Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.

V srdci Tchaj-wanu leží prales, který má unikátní podmínky k tomu, aby tam mohly růst obří stromy – tedy ty vyšší než 80 metrů. Jenže poznat, který z nich je největší, není úplně snadné. Už víc než deset let se o to pokouší tým vědeckých dobrovolníků, kteří teď oznámili výsledky svého bádání.

Nejvyšším stromem nejen Tchaj-wanu, ale i celé Asie je „Meč nebes“. Měří 84,1 metru a jde o zástupce druhu tajvánie kryptomeriovitá. Pro domorodý kmen Rukai, který žije v oblasti, kde rostou, jsou známé pod poetičtějším názvem jako „strom, který dosahuje až na Měsíc“.

Ostrov obřích stromů

Tchaj-wan je poměrně malý ostrov s rozlohou Švýcarska, přičemž má i podobně hornatou povahu jako tato evropská země. 258 hor dosahuje výšky přes tři tisíce metrů, nejvyšší hora ostrova Jade měří dokonce 3952 metrů.

Lezci na nejvyšším stromu Asie
Zdroj: Frontiers/Steven Pearce

Díky tomu zde žije velké množství rostlinných i živočišných druhů – jen rostlin tu prosperuje přes pět tisíc různých druhů, takže vytvářejí pestré spektrum ekosystémů – od tropických deštných pralesů na úrovni moře až po alpskou tundru na nejvyšších vrcholcích.

Přibližně 60 procent ostrova pokrývají lesy, v nichž roste odhadem 950 milionů stromů. Spousta jich sice zmizela při industrializaci ostrova, ale významnou část porostů se podařilo zachránit. Mezi oblasti, kde se to povedlo, patří chráněná část pralesa jménem Cilan. Tam totiž roste skupina tajvánií, o nichž se ví, že mají výjimečné rozměry. Nikdo je ale doposud přesně nezměřil. Teď to provedl tým profesionálních stromolezců, ekologů, geologů a specialistů na dálkový průzkum Země.

Vědci zjistili, že nejvyšší z trojice tajvánií, o nichž věděli, je vysoká 69,3 metru a kmen má v průměru téměř tři metry. Od domorodců se ale dozvěděli, že nedaleko by měly růst stromy ještě větší. Jednalo se o místo poblíž Velkého jezera duchů, kam se ani dnes nedá snadno dostat – pěší expedice tak zabrala čtyři dny cesty. A ukázalo se, že byla zbytečná.

Prakticky všechny stromy byly vyšší než 60 metrů, takže vědci nebyli schopní určit výšku těch, které se nad zelené moře tyčily. A takových stromů jsou tam statisíce. Bylo tedy nutné úplně změnit přístup a jít zcela jinou cestou. Tou se ukázal být LiDAR neboli laserové měření.

Douglaska tisolistá rostoucí u Návarova na Jablonecku je nejen nevyšším stromem v Česku, ale řadí se také mezi nejvyšší a nejobjemnější stromy v celé Evropě. Má 147 let. Její přeměření roku 2024 ukázalo, že má na výšku 66,72 metru.

Laserem na stromy

Vědci se proto spojili s experty z Národní univerzity, kteří jim vypomohli s touto technologií, jejíž označení je zkratkou slov Light Detection and Ranging. Funguje tak, že z letadla se vysílají laserové paprsky směrem k zemi a pak se měří, za jak dlouho se odražený paprsek vrátí zpět. Na základě toho je možné vytvářet velmi přesné a detailní 3D mapy krajiny.

Často se tato technologie využívá třeba na vyhledávání trosek zaniklých měst v džungli, v tomto případě vědci měřili přímo výšku stromů. Není to ale bezchybné, protože pokud například strom stojí na okraji útesu, tak ho laser změří špatně, konkrétně podle vzdálenosti od paty tohoto srázu. A tak vědci museli osobně obejít stromy, které jim laser „předvybral“. Zjistili při tom, že v hornatém terénu má LiDAR zásadní problémy: 93 procent stromů totiž systém označil nesprávně.

Lidarové měření výšky stromů
Zdroj: Frontiers

Právě proto trval výzkum tak dlouho; dobrovolníci museli stromy navštívit, ideálně na ně vyšplhat a doměřit. Nakonec jich popsali 941 s výškou přesahující 65 metrů. Na základě tohoto souboru dat pak osobně změřili ty nejvyšší – a pomyslným šampionem se stala 84,1 metru vysoká tajvánie, které dali vědci přezdívku „Meč nebes řeky Da'an“.

Výzkum je dle autorů důležitý i proto, že popisuje, jak zásadní roli hrají tito rostlinní obři v ekosystému ostrova i klimatu. Díky vysoké koncentraci obřích stromů totiž tato oblast váže obrovské množství uhlíku z atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 3 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 4 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 6 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.