Nobelova cena

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou ceny stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.

Ruský nejvyšší soud označil minulý týden za zavřenými dveřmi hnutí Memorial za extremistickou organizaci a zakázal její činnost v zemi. Jde o nejstarší a nejvýznamnější organizaci pro lidská práva v Rusku, v současné době působí v exilu. Po rozhodnutí soudu Lidskoprávní centrum Memorial oznámilo, že v Rusku ukončí svou činnost. Ve své práci chce však v zahraničí pokračovat. Podporovatelům hnutí hrozí po jeho zákazu trestní stíhání.

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.

Americký prezident Donald Trump odmítá okamžitě podpořit lídryni venezuelské opozice Maríu Corinu Machadovou coby novou vůdkyni země. Ta uvítala intervenci USA do Venezuely, označila ji za „velký krok pro lidstvo a svobodu“. Neochota šéfa Bílého domu však podle zdrojů The Washington Post (WP) pramení z rozhodnutí Machadové přijmout Nobelovu cenu za mír, po níž prý Trump „otevřeně touží“.

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.

Americký prezident Donald Trump při různých příležitostech tvrdí, že dokázal ukončit někdy šest, jindy osm válečných konfliktů. V některých případech boje skutečně skončily, jinde jsou příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily.

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová, v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosaová, píší tiskové agentury. Machadová předeslala, že přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie. Její dcera místo ní pronesla tradiční přednášku laureátů.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.

Muž, který se narodil do uprchlické rodiny na okraji pouště, dnes dává lidstvu technologie, které umí doslova vykouzlit pitnou vodu i ze suchého pouštního vzduchu.

Laureátem Nobelovy ceny za literaturu za rok 2025 se stal maďarský prozaik László Krasznahorkai. Obdržel ji za „působivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“.

Švédská královská akademie ve Stockholmu oznámila, že letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii se stali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi. Vytvořili molekulární struktury, které lze využít k získávání vody z pouštního vzduchu, zachycování oxidu uhličitého, skladování toxických plynů nebo katalýze chemických reakcí.

Švédská Královská akademie věd ve Stockholmu oznámila jména letošních nositelů Nobelovy ceny za fyziku. Stali se jimi John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis za to, jak zásadním způsobem posunuli hranice poznání kvantové fyziky.

Švédský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři vědci za své objevy týkající se takzvané periferní imunitní tolerance.

Pipi Dlouhá punčocha, značka IKEA a Nobelova cena patří mezi sto děl, značek a idejí, které definují, co to znamená být Švédem. Do kulturního kánonu je zařadila švédská vláda. Naopak popový fenomén ABBA se na seznam nedostal, nesplnil totiž základní podmínku, tedy dataci vzniku před nejméně padesáti lety.

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.

Ve věku 89 let zemřel peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Podle agentury AP to v neděli oznámil syn velikána latinskoamerické literatury, který je autorem oceňovaných románů jako Město a psi nebo Kozlova slavnost. Potomci spisovatele oznámili, že jejich otec bude zpopelněn a nebude se konat žádné veřejné poslední rozloučení.