Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

„Chci poděkovat všem mužům a ženám, kteří riskovali životy, abych dnes mohla být tady... Jednoho dne vám o tom budu moci povědět, ale teď je rozhodně nechci vystavovat nebezpečí,“ řekla Machadová na společné tiskové konferenci s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem.

„Samozřejmě že se vrátím,“ řekla dříve Machadová BBC. „Budu tam, kde budu nejvíce potřebná. Ještě nedávno jsem si myslela, že to místo je Venezuela, dnes věřím, že v zájmu naší věci je to Oslo,“ dodala.

Z balkonu hotelu Grand mávala ráno Machadová desítkám svých jásajících příznivců, kteří se před budovou shromáždili a pokřikovali „libertad“ (svoboda), píše agentura AFP. Společně zazpívali i venezuelskou hymnu, zachycuje video na stránkách BBC. Ve stejné budově se s ní měla konat v úterý tisková konference, která ale byla bez udání důvodů zrušena.

Při oznámení jména letošní laureátky Nobelův výbor 10. října uvedl, že Machadová prestižní ocenění dostane za boj o demokratickou transformaci ve své jihoamerické vlasti. Machadovou označil za ženu, která „udržuje plamen demokracie uprostřed sílící temnoty“.

Machadové úřady v červenci 2024 zakázaly kandidovat na prezidentku Venezuely. O několik dní později se začala skrývat. Naposledy veřejně vystoupila 9. ledna v Caracasu na demonstraci proti inauguraci levicového autoritářského prezidenta Nicoláse Madura na jeho třetí funkční období, které získal za sporných okolností.

Venezuelská prokuratura Machadovou viní mimo jiné z vlastizrady či spiknutí, za což jí hrozí až třicet let vězení.

Nasazení USA v karibské oblasti

Osmapadesátiletá Machadová dorazila do Norska ve středu večer a cestovala z Venezuely zřejmě přes karibský ostrov Curacao, kam pro ni podle zdrojů deníku The Wall Street Journal (WSJ) přiletělo soukromé letadlo z Miami. To ji dopravilo do Osla.

Spojené státy mají nyní v karibské oblasti největší nasazení své armády za několik desetiletí. Operaci, s níž začaly USA v srpnu, označují za protidrogovou a útočí tam na lodě, které Pentagon považuje za pašerácké. Od začátku září zabila takto americká armáda téměř devět desítek lidí, které bez důkazů označila za pašeráky drog.

I venezuelského vůdce Nicoláse Madura, jehož mandát americká vláda neuznává kvůli nedemokratickým volbám, Washington viní z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do USA. Podle řady analytiků ale není primárním cílem americké operace boj proti obchodu s drogami, nýbrž snaha způsobit pád Madurova režimu.

Trump několikrát zmínil i možnost pozemní vojenské invaze do Venezuely, někteří se ale domnívají, že ji neprovede a že pouze stupňuje tlak ve snaze přimět venezuelskou armádu, aby přestala Madura podporovat.

„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním“

Machadová ve čtvrtek na tiskové konferenci dostala i otázku stran možné americké invaze do Venezuely. Odpověděla, že v její zemi už působí agenti Ruska, Íránu či libanonského militantního hnutí Hizballáh, kteří spolupracují s Madurovým režimem. Machadová dlouhodobě kritizuje autoritářský režim ve své zemi a už dříve uvedla, že ho lze svrhnout jen zahraniční intervencí.

„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním,“ sdělila Machadová po ranní návštěvě norského parlamentu. „Přivezu ji (Nobelovu cenu) do Venezuely ve správný čas. Neříkám kdy ani jak to udělám, ale udělám všechno pro to, abych se mohla vrátit,“ dodala. „Toto není běžná diktatura, je to zločinecká struktura, která pronásleduje, mučí a vraždí, aby se udržela u moci a podílí se na obchodu s drogami, nelegálním obchodu se zlatem a dalších ilegálních činnostech,“ prohlásila.

Podle deníku El País Machadová vyjádřila naději, že její země bude opět svobodná a stane se majákem demokracie. Americký prezident Donald Trump už ve středu prohlásil, že by „nebyl spokojený“, pokud by Machadová byla po návratu do Venezuely zatčena.

Dcera Machadové Ana Corina Sosaová ve středu při přebírání Nobelovy ceny jménem své matky toto ocenění věnovala všem venezuelským politickým vězňům a Venezuelanům pronásledovaným autoritářským režimem, jejich rodinám a všem, kdo bojují za lidská práva. Sosaová také uvedla, že svou matku osobně neviděla dva roky. Ceremoniálu se účastnila i Corina Pariscaová, matka Machadové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda podnikla rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně města Isfahán, napsal deník Ha'arec. Íránská agentura IRNA tvrdí, že izraelsko-americké útoky ve středu večer zabily dva chlapce v obytné části města Kafrí v jižním okrese Šíráz. Několik států v Perském zálivu mezitím podle stanice al-Džazíra hlásilo zneškodnění dronů ve svém vzdušném prostoru.
před 35 mminutami

Írán chce vyjednávat, tvrdí Trump

Íránský režim se podle prezidenta USA Donalda Trumpa účastní mírových rozhovorů. Šéf Bílého domu naznačil, že to však Teherán popírá z obav, že jej „zabijí jeho vlastní lidé“. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP, podle níž se tak Trump vyjádřil během večeře republikánů v Kongresu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu tvrdil, že Teherán nemá v úmyslu s Washingtonem vyjednávat.
před 3 hhodinami

Britská armáda bude moci zabavovat lodě ruské stínové flotily, oznámila vláda

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Írán hrozí zničením infrastruktury zemi, která podpoří okupaci jeho ostrova

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPolsko staví bunkry. Musejí ho mít všechny novostavby kromě rodinných domů

Polská vláda myslí svůj dlouhodobý záměr posílit civilní obranu vážně. Podle nových nařízení musejí mít všechny novostavby – s výjimkou rodinných domů – vlastní protivzdušný bunkr. Od začátku roku jich jsou v zemi už desítky nových. Jiné se otevřely po rekonstrukci. Na zvláštní dvouletý program Varšava už loni vyčlenila v přepočtu skoro 200 miliard korun. Polsko má co dohánět. V zemi sice je 16 tisíc krytů z dob komunistického režimu, nedávné kontroly ale odhalily, že použitelná je pouze tisícovka z nich. Ta dokáže ochránit pouhá tři procenta obyvatel.
před 8 hhodinami

Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Přeživší holocaustu po letech náhodně narazila na svou dozorkyni z koncentračního tábora

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.
před 10 hhodinami

Porota v USA shledala Google a Metu odpovědnými v případu závislosti na sítích

Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu korun), píše agentura Reuters. Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...