omikron – oproti předchozím vlnám před červencem 2021. Podle autorů studie to pravděpodobně odráží vyšší počet nakažených v těchto vlnách. Přesto i před příchodem delty patřil covid-19 mezi nejčastější příčiny smrti, byl devátý v pořadí.

Měsícem s nejvyšším počtem úmrtí, která měla souvislost s covidem-19, byl leden 2022. Zemřelo 160 amerických dětí a dospívajících.

S covidem, nebo na covid?

Virus Sars-CoV-2 zesiluje dopady jiných onemocnění (například zápalu plic a chřipky), tato studie se ale zaměřila jen na úmrtí, která byla přímo způsobena covidem-19, nikoliv na ta, kde byla tato choroba „pouze“ spolupříčinou. Proto je pravděpodobné, že výsledky v pozorované věkové skupině podhodnocují skutečné počty úmrtí souvisejících s covidem.

Potvrdilo se však, že ve srovnání s ostatními věkovými skupinami bylo celkové riziko úmrtí na covid-19 u dětí a mladých lidí podstatně nižší. Autoři zdůrazňují, že úmrtí na covid jsou mezi dětmi a mladými lidmi v USA vzácná. Zátěž nemoci je ale podle nich lépe pochopitelná v kontextu všech ostatních příčin úmrtí v této věkové skupině.

Podle vědců tyto výsledky naznačují, že vzhledem k tomu, že varianty viru nadále cirkulují, mají opatření v oblasti veřejného zdraví, jako je očkování, pobyt doma v době nemoci a časté větrání, důležitou úlohu při omezování přenosu viru a zmírňování průběhu onemocnění.

„Výsledky ukazují, že v USA umírají děti a dospívající jen zřídka, ale virus Sars-CoV-2 je nyní hlavní základní příčinou úmrtí na infekční onemocnění v této věkové skupině,“ dodal autor práce Seth Flaxman z Oxfordu. „Naštěstí máme nyní k dispozici celou řadu účinných nástrojů k minimalizaci rizika, od větrání budov přes čističky vzduchu až po bezpečné vakcíny. Společnými silami můžeme výrazně omezit dopad nemoci,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 39 mminutami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 2 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 2 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 4 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 5 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 6 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 19 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.