Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.
Až do objevu tohoto zkamenělého chodidla v Burtele na severovýchodě Etiopie v roce 2009 byla Lucy považována za jediného předka člověka. Stejně jako Lucy, která žila před více než třemi miliony let, i fosilie chodidla, která patřila tomuto novému druhu, se našla v takzvaném Afarském trojúhelníku.
Toto chodidlo ale nenáleží ke stejnému druhu jako Lucy, což je patrné podle toho, že má jeden prst v opozici oproti ostatním prstům, podobně jako palec u lidské ruky. To umožňovalo tomuto druhu šplhat ve větvích stromů, stejně jako to dělají opice. Vědci z tohoto objevu v roce 2015 odvodili existenci nového druhu – Australopithecus deyiremeda. Jejich hypotézu podložil i nález čelisti staré zhruba 3,4 milionu let. Vědci ji objevili ve stejné oblasti jako chodidlo.
Prohlášení o novém druhu bylo přijato vědeckou obcí se značnou skepsí i proto, že se až doposud nepodařilo jasně potvrdit, že kosti z „chodidla z Burtele“ patří skutečně jedinci druhu Australopithecus deyiremeda. „Nemáme nejmenších pochyb o tom, že chodidlo z Burtele a zuby a čelist náleží jednomu druhu,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Johannes Haile-Selassie, který působí na Arizonské univerzitě.
Primitivnější „bratranec“ Lucy
Na základě skenování zubů z Burtele se vědci domnívají, že Australopithecus deyiremeda byl méně vyvinutý než jeho sestřenice Lucy. Stravoval se především listím, ovocem a ořechy. Jeho chápavý prst naznačuje, že trávil velkou část času na stromech.
Palec u nohy sehrál důležitou roli v evoluci člověka – díky němu lidé začali opouštět stromy a chodit po dvou. Právě tento prst tedy umožnil přejít ke stylu života moderních lidí na zemi.
Vědci si ale stále nejsou jistí, jak vypadalo soužití mezi Australopithecus deyiremeda a Australopithecus afarensis. Nový výzkum naznačuje, že zástupci druhu Australopithecus deyiremeda pobývali v lesích, nejvíce na stromech, zatímco jedinci typu Lucy trávili většinu času na zemi. Právě to jim umožnilo koexistovat. „Soužití bylo v našich předcích hluboce zakořeněno,“ řekl Haile-Selassie.
„Pořád se budou objevovat skeptické hlasy, ale myslím, že tyto nové poznatky, stejně jako potvrzení těch předchozích, povedou k tomu, že velká skupina vědců příjme lépe existenci druhu Australopithecus deyiremeda,“ řekl AFP archeolog se specializací na období paleolitu John McNabb, který se na studii sám nepodílel. Představuje to podle něho nový článek v rovnici o hledání identity lidských předků.
Lucy zůstane naším „výsadním“ předkem, protože její chodidlo se více podobá tomu lidskému, shodují se vědci. Objev fosilie z Burtele ale otevírá cestu k nalezení dalších druhů pocházejících z tohoto období. Zdá se totiž, že australopitékové zkoušeli možnost chodit po dvou, uzavírá Haile-Selassie.
Podrobnosti licence zde.
