Venezuela propustila přes 80 lidí, které věznila po povolebních protestech

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.

„Ráno prvního ledna oznámili matky a příbuzní nová propuštění politických vězňů,“ uvedl podle agentury AFP Výbor pro osvobození politických vězňů. Připojil také, že může potvrdit propuštění 55 lidí. Venezuelská vláda později uvedla, že nařídila propuštění 88 lidí zadržovaných v souvislosti s protesty po prezidentských volbách z července 2024.

U vánočního propuštění uvězněných se informace o jejich počtu lišily. Úřady informovaly o 99 lidech, venezuelská nevládní organizace Foro Penal ovšem uvedla, že byla schopna ověřit propuštění pouze 61 vězňů.

Odpůrci vlády vyšli do ulic krátce po volbách, které se konaly v létě 2024. Odmítali mimo jiné prohlášení volebního úřadu, který na základě neúplných a netransparentních výsledků den po hlasování označil znovu za vítěze autoritáře Madura. Opozice tvrdí, že vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia.

Během protestů byly tři desítky lidí zabity a kolem 2400 osob bezpečnostní složky zatkly. Úřady tvrdí, že nechaly propustit na dva tisíce lidí. Podle organizace je ve Venezuele zhruba 700 politických vězňů, píše AFP.

Mezinárodní kritika

Maduro, který v zemi vládne od roku 2013, se podle západních médií drží u moci potlačováním opozice, díky nedemokratickým volbám a podpoře armády, kterou si udržuje finančními a dalšími výhodami. Madurova vláda odmítá, že jsou v zemi političtí vězni, a tvrdí, že všichni zadržovaní jsou obviněni z trestných činů.

V poslední době se Maduro podle AFP snaží ukázat smířlivější postoj, zatímco čelí tlaku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington tvrdí, že se Maduro podílí na obchodu s drogami, a viní ho i z dalších zločinů. Caracas obvinění odmítá a varuje, že se Spojené státy navýšením počtu vojáků a vojenské techniky v Karibiku a zásahy proti venezuelským lodím připravují na agresi proti Venezuele.

USA podle venezuelské vlády usilují o násilnou změnu režimu s cílem zmocnit se obrovských ropných zásob země. Spojené státy podle Trumpa mezitím ve Venezuele zaútočily na přístav sloužící podle nich k pašování drog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 20 mminutami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 29 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 43 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 3 hhodinami

Evropský pohled