Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
USA uvalí clo právě na ty země, které do Grónska v posledních dnech vyslaly menší množství vojáků, podotkla zpravodajka ČT Katarína Sedláčková. A upozornila, že Trump v novém vyjádření již nemluví o tom, že by k získání Grónska chtěl využít i sílu. Trumpova hrozba míří na klíčové evropské spojence USA a vytvoří další tlak na Severoatlantickou alianci, píše agentura Bloomberg.
Podle agentury není jasné, jakou pravomoc by Trump použil a jak by se snažil uplatnit jednotlivá nová cla na členské státy Evropské unie. V minulosti se v případě podobných hrozeb spoléhal na zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (International Emergency Economic Powers Act).
Trumpovo oznámení přišlo poté, co se tento týden ve Washingtonu setkal dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen s nejvyššími představiteli Trumpovy administrativy a se členy Kongresu. Setkání se zúčastnila i grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Rasmussen po schůzce novinářům řekl, že ohledně Grónska „zásadní neshoda“ přetrvává.
Podle Trumpa je Grónsko pro bezpečnost USA důležité kvůli jeho strategické poloze a nerostným surovinám. Obyvatelé Grónska i Dánsko to opakovaně odmítají. Trump v minulosti nevyloučil ani použití síly k získání ostrova, čímž šokoval spojence v NATO, jehož je Dánsko také členem.
Dánsko v reakci oznámilo kroky k posílení obranyschopnosti ostrova, ve čtvrtek v Grónsku přistálo letadlo s dánskými vojáky. Podle AP přicházejí vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norska a Švédska. Podle agentury Reuters se připojilo také Finsko a Nizozemsko. A právě na těchto osm zemí mají mířit nová Trumpova cla.
Nepřijatelné, reagoval Macron
Hrozba zvýšením cel kvůli Grónsku, se kterou přišel Trump, je nepřijatelná, uvedl na síti X francouzský prezident Macron. „Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní, ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě, když se setkáme s takovými situacemi,“ napsal. „Evropané na cla budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud se potvrdí,“ dodal.
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že USA se „zcela mýlí“, když hrozí novými cly evropským zemím kvůli jejich nesouhlasu se záměrem prezidenta Trumpa koupit Grónsko. „Uplatňování cel na spojence za účelem zajištění kolektivní bezpečnosti členů NATO je zcela mylné. Samozřejmě se tím budeme zabývat přímo s americkou administrativou," uvedl Starmer s tím, že o budoucnosti Grónska by mělo podle Británie rozhodnout Dánsko a Grónsko.
„Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu,“ reagovala na Trumpovu hrozbu ve společném prohlášení s předsedou Evropské rady Antóniem Costou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlána chránit svou suverenitu,“ dodali oba vysoce postavení unijní činitelé. Předseda Evropské rady Costa dříve uvedl, že EU bude vždy velmi pevně hájit mezinárodní právo.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová večer na síti X upozornila, že zavedení cel znamená riziko zchudnutí Spojených států i Evropy, a tedy podrytí společné prosperity. Ze sporů mezi spojenci mají podle ní prospěch jen Čína a Rusko. „Pokud je ohrožena grónská bezpečnost, můžeme to řešit uvnitř NATO,“ poznamenala.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen uvedl, že Dánsko hrozba uvalení cel překvapila. Nenecháme se zastrašit, řekl agentuře AFP švédský premiér Ulf Kristersson.
„Německá vláda vzala na vědomí výroky amerického prezidenta,“ uvedl v Berlíně její mluvčí Stefan Kornelius. „Úzce konzultuje se svými evropskými partnery. Společně se včas rozhodneme o vhodných reakcích,“ dodal.
Před dopady dodatečných cel varují zástupci německého automobilového průmyslu. „Náklady na tato dodatečná cla by byly pro německý a evropský průmysl enormní, zejména v této již tak náročné době,“ napsala agentuře Reuters prezidentka Svazu německého automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová.
Protesty v Grónsku a Dánsku
Proti plánům Trumpa ohledně ostrova protestovaly tisíce lidí v hlavním městě Grónska Nuuk. Mezi demonstranty byl i premiér Grónska Jens-Frederik Nielsen. Ze stejného důvodu se konaly demonstrace i v řadě dánských měst, včetně hlavního města Kodaně, kterých se rovněž účastnily tisíce lidí, uvedly agentury AFP a Bloomberg.
V Grónsku za mírného deště demonstranti mávali grónskou vlajkou a skandovali slogany a zpívali tradiční inuitské písně. Někteří měli na hlavách čepice se sloganem „Make America Go Away“ (Ať Amerika zmizí), což byla narážka na Trumpovu kampaň MAGA, tedy Make America Great Again (Učiňme Ameriku opět skvělou).
Protestu v centru Kodaně se podle organizátorů zúčastnilo přes dvacet tisíc lidí, což dopovídá počtu obyvatel hlavního města Grónska. Demonstranti pochodovali k americké ambasádě a neodradilo je ani chladné počasí. Řada z nich nesla transparenty s hesly jako „USA mají dost ledu“ nebo „Yankee jděte domů“ a „Grónsko není na prodej“ či „Ruce pryč od Grónska“.
„Není to jen o Grónsku, je to o respektu k národům a hranicím a tom, že malé společnosti nesmí být vystavovány tlaku velmocí,“ řekla při protestu před radnicí v Kodani Gróňanka žijící v Dánsku Anja Geislerová. „Dnes jsme všichni Gróňané.“
