Stromy

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Na Expu v japonské Ósace se vedle národního pavilonu prezentuje i soukromý český projekt – Les civilizací. Na hlavního architekta světové výstavy zapůsobil natolik, že se stal jediným nejaponským hlavním partnerem výstavy. Ukazuje tisíce let staré stromy objevené v hloubce osmi až dvanácti metrů v řečišti Olše. 133 subfosilních dubů ze severní Moravy starých 6,5 tisíce let do Ósaky přivezla malá česká firma, která se vlastním projektem postavila vedle nadnárodních korporací, které se na Expu prezentují.

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.

Správa a údržba silnic kácí staré usychající stromy v aleji u silnice ve Vlachově Březí na Prachaticku. Všechno začalo tím, že loni v létě tam shnilá lípa spadla na střechu školní jídelny. Naštěstí se při tom nikomu nic nestalo. Dendrologové zjistili, že podobně nebezpečných je tam ještě dalších dvanáct stromů. Všechny jsou napadené dřevokaznou houbou. V aleji je přes padesát stromů. Kácí jen ty špatné. Silničáři stromy podél cest mohou kácet do konce března. Ve Vlachově Březí ale i jinde, pak vysadí nové.

Na Praze 6 došlo kvůli stromům ke sporu mezi radnicí městské části a památkáři. Praha 6 vysázela u Písecké brány dřezovce trojtrnné. Vedení památkového ústavu ale nařídilo jejich vykopání. Na místě požaduje pouze lípy, které podle něj s lokalitou historicky korespondují.

Radnice ve Vysokém Mýtě nechá ve městě pokácet víc než osmdesát stromů – jehličnanů, vesměs borovic a smrků, které usychají. S problémem se potýkají i jiná města a jde o dlouhodobější trend nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Někteří experti přisuzují hynoucí jehličnany klimatické změně.

Na hrázi rybníka u Mezna na Benešovsku pokácel majitel rybníka desítky zdravých stromů, podle ochránců přírody a vedení obce k tomu neměl povolení a škoda jde do milionů korun. Rozsahem jde snad o největší nelegální kácení za posledních třicet let, uvedl jednatel Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Vlašim Karel Kříž. Starosta obce Roman Šimek (nez.) kvůli případu podal trestní oznámení.

Vánoční stromy, zářící ozdobami a světýlky, zkrášlují každý rok města a domácnosti napříč světem. Jak vypadají letošní stromky na náměstích měst v Česku nebo například v Jižní Americe? Prohlédněte si je na interaktivních mapách.

V Česku ubývá stromů podél silnic. Za každé tři pokácené nepřibydou ani dva nové. Vyplývá to z analýzy společnosti Arnika, která monitorovala kácení i sázení alejí ve všech krajích za posledních dvacet let. Nejhůř z průzkumu vyšel Královéhradecký kraj a jihozápad Čech.

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

Za posledních pět let v Praze přibylo přes 620 tisíc nových stromů. Akční plán hlavního města ale počítá s milionem stromů do roku 2026. Tempo výsadby ale klesá, a není tak jisté, zda se plán podaří naplnit. Připouští to i náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimaplán Jana Komrsková (Piráti). Zatímco hned v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů, letos to bude přibližně 72 tisíc. Skončí navíc spíše na okraji Prahy než v jejím centru.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Česko trápí sucho. Je to vidět třeba na stromech, na kterých začalo nezvykle brzy žloutnout a opadávat listí. Příčinou jsou zejména dlouhá vedra nad třicet stupňů Celsia s minimem deště. Podle aktuálních modelů se s větším množstvím srážek v dalších nejméně deseti dnech počítat nedá.

Čím více umělého světla mají v noci stromy, tím houževnatější jsou jejich listy. Mohou se stát tak odolnými, že se jimi neprokouše hmyz. A to může mít závažné ekologické důsledky, upozorňují vědci.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Místo lípy jinan, místo smrku cedr. Česká města mění kvůli teplu a suchu složení zeleně. Cedry přibývají například v Olomouci, stromy z Dálného východu zase ve Zlíně. Podle měst, která ČT oslovila, nezvládají pro Česko běžné lípy, smrky nebo duby čím dál intenzivnější horka a sucha. Města proto musí hledat alternativy.

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Novela zákona na ochranu zemědělské půdy zmírní normy pro zakládání alejí podél silnic. Začne platit na začátku letních prázdnin. Nové aleje by díky tomu měly být také bezpečnější. Po nárazu do stromu totiž každý rok zemřou při nehodách desítky řidičů.

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Na vrcholcích hor bývá chladněji než v údolích pod nimi. To je věc, kterou ví asi každý. Vědci z Vermontské univerzity teď ale popsali proces, který to narušuje a obrací – a současně přináší naději pro lesy zasažené klimatickými změnami.