Stromy

V Česku ubývá stromů podél silnic. Za každé tři pokácené nepřibydou ani dva nové. Vyplývá to z analýzy společnosti Arnika, která monitorovala kácení i sázení alejí ve všech krajích za posledních dvacet let. Nejhůř z průzkumu vyšel Královéhradecký kraj a jihozápad Čech.

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

Za posledních pět let v Praze přibylo přes 620 tisíc nových stromů. Akční plán hlavního města ale počítá s milionem stromů do roku 2026. Tempo výsadby ale klesá, a není tak jisté, zda se plán podaří naplnit. Připouští to i náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimaplán Jana Komrsková (Piráti). Zatímco hned v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů, letos to bude přibližně 72 tisíc. Skončí navíc spíše na okraji Prahy než v jejím centru.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Česko trápí sucho. Je to vidět třeba na stromech, na kterých začalo nezvykle brzy žloutnout a opadávat listí. Příčinou jsou zejména dlouhá vedra nad třicet stupňů Celsia s minimem deště. Podle aktuálních modelů se s větším množstvím srážek v dalších nejméně deseti dnech počítat nedá.

Čím více umělého světla mají v noci stromy, tím houževnatější jsou jejich listy. Mohou se stát tak odolnými, že se jimi neprokouše hmyz. A to může mít závažné ekologické důsledky, upozorňují vědci.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Místo lípy jinan, místo smrku cedr. Česká města mění kvůli teplu a suchu složení zeleně. Cedry přibývají například v Olomouci, stromy z Dálného východu zase ve Zlíně. Podle měst, která ČT oslovila, nezvládají pro Česko běžné lípy, smrky nebo duby čím dál intenzivnější horka a sucha. Města proto musí hledat alternativy.

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Novela zákona na ochranu zemědělské půdy zmírní normy pro zakládání alejí podél silnic. Začne platit na začátku letních prázdnin. Nové aleje by díky tomu měly být také bezpečnější. Po nárazu do stromu totiž každý rok zemřou při nehodách desítky řidičů.

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Na vrcholcích hor bývá chladněji než v údolích pod nimi. To je věc, kterou ví asi každý. Vědci z Vermontské univerzity teď ale popsali proces, který to narušuje a obrací – a současně přináší naději pro lesy zasažené klimatickými změnami.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

Pupeny ovocným stromům vyrašily letos o měsíc dřív i v horských oblastech. Než stromy půjdou do květu, sadaři musí roubovat. Spěchají i zahrádkáři, koupené stromy je potřeba co nejdříve zasadit do země. V Bojkovicích, v podhůří Bílých Karpat, nabízí ovocná školka výhradně staré odrůdy. Co odrůda, to zajímavé jméno a příběh. Například jabloň Gdaňský hranáč rozšířili na severu Polska exulanti vyhnaní z Čech po bitvě na Bílé hoře.

Lidstvo se nikdy nespoléhalo na lesy tolik jako dnes. Stále častěji se o nich totiž mluví jako o nejlepší obraně proti klimatické krizi – protože mohou pohlcovat obrovské množství oxidu uhličitého. Jenže to není tak jednoduché.

Lesy v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovují neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu Akademie věd tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

Severské lesy a ty v mírném pásmu budou na rozdíl od tropických lesů v budoucnu sužovat spíše choroby a škůdci než požáry nebo větrné bouře. Konkrétně v Česku budou lesy čelit záplavám. Vyplývá to z nové studie vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Experti vytvořili mapy současných a budoucích přírodních příčin problémů dopadajících na lesy, aby bylo možné se na ně adaptovat.

Soud požaduje přesné vyčíslení škody způsobené požárem stromů v Českém Švýcarsku. Spis s obžalobou muže, který měl park zapálit, proto vrátil státnímu zástupci. Správa parku začala s počítáním dřeva podle map. Jeho cenu ale vyčíslit odmítá.

Až 120kilometrovou rychlostí vál dopoledne vítr na Sněžce. Dosáhl tedy síly orkánu. Vítr pak zeslábl, přestala také platit výstraha meteorologů. Následky prudkých poryvů ale ještě trvají. Větru leckde neodolaly stromy, některé popadaly na elektrické vedení. Jsou proto téměř čtyři tisíce domácností bez proudu. Vážné potíže byly na železnici zejména v okolí Jihlavy a Havlíčkova Brodu, kde byly kvůli padlým stromům a poškozenému trakčnímu vedení některé tratě od Štědrého dne neprůjezdné. Situace se ale zlepšila, kvůli počasí zůstával přerušený provoz už pouze na dvou železničních úsecích.

Na řadě míst v Česku navíc Štědrý den provázely problémy s dodávkami elektřiny způsobené větrem a těžkým sněhem. Brzy ráno bylo bez proudu skoro sto tisíc odběratelů, odpoledne kolem 16. hodiny se pak jejich počet snížil na posledních zhruba osm tisíc, hlavně na Vysočině. Energetici odhadují, že většinu poruch odstraní ještě během neděle. V souvislosti s počasím byly také velké potíže na železnici. Několik tratí hlavně kolem Jihlavy a Havlíčkova Brodu stojí kvůli popadaným stromům. Již v sobotu večer se podařilo zprůjezdnit dálnici D1, kterou blokovaly kamiony uvázlé ve stoupání na Vysočině.

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.

V předvánočním čase jsou lidé nejvíce štědří. Podle Fóra dárců podporují hlavně zavedené charitativní sbírky. Loni na veřejně prospěšné účely darovali přes patnáct miliard korun. Menší zájem teď evidují organizace v regionech.