Nesmí se opakovat stav, kdy obrana Česka směřovala do trosek, řekl Řehka

Nahrávám video

Vedení armády se v úterý sešlo na pravidelném velitelském shromáždění v Praze k vyhodnocení priorit rozvoje a hlavních úkolů loňského roku. Zahájili ho náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který se akce ve funkci účastní poprvé. Oba mluvili o problémech, se kterými se česká armáda potýká. Řehka zdůraznil důležitost spolehlivého financování a upozornil, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let.

„Nikdy se nesmí opakovat stav, kdy obrana Česka směřovala do trosek a všichni se tvářili, že se nic neděje,“ řekl Řehka a varoval před snižováním výdajů na obranu. „Nic není dražší než armáda, která je polovičatá a nefunkční. Taková krizi nezabrání a v krizi vás neochrání,“ poznamenal. Výdaje na obranu a armádu jsou podle něj věcí společenského konsensu a politického rozhodnutí, které má bezprostřední dopady na životy lidí.

Šéf armády přiznal, že bezpečnostní situace není jednoduchá a v dohledné době se nebude zlepšovat. „V důsledku dlouhodobého zanedbání obrany a vnitřního dluhu je dnes potřeba investovat více, aby se dosáhlo požadovaných schopností,“ vysvětlil Řehka.

Nahrávám video

Náčelník generálního štábu varoval před Ruskem, které dlouhodobě považuje za hlavní bezpečnostní hrozbu pro Česko. „Rusko útočí na naši svobodu a suverenitu,“ prohlásil v den čtvrtého výročí nevyprovokované ruské agrese proti Ukrajině. V souvislosti s ruskou hrozbou zmínil i proměnu transatlantických vztahů a zdůraznil důležitost posilování evropského křídla NATO.

„V posledních letech skončila éra bezstarostnosti a iluze, že bezpečnost je zadarmo,“ uvedl dále. Česká armáda podle něj přestala předstírat, že je vše v pořádku a začala se připravovat na nejhorší možný scénář. V projevu na shromáždění vyzval vojáky, aby dávali nezkreslená a upřímná doporučení politickému vedení země. Vláda podle něj musí přijímat rizika vědomě. „Být voják není zaměstnání, je to služba a je to poslání,“ prohlásil.

Na úvod mluvil Řehka o činnosti armády v roce 2025. Uvedl, že proběhla vojenská cvičení na různých úrovních velení, zmínil například cvičení Odolné Česko 2025. „Vše, na co jsme kladli v roce 2025 důraz, souvisí s bojeschopností,“ řekl šéf armády a zopakoval, že klíčovou úlohou armády je zajistit bezpečnost.

Řehka pochválil armádu za to, že v oblasti obrany navázala spolupráci i s nevojenskými subjekty, ačkoli ji k tomu nic nezavazuje. „Dokázali jsme iniciovat zapojení řady jiných resortů a státních institucí i nevládních organizací,“ deklaroval.

Náčelník generálního štábu rekapituloval také pokračování v modernizaci armády. „Ty miliardy, které to naše spoluobčany stálo, nebyly utraceny za hračky pro vojáky. Byly investovány do odstrašení a obrany, do naší budoucí prosperity a bezpečí,“ připomněl.

Později Řehka oznámil, že armáda od prosince analyzuje studii proveditelnosti, která má pomoci vybrat náhradu za kolová obrněná vozidla Pandur. Pandury jsou podle loňského vyjádření tehdejšího náměstka ministryně obrany Františka Šulce asi v polovině životnosti. Řehka zopakoval své tvrzení z loňského dubna, že modernizace strojů by nedávala ekonomický smysl, jelikož obnova jednoho vozidla by vyšla na zhruba 75 procent ceny nového stroje.

Zůna označil obranu za prioritu vlády

Ministr obrany ve svém projevu označil obranu za jednu z klíčových priorit vlády. Kritizoval však nedostatek koncepčnosti, který podle něj v posledních letech v armádě panoval. „Koncepce, opatření a výroky se musí potkat s výsledkem. (...) Obrana státu se nedá stavět na iluzích ani na politických gestech,“ prohlásil Zůna.

Armádní koncepce je podle Zůny nutné tvořit „odspodu“. V souvislosti se státními ambicemi v oblasti obrany i závazky vůči spojencům zmínil i možnost vypracování dočasného „vlastního, ryze národního postupu a řešení“.

Ministr se vyjádřil i k financování armády. „Naše vláda je přesvědčena, že bezpečnost státu se neměří v procentech HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi, jejichž dosažení je podpořeno odpovídající mírou na obranu,“ řekl Zůna. Podle Řehky armádě peníze chybí. Oba se však shodli na tom, že zásadní je pro armádu předvídatelnost rozpočtu.

Sněmovní výbor pro obranu minulý týden dolní komoře doporučil schválit rozpočet ministerstva obrany na letošní rok. Podle návrhu by měl úřad hospodařit se 154,79 miliardy korun. Původní návrh vlády Petra Fialy (ODS) chtěl pro ministerstvo vyčlenit o 21 miliard více, 175,79 miliardy. Prezident Petr Pavel poté označil snižování výdajů v současné době za nezodpovědné.

Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho třicet miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Česko by tak na obranu mělo vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.

Prioritou podle Zůny bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem v požadované struktuře specializací a počtech a zlepšení podmínek kvality života a služby vojáků.

„Rozvoj schopností armády bude vycházet primárně z národních obranných potřeb a aliančních závazků. Významnou roli zde bude sehrávat hra robotických, automatizovaných a softwarově definovaných systémů, digitalizace systémů velení a řízení a modernizace komunikační infrastruktury,“ upřesnil ministr svou vizi.

Pravidelné setkání

Zatímco pro Zůnu jde o první účast na akci v jeho současné funkci, pro Řehku by to mohlo být jeho poslední velitelské shromáždění na postu šéfa armády. Skončit ve funkci by měl v létě.

Velitelské špičky se setkávají pravidelně na podzim a na jaře. Podzimní shromáždění se zaměřuje hlavně na plány na následující rok, únorové na vyhodnocení minulého roku.

Na posledním velitelském shromáždění loni v listopadu vystoupil i prezident Petr Pavel. V projevech se prezident spolu s Řehkou a tehdejší ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) věnovali stavu české armády i ruské válce proti Ukrajině.

Velmi kritický byl zejména Řehka, který varoval především před byrokracií a pomalými procesy, které se neadaptují na současné potřeby. V souvislosti s válkou na Ukrajině a jejími důsledky uvedl, že největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika. Řekl také, že Moskva je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.