Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

„Chci poděkovat všem mužům a ženám, kteří riskovali životy, abych dnes mohla být tady... Jednoho dne vám o tom budu moci povědět, ale teď je rozhodně nechci vystavovat nebezpečí,“ řekla Machadová na společné tiskové konferenci s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem.

„Samozřejmě že se vrátím,“ řekla dříve Machadová BBC. „Budu tam, kde budu nejvíce potřebná. Ještě nedávno jsem si myslela, že to místo je Venezuela, dnes věřím, že v zájmu naší věci je to Oslo,“ dodala.

Z balkonu hotelu Grand mávala ráno Machadová desítkám svých jásajících příznivců, kteří se před budovou shromáždili a pokřikovali „libertad“ (svoboda), píše agentura AFP. Společně zazpívali i venezuelskou hymnu, zachycuje video na stránkách BBC. Ve stejné budově se s ní měla konat v úterý tisková konference, která ale byla bez udání důvodů zrušena.

Při oznámení jména letošní laureátky Nobelův výbor 10. října uvedl, že Machadová prestižní ocenění dostane za boj o demokratickou transformaci ve své jihoamerické vlasti. Machadovou označil za ženu, která „udržuje plamen demokracie uprostřed sílící temnoty“.

Machadové úřady v červenci 2024 zakázaly kandidovat na prezidentku Venezuely. O několik dní později se začala skrývat. Naposledy veřejně vystoupila 9. ledna v Caracasu na demonstraci proti inauguraci levicového autoritářského prezidenta Nicoláse Madura na jeho třetí funkční období, které získal za sporných okolností.

Venezuelská prokuratura Machadovou viní mimo jiné z vlastizrady či spiknutí, za což jí hrozí až třicet let vězení.

Nasazení USA v karibské oblasti

Osmapadesátiletá Machadová dorazila do Norska ve středu večer a cestovala z Venezuely zřejmě přes karibský ostrov Curacao, kam pro ni podle zdrojů deníku The Wall Street Journal (WSJ) přiletělo soukromé letadlo z Miami. To ji dopravilo do Osla.

Spojené státy mají nyní v karibské oblasti největší nasazení své armády za několik desetiletí. Operaci, s níž začaly USA v srpnu, označují za protidrogovou a útočí tam na lodě, které Pentagon považuje za pašerácké. Od začátku září zabila takto americká armáda téměř devět desítek lidí, které bez důkazů označila za pašeráky drog.

I venezuelského vůdce Nicoláse Madura, jehož mandát americká vláda neuznává kvůli nedemokratickým volbám, Washington viní z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do USA. Podle řady analytiků ale není primárním cílem americké operace boj proti obchodu s drogami, nýbrž snaha způsobit pád Madurova režimu.

Trump několikrát zmínil i možnost pozemní vojenské invaze do Venezuely, někteří se ale domnívají, že ji neprovede a že pouze stupňuje tlak ve snaze přimět venezuelskou armádu, aby přestala Madura podporovat.

„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním“

Machadová ve čtvrtek na tiskové konferenci dostala i otázku stran možné americké invaze do Venezuely. Odpověděla, že v její zemi už působí agenti Ruska, Íránu či libanonského militantního hnutí Hizballáh, kteří spolupracují s Madurovým režimem. Machadová dlouhodobě kritizuje autoritářský režim ve své zemi a už dříve uvedla, že ho lze svrhnout jen zahraniční intervencí.

„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním,“ sdělila Machadová po ranní návštěvě norského parlamentu. „Přivezu ji (Nobelovu cenu) do Venezuely ve správný čas. Neříkám kdy ani jak to udělám, ale udělám všechno pro to, abych se mohla vrátit,“ dodala. „Toto není běžná diktatura, je to zločinecká struktura, která pronásleduje, mučí a vraždí, aby se udržela u moci a podílí se na obchodu s drogami, nelegálním obchodu se zlatem a dalších ilegálních činnostech,“ prohlásila.

Podle deníku El País Machadová vyjádřila naději, že její země bude opět svobodná a stane se majákem demokracie. Americký prezident Donald Trump už ve středu prohlásil, že by „nebyl spokojený“, pokud by Machadová byla po návratu do Venezuely zatčena.

Dcera Machadové Ana Corina Sosaová ve středu při přebírání Nobelovy ceny jménem své matky toto ocenění věnovala všem venezuelským politickým vězňům a Venezuelanům pronásledovaným autoritářským režimem, jejich rodinám a všem, kdo bojují za lidská práva. Sosaová také uvedla, že svou matku osobně neviděla dva roky. Ceremoniálu se účastnila i Corina Pariscaová, matka Machadové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili tři batolata a muže u Charkova

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na středu vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
před 1 hhodinou

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 4 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 7 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 13 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...