Stromy

Lánskou oboru čeká velká proměna. Poprvé přichází její vedení s plánem, jak tam hospodařit v následujících čtyřiceti letech. Přemnožené zvěře má ubývat, větší prostor dostanou unikátní křivoklátské lesy a pastviny.

Hasiči měli kvůli bouřkám od pátečního odpoledne 715 zásahů, nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji. Čerpali především vodu ze zatopených sklepů a odklízeli popadané stromy, informovali na síti X. Někde voda podemlela železniční trať. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ojediněle napršelo až kolem 100 milimetrů za posledních 24 hodin. Někde toky dosáhly povodňových stupňů, to už by v sobotu podle ČHMÚ nemělo nastat.

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.

Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. V tom pomáhá i krajinářská architektura. Tento obor je profesí i Evy Jeníkové. „V českých městech jsme udělali obrovský kus cesty tím, že máme klimatické strategie, standardy hospodaření s dešťovou vodou nebo zakládání zeleně. Ale můžeme teď na vlastní kůži posoudit, jakým způsobem je umíme začleňovat do ulic,“ říká.

V pondělí odpoledne zasáhlo americká města Menasha a Appleton na severovýchodě Wisconsinu ničivé tornádo, které strhávalo střechy, ničilo domy, vyvracelo stromy a tisíce domácností zanechalo bez elektřiny. U Appletonu pozorovali tornádo minimálně po dobu dvaceti minut. Poté, co zasáhlo Menashu, se přesunulo nad jezero Winnebago a tam se rozptýlilo. Meteorologové jej označili za „extrémně nebezpečné“ a krátce po poledni vydali druhý nejvyšší stupeň varování. Národní meteorologická služba předběžně určila sílu tornáda na nejméně EF-2, konečné vyhodnocení ale stále pokračuje. Úřady vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, zatímco záchranáři mapují škody a pátrají po případných obětech. Oblast zároveň zasáhl rozsáhlý bouřkový systém, který vyvolal výpadky proudu ve třech státech USA a vyžádal si nejméně jednu oběť po úderu blesku.

V Česku hrozí v neděli silné bouřky, které mohou být doprovázené nárazy větru nebo menšími kroupami. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) platí pro většinu území s výjimkou severozápadní poloviny Čech. Na jižní Moravě v důsledku suchého a teplého počasí přetrvává zvýšené riziko vzniku a šíření požárů.

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí za více než 470 milionů korun. Přibyly desítky stromů, nové povrchy, kašna i opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Nová podoba prostranství však vyvolala i debatu mezi veřejností.

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

Na severní polokouli se začala probouzet příroda a květy začaly bujet i ve městech. Ukazují to fotografie z USA, Mexika či Japonska. Ulice se začaly zbarvovat například do růžové, bílé nebo fialové. Jaro nalákalo lidi do ulic, ale také na zahrady a do parků, kde život také po zimní spánku procitl.

V anketě Evropský strom roku, jejíž výsledky byly vyhlášeny 24. března v Evropském parlamentu, zvítězil Dub z Laukiai v Litvě. Druhé místo obsadila Stará divoká jabloň ze Slovenska, třetí pak skončil polský Křivý strom. Český zástupce, Oldřichův dub z Peruce v Ústeckém kraji, skončil sedmý s počtem 2325 stromových bodů. Celkem se do hlasování pro dvanáct evropských stromů zapojilo bezmála dvě stě tisíc hlasujících.

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.