Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
„Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu za mír za to, že jsem zastavil osm válek a více, už necítím povinnost myslet čistě na mír,“ napsal Trump norskému předsedovi vlády. Šéf Bílého domu uvedl, že i když myšlenka na mír bude vždy převládat, nyní se může soustředit na to, co je podle něj dobré a správné pro Spojené státy.
V některých případech válek, o kterých Trump tvrdí, že je ukončil, boje skutečně skončily, jinde jsou ale příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily, a někde ani nezačaly.
Trump nevěří norské vládě, že na udílení ceny nemá vliv
Nobelovu cenu za mír uděluje Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem. „Jasně jsem vysvětlil, a to i prezidentu Trumpovi, co je všeobecně známo, a sice že cenu uděluje nezávislý Nobelův výbor, nikoliv norská vláda,“ uvedl Störe.
Trump později v rozhovoru pro NBC navzdory vysvětlení norského premiéra odmítl myšlenku, že Norsko nemá na udílení ceny žádný vliv a že rozhodnutí je zcela na výboru. „Norsko to zcela kontroluje, přes to, co tvrdí,“ domnívá se Trump podle stanice.
NBC v souvislosti s tím citovala bývalého amerického diplomata Lewise Lukense, který za Trumpova prvního mandátu působil na americké ambasádě v Londýně. „Člověk by doufal, že má kolem sebe lidi, kteří mu říkají, že nemá smysl si znepřátelit norskou vládu ani na ni tlačit, protože s tím nemá nic společného,“ komentoval Trumpův tlak na Oslo.
Trump v rozhovoru pro NBC zopakoval tvrzení, že zastavil osm válek a zachránil mnoho životů, což je podle něj větší odměna. „Na Nobelově ceně mi nezáleží,“ řekl stanici.
Cena předaná na podzim roku 2025 zohledňuje seznam nominovaných, který byl uzavřen 31. ledna 2025, tedy jen pár dní po návratu Trumpa do úřadu.
Trump Evropě vzkázal, ať se soustředí na ruskou agresi
Dopis amerického prezidenta je odpovědí na krátkou zprávu, kterou mu poslali Störe a finský prezident Alexander Stubb o svém nesouhlasu s Trumpovým plánem uvalit cla na evropské spojence kvůli tomu, že odmítají úsilí šéfa Bílého domu získat Grónsko, uvedl Störe podle Reuters v prohlášení.
Trump v dopise také zpochybnil nárok Dánska na Grónsko a jeho schopnost ochránit arktický ostrov před Ruskem a Čínou. „Proč mají vůbec ‚právo vlastnictví‘? Nejsou o tom žádné psané dokumenty, pouze tam před stovkami let přistála loď, ale naše lodě tam také přistávaly,“ prohlásila americká hlava státu na adresu Dánského království.
Evropě pak v rozhovoru s NBC americký prezident vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska proti Ukrajině, nikoliv na Grónsko.
Trumpův zájem o Grónsko
Republikánský prezident tvrdí, že od založení NATO udělal pro Alianci více než kdokoliv jiný a že by nyní měla udělat něco pro Spojené státy. „Svět není v bezpečí, dokud nebudeme mít plnou a totální kontrolu nad Grónskem,“ stojí v závěru Trumpova dopisu.
Americký prezident dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda. Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska.
Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Evropské země zvažují vlastní reakci na americký tlak.
Cla by prý výrazně dolehla na auta či léky. Širší hospodářský útlum a nižší globální poptávka, které by opatření mohly doprovázet, by pak negativně ovlivnily i luxusní zboží či velké energetické firmy, napsal server televize CNBC. Německá průmyslová asociace VCI hovoří také o dopadech na chemický sektor.
Americký ministr financí Scott Bessent v pondělí na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu evropským vládám vzkázal, že zavádění odvetných opatření proti těm americkým „by bylo velmi nerozumné“, a zároveň zdůraznil, že každý musí brát Trumpovy záměry ohledně Grónska vážně.
Diskuze o možné misi NATO v Grónsku
Dánsko a Grónsko diskutovaly o možnosti mít v Grónsku a Arktidě misi NATO, řekl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen po pondělním setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a grónskou ministryní zahraničí Vivian Motzfeldtovou.
„Navrhli jsme to. Generální tajemník NATO to vzal na vědomí a já věřím, že nyní můžeme snad vytvořit rámec pro to, jak toho dosáhnout,“ řekl Poulsen. „Je to také v souladu s tím, co jsme projednali s grónskou vládou.“ Dánsko a Grónsko trvají na tom, že chtějí se Spojenými státy vést dialog, zdůraznil dánský ministr.
Rutte na síti X potvrdil, že spojenci budou nadále spolupracovat při posilování bezpečnosti v oblasti. „Diskutovali jsme o tom, jak důležitá je Arktida – včetně Grónska – pro naši kolektivní bezpečnost a jak Dánsko zvyšuje investice do klíčových schopností,“ napsal také.
Dánsko v posledních dnech vyslalo do Grónska vojáky na cvičení Arctic Endurance, které má ukázat, že Kodaň bere vážně ochranu regionu, která je podle Trumpa nedostatečná.
Akce se účastní i malé výsadky některých evropských spojenců. Například Německo vyslalo několik vojáků k průzkumné misi, aby prověřili, jak by Berlín mohl podpořit Dánsko v obraně Arktidy. Němečtí vojáci se o víkendu vrátili zpět do vlasti.
Dánsko dříve uvedlo, že do grónské metropole Nuuku vyslalo asi stovku vojáků a že podobný počet je také ve městě Kangerlussuaq na jihozápadě arktického ostrova. V pondělí vyslala Kodaň na cvičení další vojáky včetně náčelníka generálního štábu Petera Boysena. Podle informací armády míří tito vojáci do Kangerlussuaqu.
Hrozby přicházející ze Spojených států, včetně těch týkajících se dodatečných cel, stanovisko Grónska nezmění, řekl grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen. „Nenecháme na sebe tlačit. Zůstáváme věrni dialogu, respektu, mezinárodnímu právu,“ uvedl Nielsen a poděkoval zemím, které Grónsko podporují. Jde podle něho o „jasné uznání toho, že Grónsko je demokratickou společností s právem rozhodovat o sobě samotné“.
Babiš jednoznačně neřekl, že Česko stojí za Grónskem
Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s Trumpovými hrozbami se ve čtvrtek sejde Evropská rada, Česko na ní bude zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). V pondělí na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že Česko za Grónskem stojí, Babiš uvedl, že nemůže. Předseda vlády míní, že v rámci NATO jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní.
„My určitě preferujeme, aby došlo k dohodě v rámci Aliance. Bylo by velice nešťastné, aby zkrátka došlo k nějakým soubojům,“ řekl Babiš. Uvedl, že si koupil kvůli sporu „velký krásný glóbus“ za patnáct tisíc korun, aby přesně viděl, kde Grónsko leží.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že Česko podporuje diplomatická jednání. Jeho maďarský protějšek Péter Szijjártó na návštěvě Prahy řekl, že věc nepovažuje za unijní záležitost a nepovažuje za nutné, aby Evropská unie vydala společné prohlášení.
Prezident Petr Pavel se s papežem Lvem XIV. při jejich setkání shodl, že zdaleka nebyly využity všechny možnosti k řešení situace. „Shodli jsme se, že demokratické země jsou a měly by být přirozenými partnery, kteří stavějí nejen na respektu k pravidlům, ale i na kultuře jednání, diplomacii raději než tlaku. Ať už tlaku ekonomickému, nebo vojenskému,“ řekl Pavel po audienci u hlavy katolické církve ve Vatikánu.
Nový předseda ODS Martin Kupka vyzval vládu, aby se ohledně Grónska jednoznačně postavila za evropské státy a spojence Česka. Česká republika podle něj má sehrát jasnou a srozumitelnou roli a stát za Grónskem a Dánskem.
EU se chce dohodnout
Mluvčí Evropské komise Olof Gill řekl, že cílem Evropské unie je vyhnout se eskalaci a najít řešení nynější situace. Zavedení cel podle něj zasáhne spotřebitele na obou stranách Atlantiku, zejména ale pak americké spotřebitele.
„Bezpečnost Arktidy je společným transatlantickým zájmem a můžeme o něm diskutovat s našimi americkými spojenci. Hrozby uvalení cel ale nejsou cestou, jak to řešit,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po setkání s Poulsenem a Motzfeldtovou.
Suverenita podle ní nemůže být předmětem obchodu. „Nemáme zájem vyvolávat konflikt, ale budeme si stát za svým. Evropa má k dispozici řadu nástrojů k ochraně svých zájmů,“ dodala Kallasová.
Předsedkyně Valného shromáždění OSN a někdejší německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková varuje před rostoucím izolacionismem Spojených států a rozpadem mezinárodního právního řádu. V rozhovoru s německým veřejnoprávním rozhlasem Deutschlandfunk prohlásila, že Trumpovo oznámení o dodatečných clech na evropské spojence kvůli Grónsku považuje za střelení se do vlastního hospodářského kolena.
Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že americké výhrůžky zavedením dalších cel v souvislosti s Grónskem oslabují transatlantické partnerství a nesou v sobě riziko další eskalace.
Trumpovy výroky o Grónsku vyvolaly vlnu kritiky i v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpovým krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se Trump rozhodne podniknout invazi do Grónska.
Arktický ostrov býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.






