Stromy

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

V letošním roce se těží více dřeva než před kůrovcovou kalamitou. Zvýšil se také zájem o jeho zpracování v tuzemsku, hlavně pro stavebnictví. Před pěti lety končila v zahraničí až polovina poražených stromů, loni už to byl jen zhruba každý pátý. Nejvíc porostů, kde se aktuálně stromy kácí, je v Jihočeském kraji.

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel nedostatky při vynakládání peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství (MZe) například nenaplnilo cíl jednoho z programů zalesnit 920 hektarů, když se podařilo osázet jen asi čtvrtinu. Lesy ČR měly vybudovat 17 retenčních nádrží, ale vznikly jen čtyři, uvedl NKÚ k výsledkům kontroly peněz na podporu lesnictví. Resort zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí. Výsledky kontroly pokládá za formalistické, nezohledňující konkrétní situace a reálné změny v lesnictví.

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

V současné době se pokládají za Mekky znečištění indická města, jako je například Nové Dillí. Ve druhé polovině dvacátého století se tímto nelichotivým primátem mohla chlubit jiná oblast – „černý trojúhelník“ mezi Polskem, Německou demokratickou republikou a Československem, jehož srdce tvořilo Podkrušnohoří. Stačilo třicet let – a z jedněch z nejkrásnějších českých zalesněných hor se stala „mrtvá zóna“, kde místo zelených vzrostlých smrků stály jen jejich kostry.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

První komerční zařízení pro ukládání oxidu uhličitého z průmyslové výroby začalo tento týden fungovat u norského pobřeží. Tento pokus o řešení oteplování planety má ale řadu odpůrců.

Kávy bude podle klimatologických modelů méně a stane se tedy dražší. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity hledají řešení tohoto problému v takzvaných agrolesnických systémech.

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

Jihozápadní částí Česka začaly ve středu večer procházet bouřky. Okolo 21. hodiny Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) registroval nejsilněji bouřkovou aktivitu v Plzeňském kraji. Pro oblast Karlovarského a Plzeňského kraje a pro část Středočeského a Jihočeského kraje platila od 16:00 do 22:00 výstraha.

Na Moravě a ve Slezsku začne od úterního odpoledne intenzivně a vytrvale pršet, ve Slezsku či na střední Moravě v oblastech kolem Beskyd mohou být srážky extrémní s úhrny místy sto až dvě stě milimetrů. Meteorologové to uvedli v pondělní výstraze. Kvůli očekávaným velmi vydatným srážkám budou stoupat hladiny řek, překročit mohou první stupeň povodňové aktivity. Od úterního večera proto začne platit v severovýchodní části země povodňová bdělost. Kvůli očekávaným extrémním srážkám v Beskydech a Jeseníkách se v úterý ráno na ministerstvu životního prostředí sejde Ústřední povodňová komise.

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.

Z kosmu už lidstvo sleduje, co se na Zemi děje, mnohem přesněji než kdykoliv v minulosti. Jedno místo ale satelitům zůstávalo utajené: pohled pod koruny stromů. To teď změnila nová evropská mise.

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.

Samice šimpanzů bonobo ve volné přírodě utvářejí skupiny, aby se ubránily samcům. Tvrdí to výzkumníci z americké Harvardovy univerzity. Šimpanzi bonobo jsou vedle šimpanzů učenlivých nejbližším příbuzným člověka.

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.