Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.

V srdci Tchaj-wanu leží prales, který má unikátní podmínky k tomu, aby tam mohly růst obří stromy – tedy ty vyšší než 80 metrů. Jenže poznat, který z nich je největší, není úplně snadné. Už víc než deset let se o to pokouší tým vědeckých dobrovolníků, kteří teď oznámili výsledky svého bádání.

Nejvyšším stromem nejen Tchaj-wanu, ale i celé Asie je „Meč nebes“. Měří 84,1 metru a jde o zástupce druhu tajvánie kryptomeriovitá. Pro domorodý kmen Rukai, který žije v oblasti, kde rostou, jsou známé pod poetičtějším názvem jako „strom, který dosahuje až na Měsíc“.

Ostrov obřích stromů

Tchaj-wan je poměrně malý ostrov s rozlohou Švýcarska, přičemž má i podobně hornatou povahu jako tato evropská země. 258 hor dosahuje výšky přes tři tisíce metrů, nejvyšší hora ostrova Jade měří dokonce 3952 metrů.

Lezci na nejvyšším stromu Asie
Zdroj: Frontiers/Steven Pearce

Díky tomu zde žije velké množství rostlinných i živočišných druhů – jen rostlin tu prosperuje přes pět tisíc různých druhů, takže vytvářejí pestré spektrum ekosystémů – od tropických deštných pralesů na úrovni moře až po alpskou tundru na nejvyšších vrcholcích.

Přibližně 60 procent ostrova pokrývají lesy, v nichž roste odhadem 950 milionů stromů. Spousta jich sice zmizela při industrializaci ostrova, ale významnou část porostů se podařilo zachránit. Mezi oblasti, kde se to povedlo, patří chráněná část pralesa jménem Cilan. Tam totiž roste skupina tajvánií, o nichž se ví, že mají výjimečné rozměry. Nikdo je ale doposud přesně nezměřil. Teď to provedl tým profesionálních stromolezců, ekologů, geologů a specialistů na dálkový průzkum Země.

Vědci zjistili, že nejvyšší z trojice tajvánií, o nichž věděli, je vysoká 69,3 metru a kmen má v průměru téměř tři metry. Od domorodců se ale dozvěděli, že nedaleko by měly růst stromy ještě větší. Jednalo se o místo poblíž Velkého jezera duchů, kam se ani dnes nedá snadno dostat – pěší expedice tak zabrala čtyři dny cesty. A ukázalo se, že byla zbytečná.

Prakticky všechny stromy byly vyšší než 60 metrů, takže vědci nebyli schopní určit výšku těch, které se nad zelené moře tyčily. A takových stromů jsou tam statisíce. Bylo tedy nutné úplně změnit přístup a jít zcela jinou cestou. Tou se ukázal být LiDAR neboli laserové měření.

Douglaska tisolistá rostoucí u Návarova na Jablonecku je nejen nevyšším stromem v Česku, ale řadí se také mezi nejvyšší a nejobjemnější stromy v celé Evropě. Má 147 let. Její přeměření roku 2024 ukázalo, že má na výšku 66,72 metru.

Laserem na stromy

Vědci se proto spojili s experty z Národní univerzity, kteří jim vypomohli s touto technologií, jejíž označení je zkratkou slov Light Detection and Ranging. Funguje tak, že z letadla se vysílají laserové paprsky směrem k zemi a pak se měří, za jak dlouho se odražený paprsek vrátí zpět. Na základě toho je možné vytvářet velmi přesné a detailní 3D mapy krajiny.

Často se tato technologie využívá třeba na vyhledávání trosek zaniklých měst v džungli, v tomto případě vědci měřili přímo výšku stromů. Není to ale bezchybné, protože pokud například strom stojí na okraji útesu, tak ho laser změří špatně, konkrétně podle vzdálenosti od paty tohoto srázu. A tak vědci museli osobně obejít stromy, které jim laser „předvybral“. Zjistili při tom, že v hornatém terénu má LiDAR zásadní problémy: 93 procent stromů totiž systém označil nesprávně.

Lidarové měření výšky stromů
Zdroj: Frontiers

Právě proto trval výzkum tak dlouho; dobrovolníci museli stromy navštívit, ideálně na ně vyšplhat a doměřit. Nakonec jich popsali 941 s výškou přesahující 65 metrů. Na základě tohoto souboru dat pak osobně změřili ty nejvyšší – a pomyslným šampionem se stala 84,1 metru vysoká tajvánie, které dali vědci přezdívku „Meč nebes řeky Da'an“.

Výzkum je dle autorů důležitý i proto, že popisuje, jak zásadní roli hrají tito rostlinní obři v ekosystému ostrova i klimatu. Díky vysoké koncentraci obřích stromů totiž tato oblast váže obrovské množství uhlíku z atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 13 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 14 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 14 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 18 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled