Venezuela propustila přes 80 lidí, které věznila po povolebních protestech

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.

„Ráno prvního ledna oznámili matky a příbuzní nová propuštění politických vězňů,“ uvedl podle agentury AFP Výbor pro osvobození politických vězňů. Připojil také, že může potvrdit propuštění 55 lidí. Venezuelská vláda později uvedla, že nařídila propuštění 88 lidí zadržovaných v souvislosti s protesty po prezidentských volbách z července 2024.

U vánočního propuštění uvězněných se informace o jejich počtu lišily. Úřady informovaly o 99 lidech, venezuelská nevládní organizace Foro Penal ovšem uvedla, že byla schopna ověřit propuštění pouze 61 vězňů.

Odpůrci vlády vyšli do ulic krátce po volbách, které se konaly v létě 2024. Odmítali mimo jiné prohlášení volebního úřadu, který na základě neúplných a netransparentních výsledků den po hlasování označil znovu za vítěze autoritáře Madura. Opozice tvrdí, že vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia.

Během protestů byly tři desítky lidí zabity a kolem 2400 osob bezpečnostní složky zatkly. Úřady tvrdí, že nechaly propustit na dva tisíce lidí. Podle organizace je ve Venezuele zhruba 700 politických vězňů, píše AFP.

Mezinárodní kritika

Maduro, který v zemi vládne od roku 2013, se podle západních médií drží u moci potlačováním opozice, díky nedemokratickým volbám a podpoře armády, kterou si udržuje finančními a dalšími výhodami. Madurova vláda odmítá, že jsou v zemi političtí vězni, a tvrdí, že všichni zadržovaní jsou obviněni z trestných činů.

V poslední době se Maduro podle AFP snaží ukázat smířlivější postoj, zatímco čelí tlaku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington tvrdí, že se Maduro podílí na obchodu s drogami, a viní ho i z dalších zločinů. Caracas obvinění odmítá a varuje, že se Spojené státy navýšením počtu vojáků a vojenské techniky v Karibiku a zásahy proti venezuelským lodím připravují na agresi proti Venezuele.

USA podle venezuelské vlády usilují o násilnou změnu režimu s cílem zmocnit se obrovských ropných zásob země. Spojené státy podle Trumpa mezitím ve Venezuele zaútočily na přístav sloužící podle nich k pašování drog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 2 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 8 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...