Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.

V srdci Tchaj-wanu leží prales, který má unikátní podmínky k tomu, aby tam mohly růst obří stromy – tedy ty vyšší než 80 metrů. Jenže poznat, který z nich je největší, není úplně snadné. Už víc než deset let se o to pokouší tým vědeckých dobrovolníků, kteří teď oznámili výsledky svého bádání.

Nejvyšším stromem nejen Tchaj-wanu, ale i celé Asie je „Meč nebes“. Měří 84,1 metru a jde o zástupce druhu tajvánie kryptomeriovitá. Pro domorodý kmen Rukai, který žije v oblasti, kde rostou, jsou známé pod poetičtějším názvem jako „strom, který dosahuje až na Měsíc“.

Ostrov obřích stromů

Tchaj-wan je poměrně malý ostrov s rozlohou Švýcarska, přičemž má i podobně hornatou povahu jako tato evropská země. 258 hor dosahuje výšky přes tři tisíce metrů, nejvyšší hora ostrova Jade měří dokonce 3952 metrů.

Lezci na nejvyšším stromu Asie
Zdroj: Frontiers/Steven Pearce

Díky tomu zde žije velké množství rostlinných i živočišných druhů – jen rostlin tu prosperuje přes pět tisíc různých druhů, takže vytvářejí pestré spektrum ekosystémů – od tropických deštných pralesů na úrovni moře až po alpskou tundru na nejvyšších vrcholcích.

Přibližně 60 procent ostrova pokrývají lesy, v nichž roste odhadem 950 milionů stromů. Spousta jich sice zmizela při industrializaci ostrova, ale významnou část porostů se podařilo zachránit. Mezi oblasti, kde se to povedlo, patří chráněná část pralesa jménem Cilan. Tam totiž roste skupina tajvánií, o nichž se ví, že mají výjimečné rozměry. Nikdo je ale doposud přesně nezměřil. Teď to provedl tým profesionálních stromolezců, ekologů, geologů a specialistů na dálkový průzkum Země.

Vědci zjistili, že nejvyšší z trojice tajvánií, o nichž věděli, je vysoká 69,3 metru a kmen má v průměru téměř tři metry. Od domorodců se ale dozvěděli, že nedaleko by měly růst stromy ještě větší. Jednalo se o místo poblíž Velkého jezera duchů, kam se ani dnes nedá snadno dostat – pěší expedice tak zabrala čtyři dny cesty. A ukázalo se, že byla zbytečná.

Prakticky všechny stromy byly vyšší než 60 metrů, takže vědci nebyli schopní určit výšku těch, které se nad zelené moře tyčily. A takových stromů jsou tam statisíce. Bylo tedy nutné úplně změnit přístup a jít zcela jinou cestou. Tou se ukázal být LiDAR neboli laserové měření.

Douglaska tisolistá rostoucí u Návarova na Jablonecku je nejen nevyšším stromem v Česku, ale řadí se také mezi nejvyšší a nejobjemnější stromy v celé Evropě. Má 147 let. Její přeměření roku 2024 ukázalo, že má na výšku 66,72 metru.

Laserem na stromy

Vědci se proto spojili s experty z Národní univerzity, kteří jim vypomohli s touto technologií, jejíž označení je zkratkou slov Light Detection and Ranging. Funguje tak, že z letadla se vysílají laserové paprsky směrem k zemi a pak se měří, za jak dlouho se odražený paprsek vrátí zpět. Na základě toho je možné vytvářet velmi přesné a detailní 3D mapy krajiny.

Často se tato technologie využívá třeba na vyhledávání trosek zaniklých měst v džungli, v tomto případě vědci měřili přímo výšku stromů. Není to ale bezchybné, protože pokud například strom stojí na okraji útesu, tak ho laser změří špatně, konkrétně podle vzdálenosti od paty tohoto srázu. A tak vědci museli osobně obejít stromy, které jim laser „předvybral“. Zjistili při tom, že v hornatém terénu má LiDAR zásadní problémy: 93 procent stromů totiž systém označil nesprávně.

Lidarové měření výšky stromů
Zdroj: Frontiers

Právě proto trval výzkum tak dlouho; dobrovolníci museli stromy navštívit, ideálně na ně vyšplhat a doměřit. Nakonec jich popsali 941 s výškou přesahující 65 metrů. Na základě tohoto souboru dat pak osobně změřili ty nejvyšší – a pomyslným šampionem se stala 84,1 metru vysoká tajvánie, které dali vědci přezdívku „Meč nebes řeky Da'an“.

Výzkum je dle autorů důležitý i proto, že popisuje, jak zásadní roli hrají tito rostlinní obři v ekosystému ostrova i klimatu. Díky vysoké koncentraci obřích stromů totiž tato oblast váže obrovské množství uhlíku z atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.