Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

„Chci poděkovat všem mužům a ženám, kteří riskovali životy, abych dnes mohla být tady... Jednoho dne vám o tom budu moci povědět, ale teď je rozhodně nechci vystavovat nebezpečí,“ řekla Machadová na společné tiskové konferenci s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem.

„Samozřejmě že se vrátím,“ řekla dříve Machadová BBC. „Budu tam, kde budu nejvíce potřebná. Ještě nedávno jsem si myslela, že to místo je Venezuela, dnes věřím, že v zájmu naší věci je to Oslo,“ dodala.

Z balkonu hotelu Grand mávala ráno Machadová desítkám svých jásajících příznivců, kteří se před budovou shromáždili a pokřikovali „libertad“ (svoboda), píše agentura AFP. Společně zazpívali i venezuelskou hymnu, zachycuje video na stránkách BBC. Ve stejné budově se s ní měla konat v úterý tisková konference, která ale byla bez udání důvodů zrušena.

Při oznámení jména letošní laureátky Nobelův výbor 10. října uvedl, že Machadová prestižní ocenění dostane za boj o demokratickou transformaci ve své jihoamerické vlasti. Machadovou označil za ženu, která „udržuje plamen demokracie uprostřed sílící temnoty“.

Machadové úřady v červenci 2024 zakázaly kandidovat na prezidentku Venezuely. O několik dní později se začala skrývat. Naposledy veřejně vystoupila 9. ledna v Caracasu na demonstraci proti inauguraci levicového autoritářského prezidenta Nicoláse Madura na jeho třetí funkční období, které získal za sporných okolností.

Venezuelská prokuratura Machadovou viní mimo jiné z vlastizrady či spiknutí, za což jí hrozí až třicet let vězení.

Nasazení USA v karibské oblasti

Osmapadesátiletá Machadová dorazila do Norska ve středu večer a cestovala z Venezuely zřejmě přes karibský ostrov Curacao, kam pro ni podle zdrojů deníku The Wall Street Journal (WSJ) přiletělo soukromé letadlo z Miami. To ji dopravilo do Osla.

Spojené státy mají nyní v karibské oblasti největší nasazení své armády za několik desetiletí. Operaci, s níž začaly USA v srpnu, označují za protidrogovou a útočí tam na lodě, které Pentagon považuje za pašerácké. Od začátku září zabila takto americká armáda téměř devět desítek lidí, které bez důkazů označila za pašeráky drog.

I venezuelského vůdce Nicoláse Madura, jehož mandát americká vláda neuznává kvůli nedemokratickým volbám, Washington viní z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do USA. Podle řady analytiků ale není primárním cílem americké operace boj proti obchodu s drogami, nýbrž snaha způsobit pád Madurova režimu.

Trump několikrát zmínil i možnost pozemní vojenské invaze do Venezuely, někteří se ale domnívají, že ji neprovede a že pouze stupňuje tlak ve snaze přimět venezuelskou armádu, aby přestala Madura podporovat.

„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním“

Machadová ve čtvrtek na tiskové konferenci dostala i otázku stran možné americké invaze do Venezuely. Odpověděla, že v její zemi už působí agenti Ruska, Íránu či libanonského militantního hnutí Hizballáh, kteří spolupracují s Madurovým režimem. Machadová dlouhodobě kritizuje autoritářský režim ve své zemi a už dříve uvedla, že ho lze svrhnout jen zahraniční intervencí.

„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním,“ sdělila Machadová po ranní návštěvě norského parlamentu. „Přivezu ji (Nobelovu cenu) do Venezuely ve správný čas. Neříkám kdy ani jak to udělám, ale udělám všechno pro to, abych se mohla vrátit,“ dodala. „Toto není běžná diktatura, je to zločinecká struktura, která pronásleduje, mučí a vraždí, aby se udržela u moci a podílí se na obchodu s drogami, nelegálním obchodu se zlatem a dalších ilegálních činnostech,“ prohlásila.

Podle deníku El País Machadová vyjádřila naději, že její země bude opět svobodná a stane se majákem demokracie. Americký prezident Donald Trump už ve středu prohlásil, že by „nebyl spokojený“, pokud by Machadová byla po návratu do Venezuely zatčena.

Dcera Machadové Ana Corina Sosaová ve středu při přebírání Nobelovy ceny jménem své matky toto ocenění věnovala všem venezuelským politickým vězňům a Venezuelanům pronásledovaným autoritářským režimem, jejich rodinám a všem, kdo bojují za lidská práva. Sosaová také uvedla, že svou matku osobně neviděla dva roky. Ceremoniálu se účastnila i Corina Pariscaová, matka Machadové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela propustila přes 80 lidí, které věznila po povolebních protestech

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jde se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.
před 3 hhodinami

Při požáru ve švýcarském lyžařském středisku zemřely desítky lidí

Při požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana během silvestrovské oslavy zemřelo podle policie na čtyřicet lidí. Dalších zhruba 115 osob utrpělo zranění, a to většinou vážná. Část obětí podle policie tvoří cizinci. Na český zastupitelský úřad ve Švýcarsku se podle mluvčího ministerstva zahraničí nikdo neobrátil. Švýcarský prezident Guy Parmelin označil požár za jednu z nejhorších tragédií, jaká jeho zemi postihla.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loď zadržená kvůli poškození kabelu přepravovala ruskou ocel, oznámilo Finsko

Loď zadržená Finskem kvůli podezření z poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky s Tallinem přepravovala ruskou ocel, na kterou se vztahují sankce Evropské unie, informovala ve čtvrtek podle agentury AFP finská celní správa. Loď Fitburg plující z Ruska do Izraele a čtrnáct členů její posádky zadržely finské úřady ve středu.
před 5 hhodinami

Rozsáhlé protesty v Íránu si vyžádaly nejméně šest mrtvých

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.
před 5 hhodinami

Svět oslavil příchod roku 2026

Svět oslavil příchod nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati. Postupně následovaly další země od Nového Zélandu přes Čínu, Thajsko či Katar až po Evropu, kde davy oslavovaly příchod nového roku v Berlíně, Paříži, Londýně a dalších městech. Ve čtvrtek se oslavy přesunuly na americký kontinent – nejprve ve 4:00 SEČ do Brazílie, o dvě hodiny později například do New Yorku, v 9:00 pak i na západní pobřeží USA. Jako poslední do roku 2026 ve 13:00 SEČ vstoupily neobydlené tichomořské atoly Bakerův ostrov a Howlandův ostrov.
31. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Při výstupu v rakouských Alpách zahynul Čech

Devětačtyřicetiletý Čech zahynul ve středu při výstupu na horu Breithorn v rakouském Salcbursku, informovala ve čtvrtek agentura APA s odvoláním na místní policii. Podle ní muž zřejmě uklouzl na obtížné a zasněžené stezce a zřítil se do skalního terénu.
před 17 hhodinami

Uznání Somalilandu budí vášně. Izrael myslí strategicky

Překvapivé rozhodnutí Izraele uznat jako první na světě africký Somaliland jako nezávislý stát odsoudily už desítky zemí. Podle expertů jsou důvody Jeruzaléma strategické, včetně příprav na možnou ofenzivu proti jemenským hútíům a snahy čelit vlivu Íránu v regionu. Spekuluje se i o plánu na přemístění Palestinců z Gazy na území Somalilandu. Izrael a Somaliland oficiálně mluví o posílení ekonomické spolupráce.
před 17 hhodinami

Zelenskyj: Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.
31. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...