Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
Současný kabinet se ke zvyšování výdajů na obranu, ke kterému se loni v červnu zavázaly státy NATO, staví rezervovaně. Babiš ve čtvrtek v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP.
Server připomíná, že vyčíslování výdajů na obranu je složité. Stává se, že některé výdaje deklarované jako obranné nespadají do alianční definice a NATO je proto neuznává.
Američané měli podle Deníku N varovat Babiše
Ministerstvo obrany by mělo letos hospodařit se 154,79 miliardy korun, dvou procent HDP tedy samotný rozpočet úřadu nedosahuje. Původní návrh vlády Petra Fialy (ODS) chtěl pro ministerstvo vyčlenit o 21 miliard více.
Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho třicet miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. V přepočtu na procenta by tak Česko mělo vynakládat na obranu zhruba 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
Podle Deníku N americký velvyslanec na jednání Babiše varoval, že Česko závazky nesplní. Americká strana také podle tohoto webu navrhla Česku, aby poslalo peníze do fondu NATO na nákup zbraní Ukrajině, čímž by závazek naplnilo.
„Nebudeme se vyjadřovat k obsahu soukromých rozhovorů, nicméně se těšíme na pokračování našich rozhovorů s českými představiteli, kteří budou zdokonalovat své plány modernizace obrany, aby splnili své závazky k bezpečnosti Česka a Evropy,“ reagovala ambasáda na otázku, zda velvyslanec navrhl Babišovi poslat peníze do aliančního fondu.
Úřad vlády na dotazy serveru k jednání s velvyslancem zatím neodpověděl. Posílání peněz na zbraně Ukrajině dlouhodobě odmítá SPD, která je součástí vládní koalice.
Česko se podle serveru snaží v USA získat určitou výjimku, aby letos nemuselo splnit závazek vůči spojencům. Vyjednat se ji ve Washingtonu v posledních dnech snažil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který zde jednal s několika významnými představiteli americké administrativy.
Politico: Česko riskuje hněv Trumpa i spojenců
„Praha formálně vyčlenila pouze 1,8 procenta HDP na základní vojenské výdaje, což je méně než dvouprocentní cíl, kterého všichni členové NATO dosáhli v loňském roce. Více než deset let po ustanovení tohoto cíle,“ píše také web Politico. Takový krok podle serveru riskuje zlost jak Washingtonu, tak ostatních členů NATO.
„Nemyslím si, že to (šéf NATO Mark, pozn. red.) Rutte nechá projít,“ uvedl pro Politico diplomat NATO, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Nemyslím si, že chce dát Trumpovi záminku k tomu, aby kritizoval NATO,“ odkázal se dle Politica na tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na rostoucí obranné rozpočty spojenců.
Aliance se loni dohodla, že zvýší do roku 2035 výdaje na obranu na pět procent HDP, z čehož 3,5 procenta by měly tvořit přímé vojenské výdaje.
Babiš se snaží zahrnout do vojenských výdajů například dokončení dálnice D11 spojující Prahu s polskými hranicemi, aby se udržel nad dvěma procenty HDP. Takové peníze se ale nepočítají do přímých nákladů na obranu, dodal server.
Není to poprvé, co se země NATO pokoušejí o „podobnou rozpočtovou gymnastiku“, doplňuje Politico. Itálie se loni pokusila započítat do obranných výdajů nový most na Sicílii v hodnotě 13,5 miliardy eur (zhruba 327 miliard korun) jako způsob, jak splnit pětiprocentní cíl, z něhož 1,5 procenta může být směrováno na „měkčí“ výdaje, které mohou mít i civilní využití. Řím stáhl tento nápad brzy poté, co mu USA daly jasně najevo ostrý nesouhlas.
